29 Cdo 2227/2015
Datum rozhodnutí: 26.10.2015
Dotčené předpisy: § 243c odst. 3 o. s. ř., § 218 písm. b) o. s. ř.



29 Cdo 2227/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatele Ing. J. B. , zastoupeného Mgr. Martinem Prosserem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Myslíkova 174/23, PSČ 110 00, za účasti společnosti OÁZA Říčany spol. s r. o. , se sídlem v Říčanech, V Chobotě 2112, PSČ 251 01, identifikační číslo osoby 26478421, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 72 Cm 4/2014, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. června 2014, č. j. 7 Cmo 129/2014-56, takto:

Dovolání se odmítá. O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 4. února 2014, č. j. 72 Cm 4/2014-31, jímž Městský soud v Praze ustanovil společnosti OÁZA Říčany spol. s r. o., (dále jen společnost ), opatrovníkem JUDr. Milana Čapka, advokáta.
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání.
Zkoumání, zda dovolání je objektivně přípustné, předchází ve smyslu § 243c odst. 3 a § 218 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ) posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání.
Je tomu tak proto, že k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. 20 Cdo 1760/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2000, pod číslem 7, ze dne 21. srpna 2003, sp. zn. 29 Cdo 2290/2000, uveřejněné pod číslem 38/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek či ze dne 30. června 2004, sp. zn. 29 Odo 198/2003).
Napadeným rozhodnutím, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o ustanovení opatrovníka společnosti, nebylo rozhodnuto o právech či povinnostech dovolatele. Dovolání je tudíž podané neoprávněnou osobou. Nejvyšší soud je proto podle § 243c odst. 3 věty první ve spojení s § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl.
K absenci výroku o nákladech dovolacího řízení srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 1. ledna 2014) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. října 2015

JUDr. Petr Š u k
předseda senátu