29 Cdo 1998/2012
Datum rozhodnutí: 29.07.2014
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb. ve znění do 31.12.2012



29 Cdo 1998/2012


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci žalobce STRODEN MANAGEMENT LIMITED, se sídlem Parou 1A, P. C. 6035, Larnaca, Kyperská republika, reg. č. HE 117 862, zastoupeného JUDr. Petrem Voříškem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 7, Přístavní 321/14, PSČ 170 00, proti žalovaným 1) J. S., zastoupené JUDr. Annou Horákovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Žitná 1633/47, PSČ 110 00 a 2) K. Č., o zaplacení částky 625.355,75 Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 30 Cm 73/2003, o dovolání první žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. března 2012, č. j. 9 Cmo 85/2012-218, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 7. března 2012, č. j. 9 Cmo 85/2012-218, k odvolání první žalované (mimo jiné) potvrdil usnesení ze dne 16. srpna 2010, č. j. 30 Cm 73/2003-169, ve výroku, jímž Městský soud v Praze odkazuje na ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích zastavil řízení o odvolání první žalované proti rozsudku ze dne 10. února 2005, č. j. 30 Cm 73/2003-64, kterým soud prvního stupně uložil žalovaným, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobci částku 625.355,75 Kč s 6% úrokem od 14. června 2002 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 2.084,50 Kč a náklady řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala první žalovaná dovolání, které má za přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), namítajíc existenci dovolacích důvodů podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatelka zdůrazňuje, že soud odvolací řízení zastavil předčasně, aniž jí dal možnost požádat o prominutí soudního poplatku, neboť není v jejích možnostech příslušný soudní poplatek zaplatit, vzhledem k jejím majetkovým poměrům . Soudy nižších stupňů tak dovolatelce zabránily domáhat se svého práva ve spravedlivém procesu .
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání, není přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. ledna 2007, sp. zn. 21 Cdo 933/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2002, sp. zn. 29 Odo 205/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2002, pod číslem 102, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. února 2008, sp. zn. 29 Odo 831/2006).

Nejvyšší soud proto dovolání první žalované podle ustanovení § 243b odst. 5, § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání první žalované Nejvyšší soud odmítl a žalobci podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. července 2014

JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu