29 Cdo 1863/2017
Datum rozhodnutí: 18.05.2017
Dotčené předpisy: § 9 odst. 7 předpisu č. 549/1991Sb.



29 Cdo 1863/2017


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Tomáše Brauna v právní věci žalobce AS ZIZLAVSKY v. o. s. , se sídlem v Praze 1 - Josefově, Široká 36/5, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 28490738, jako insolvenčního správce dlužníka Advokátní kancelář Veverka & Partneři, s. r. o. v likvidaci, zastoupeného Mgr. Adamem Sigmundem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, PSČ 110 00, proti žalované JUDr. H. M. , zastoupené Mgr. Ing. Ladislavem Málkem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Sudoměřská 1550/6, PSČ 130 00, za účasti MIDESTA, s. r. o. , se sídlem v Brně, Čechyňská 419/14a, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 27685098, zastoupeného Mgr. Markem Indrou, advokátem, se sídlem v Brně, Čechyňská 361/16, PSČ 602 00, jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalobce, o odpůrčí žalobě o zaplacení částky 3.250.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 38 C 73/2014, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Advokátní kancelář Veverka & Partneři, s. r. o. v likvidaci , se sídlem v Praze 2, Londýnská 730/59, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 28241096, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 90 INS 6781/2010, o dovolání vedlejšího účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. října 2016, č. j. 54 Co 335/2016-191, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. října 2016, č. j. 54 Co 335/2016-191, se mění takto:
Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. června 2016, č. j. 38 C 73/2014-170, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 14. července 2016, č. j. 38 C 73/2014-179, se mění tak, že řízení o odvolání vedlejšího účastníka proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3. listopadu 2015, č. j. 38 C 73/2014-119, se nezastavuje .

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem ze dne 3. listopadu 2015, č. j. 38 C 73/2014-119, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen obvodní soud ) [jenž byl určen jako soud věcně příslušný k projednání a rozhodnutí věci usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19. prosince 2013, č. j. 190 ICm 3190/2013, 101 VSPH 450/2013-18 (MSPH 90 INS 6781/2010), a jako soud místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 14. února 2014, č. j. 31 C 94/2014-39] o odpůrčí žalobě, kterou se žalobce (AS ZIZLAVSKY v. o. s., jako insolvenční správce dlužníka Advokátní kancelář Veverka & Partneři, s. r. o. v likvidaci) domáhal po žalované (JUDr. H. M.) [za účasti MIDESTA, s. r. o., jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalobce] zaplacení částky 3.250.000 Kč s příslušenstvím (tvořeným specifikovanými zákonnými úroky z prodlení), tak, že:
[1] Žalobu zamítl (bod I. výroku).
[2] Uložil žalobci a vedlejšímu účastníku zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 319.316 Kč (bod II. výroku).
Usnesením ze dne 29. června 2016, č. j. 38 C 73/2014-170, ve znění usnesení ze dne 14. července 2016, č. j. 38 C 73/2014-179, zastavil obvodní soud řízení o odvolání vedlejšího účastníka řízení proti výše označenému rozsudku pro neuhrazení soudního poplatku za odvolání ve výši 162.500 Kč (bod I. výroku) a určil, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).
K odvolání žalobce a vedlejšího účastníka Městský soud v Praze usnesením ze dne 31. října 2016, č. j. 54 Co 335/2016-191:
[1] Potvrdil usnesení obvodního soudu v bodu I. výroku (první výrok).
[2] Změnil usnesení obvodního soudu v bodu II. výroku tak, že vedlejšímu účastníku uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci usnesení částku 26.136 Kč (druhý výrok).
[3] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).
Potvrzující výrok usnesení odůvodnil odvolací soud především tím, že vedlejší účastník nezaplatil soudní poplatek z odvolání ani ve lhůtě k podání odvolání proti usnesení obvodního soudu.
Proti usnesení odvolacího soudu podal vedlejší účastník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, namítaje, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, jelikož soudní poplatek z odvolání včas uhradil (27. července 2016), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí změnil tak, že usnesení obvodního soudu jím bude změněno v tom duchu, že v řízení se pokračuje.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Dovolání je v dané věci přípustné dle § 237 o. s. ř., když napadené rozhodnutí je v rozporu s níže označenou judikaturou Nejvyššího soudu.
Podle ustanovení § 9 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (ve znění, jež od podání odvolání proti rozsudku obvodního soudu vedlejším účastníkem nedoznalo změn), usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen ve věcech správního soudnictví dříve, než usnesení nabylo právní moci, a v ostatních věcech nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení. Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost.
V usnesení ze dne 20. září 2016, sen. zn. 29 ICdo 38/2015 (jež bylo na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, jež se konalo 17. května 2017, schváleno k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a jež je dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu), Nejvyšší soud vysvětlil, že zaplatí-li žalobce soudní poplatek za řízení před soudem prvního stupně až poté, kdy uplynula lhůta k podání odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku, avšak dříve, než odvolací soud rozhodne o jeho včasném odvolání proti usnesení o zastavení řízení, odvolací soud usnesení o zastavení řízení změní tak, že se řízení nezastavuje, neboť důvod pro zastavení řízení (v důsledku zaplacení soudního poplatku) odpadl.
Pro poměry dané věci lze obdobně říci, že zaplatí-li odvolatel soudní poplatek za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně dříve, než odvolací soud rozhodne o jeho včasném odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení pro neuhrazení takového poplatku, odvolací soud změní usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení tak, že toto řízení se nezastavuje, neboť důvod pro zastavení odvolacího řízení odpadl (v důsledku zaplacení soudního poplatku z odvolání).
V daném případě se ze spisu podává, že soudní poplatek z odvolání uhradil za vedlejšího účastníka (odvolatele) žalobce [ což je možné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2015, sp. zn. 23 Cdo 1917/2015, uveřejněné pod číslem 50/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) ] dne 27. července 2016 (srov. záznam o tom z 2. srpna 2016, č. l. 187) jakož i shodné sdělení obvodního soudu v předkládací zprávě pro odvolací soud ze dne 16. srpna 2016 (č. l. 188).
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), rozhodnutí odvolacího soudu změnil způsobem popsaným ve výroku, neboť důvod zastavit odvolací řízení v době, kdy odvolací soud rozhodoval, již dán nebyl (odpadl v důsledku zaplacení soudního poplatku z odvolání).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 18. května 2017

JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu