29 Cdo 2005/2009
Datum rozhodnutí: 24.11.2009
Dotčené předpisy:





29 Cdo 2005/2009


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Doc. JUDr. Ivany Štenglové a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně Č. r. M. f., proti žalovaným 1) Ing. J. Z., 2) J. Z., oběma zastoupeným JUDr. J. N., advokátem, a 3) A. S. (dříve P.) zastoupené JUDr. D. T., advokátem, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 30 Cm 225/2006, o dovolání prvního žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. ledna 2009, č. j. 5 Cmo 520/2008-195, takto:


I. Dovolání prvního žalovaného se odmítá.


II. Ve vztahu mezi žalobkyní a prvním žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání všech žalovaných potvrdil usnesení ze dne 1. srpna 2008, č. j. 30 Cm 225/2006-175, jímž Městský soud v Praze, odkazuje na ustanovení § 107a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), připustil vstup A. P. s. r. o., (dále jen společnost ), do řízení na místo žalobkyně.


Proti usnesení odvolacího soudu podal první žalovaný dovolání, namítaje, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí věci a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení, tj. uplatňuje dovolací důvody podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.


Dovolání prvního žalovaného, které je přípustné podle § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., Nejvyšší soud shledal bezpředmětným.


Z obsahu spisu je zřejmé, že soud prvního stupně vydal ve věci dne 19. ledna 2004, směnečný platební rozkaz, č. j. Sm 693/2002-18, který ve vztahu k prvnímu žalovanému nabyl právní moci dne 24. února 2004; odvolací soud totiž usnesením ze dne 10. května 2007, č. j. 5 Cmo 198/2007-128, potvrdil usnesení ze dne 12. ledna 2007, č. j. 30 Cm 225/2006-120, jímž soud prvního stupně odmítl jako opožděné námitky prvního žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu. Rozhodnutí soudů obou stupňů o vstupu společnosti do řízení na místo dosavadní žalobkyně tak byla vydána v době, kdy první žalovaný již nebyl účastníkem řízení.


V situaci. kdy odvolací soud (věcně) rozhodl i o odvolání prvního žalovaného (místo, aby správně jeho odvolání jako podané neoprávněnou osobou podle ustanovení § 218 písm. b/ o. s. ř. odmítl), Nejvyšší soud dovolání prvního žalovaného odmítl jako bezpředmětné, když napadené rozhodnutí odvolacího soudu nemělo žádný dopad do právních poměrů dovolatele, přičemž ani případné odklizení tohoto rozhodnutí ve vztahu k dovolateli by nemělo žádný vliv na další průběh řízení.


Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobci podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 24. listopadu 2009





JUDr. Petr Gemmel


předseda senátu