29 Cdo 2042/2011
Datum rozhodnutí: 24.10.2012
Dotčené předpisy: § 703 odst. 2 obč. zák.




29 Cdo 2042/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky O.J. , zastoupené JUDr. Zdenkou Jurákovou, advokátkou, se sídlem v Teplicích, Karla Čapka 16, PSČ 415 01, za účasti Bytového družstva Š 163 , se sídlem v Praze 7, Šmeralova 163/34, identifikační číslo osoby 26469022, zastoupeného JUDr. Petrem Kališem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 7, Nad Královskou Oborou 11, PSČ 170 00, o neplatnost usnesení členské schůze, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 Cm 80/2007, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. února 2011, č. j. 7 Cmo 260/2010-307, takto:


Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. února 2011, č. j. 7 Cmo 260/2010-307, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 13. dubna 2010, č. j. 74 Cm 80/2007-245, Městský soud v Praze zamítl návrh na prohlášení usnesení členské schůze Bytového družstva Š 163 (dále jen družstvo ) ze dne 19. prosince 2006 o vyloučení navrhovatelky z družstva za neplatné (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Vrchní soud v Praze ve výroku označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok první) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok druhý).
Soudy vyšly z toho, že:
1/ Navrhovatelka a její manžel J. J. byli společnými členy družstva.
2/ Usnesením členské schůze družstva konané dne 19. prosince 2006 (dále též jen členská schůze ) byli manželé J. vyloučeni z družstva, neboť přes výstrahu opakovaně neplnili své platební povinnosti vůči družstvu.
Soud prvního stupně - vázán právním názorem odvolacího soudu obsaženým v usnesení ze dne 16. dubna 2009, č. j. 7 Cmo 341/2008-166, podle něhož člen družstva domáhající se prohlášení neplatnosti usnesení členské schůze o svém vyloučení z družstva není povinen podávat proti tomuto rozhodnutí námitky a je oprávněn domáhat se (v situaci, kdy o vyloučení rozhoduje přímo členská schůze) určení jeho neplatnosti žalobou u soudu - uzavřel, že navrhovatelka byla platně z družstva vyloučena, neboť přes výstrahu neplnila své platební povinnosti vůči družstvu, přičemž toto rozhodnutí bylo přijato na členské schůzi, jež byla řádně svolána, většinou hlasů členů družstva.
Odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, konstatuje, že manželé jakožto společní členové družstva jsou z tohoto členství oprávněni a povinni společně a nerozdílně, a proto nemůže být z důvodu porušování členských práv a povinností či z jiných důvodů uvedených ve stanovách vyloučen pouze jeden z manželů, ale rozhodnutí o vyloučení musí směřovat vůči oběma manželům. Domáhá-li se proto navrhovatelka (sama) určení neplatnosti usnesení členské schůze družstva o svém vyloučení, nemůže tento návrh uspět, neboť takové rozhodnutí členská schůze nepřijala; členská schůze rozhodla o vyloučení obou manželů J. jakožto společných členů družstva, nikoliv o vyloučení (pouze) navrhovatelky jako výlučné členky družstva. Na tomto závěru přitom nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že manžel navrhovatelky J. J. v průběhu řízení dne 10. června 2008 zemřel.
Navrhovatelka napadla rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., uplatňujíc přitom dovolací důvod dle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a navrhujíc, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Podle dovolatelky je rozhodnutí odvolacího soudu rozhodnutím obsahově měnícím, neboť odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně (který dospěl k závěru, podle něhož navrhovatelka byla vyloučena v souladu se zákonem a stanovami družstva) uzavřel, že dovolatelka napadla usnesení, které členská schůze vůbec nepřijala, tedy posoudil práva a povinnosti účastníků řízení odlišně.
Dovolatelka nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, podle něhož napadla usnesení, které členská schůze vůbec nepřijala. Podle jejího názoru z návrhu na zahájení řízení v projednávané věci jednoznačně vyplývá, že napadeno je usnesení členské schůze družstva, jímž byla společně se svým manželem vyloučena z družstva (návrh směřuje proti tomuto vylučovacímu projevu ).
Poukazuje na to, že podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu se ochrany vlastnického práva proti neoprávněným zásahům třetích osob ohledně věci náležející do společného jmění manželů může žalobou u soudu domáhat i jen jeden z manželů. Má proto za to, že taktéž řízení o neplatnosti vyloučení manželů - společných členů družstva je oprávněn zahájit i jen jeden z nich, a to s účinkem pro oba vyloučené manžele.
Dovolatelka rovněž namítá, že s ohledem na nespornou povahu řízení a skutečnost, že návrh podala s účinky též pro svého manžela J. J., byl jmenovaný až do své smrti účastníkem řízení v projednávané věci a soud s ním jako s účastníkem z úřední moci měl začít jednat .
Dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., neboť i když je rozhodnutí odvolacího soudu formulováno jako potvrzující, vymezil odvolací soud práva a povinnosti účastníků řízení, o něž v řízení jde, odlišně (srov. též usnesení uveřejněné pod číslem 52/99 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolání je taktéž důvodné.
Jelikož v projednávané věci je dovolání přípustné, zabýval se Nejvyšší soud nejprve tím, zda řízení netrpí vadami uvedenými v ustanovení § 242 odst. 3 o. s. ř., které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
V usnesení uveřejněném pod číslem 79/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož účastníky řízení o určení neplatnosti usnesení členské schůze družstva o vyloučení manželů (společných členů družstva) z družstva (§ 231 obch. zák.) jsou oba manželé, i když návrh na zahájení takového řízení podal jen jeden z nich (§ 200e odst. 3 a § 94 odst. 1, věta první, o. s. ř.).
Jelikož z obsahu spisu vyplývá, že navrhovatelka a její manžel Jaroslav J. byli v době vyloučení a až do smrti J. J. dne 10. června 2008 společnými členy družstva, měli být účastníky řízení v projednávané věci oba manželé J. Jelikož se J. J. řízení neúčastnil, trpělo řízení v projednávané věci (až do jeho smrti dne 10. června 2008) vadou ve smyslu § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.
Jelikož z obsahu spisu nevyplývají žádné další vady, k jejichž existenci dovolací soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), zabýval se Nejvyšší soud - v hranicích právních otázek vymezených dovoláním - tím, zda je dán dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem.
Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
S ohledem na den rozhodnutí členské schůze o vyloučení manželů J. z družstva je pro další úvahy Nejvyššího soudu rozhodné znění níže uvedených ustanovení účinné k 19. prosinci 2006, tedy zákona č. 513/1991, obchodního zákoníku (dále jen obch. zák. ), naposledy ve znění zákona č. 308/2006 Sb. a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák. ), naposledy ve znění zákona č. 443/2006 Sb.
Podle § 231 odst. 5 obch. zák. soud na návrh člena, jehož se rozhodnutí týká, prohlásí rozhodnutí členské schůze o vyloučení za neplatné, je-li v rozporu s právními předpisy nebo stanovami. Není-li právo na podání návrhu uplatněno do 3 měsíců ode dne konání členské schůze, která vyloučení potvrdila, nebo jestliže nebyla řádně svolána, ode dne, kdy se člen mohl dovědět o konání členské schůze, která vyloučení potvrdila, nejpozději ale do jednoho roku od jejího konání, zaniká.
Z ustanovení § 703 odst. 2 obč. zák. vyplývá, že vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně.
Společné členství manželů v bytovém družstvu je členstvím jediným, z něhož jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Má-li zaniknout společné členství manželů v bytovém družstvu vyloučením, musí proto rozhodnutí družstva o vyloučení směřovat vůči oběma manželům (případ řešený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 834/2006, jenž je veřejnosti dostupný na webových stránkách tohoto soudu, představuje v tomto směru výjimku z pravidla).
V projednávané věci rozhodla členská schůze družstva o vyloučení obou manželů J., neboť důvodem vyloučení byla skutečnost, že jmenovaní přes výstrahu neplnili své platební povinnosti vůči družstvu (jež mohl splnit kterýkoli z nich). Z obsahu spisu se zároveň nepodává, že by družstvo kdykoliv rozhodovalo o vyloučení (pouze) navrhovatelky.
Přestože navrhovatelka v návrhu na zahájení řízení v projednávané věci nepřesně označila napadené usnesení členské schůze, když uvedla, že jde o usnesení, kterým bylo rozhodnuto o jejím vyloučení (správně též o vyloučení jejího bývalého manžela) z družstva, je z dalšího označení napadeného usnesení (přijatého členskou schůzí konanou dne 19. prosince 2006) a dalších okolností věci (zejména skutečnosti, že jiné usnesení o vyloučení navrhovatelky nepřijala ani členská schůze dne 19. prosince 2006, ani žádná členská schůze konaná později) jednoznačně zřejmé, že napadeno je usnesení členské schůze ze dne 19. prosince 2006 o vyloučení obou manželů J. z družstva, což bylo ostatně zřejmé nejen soudu prvního stupně, ale též odvolacímu soudu, který ve věci již jednou dříve rozhodoval a návrh na zahájení řízení z uvedeného důvodu nedůvodným neshledal.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož navrhovatelka napadla usnesení, které členská schůze nikdy nepřijala, tak nemůže obstát.
Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné a dovolací důvod dle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. byl uplatněn právem, Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu podle § 243b odst. 2 věty za středníkem a odst. 3 o. s. ř. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243d odst. 1 věta první a § 226 odst. 1 o. s. ř.).
V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně nákladů řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. října 2012

JUDr. Filip C i l e č e k předseda senátu