29 Cdo 1801/2013
Datum rozhodnutí: 08.12.2015
Dotčené předpisy: § 40 odst. 1 písm. d) předpisu č. 120/2001Sb., § 78 písm. a) předpisu č. 120/2001Sb., § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., § 526 předpisu č. 40/1964Sb., § 524 předpisu č. 40/1964Sb., § 533 předpisu č. 40/1964Sb., § 323 odst. 1 předpisu č. 513/1991Sb.




29 Cdo 1801/2013
ROZSUDEK

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobců a) České republiky Finančního úřadu pro Pardubický kraj, územního pracoviště v Pardubicích , se sídlem v Pardubicích, Hronovická 2700, b) BEES, s. r. o., se sídlem v Praze 4, Břidličná 929/4, PSČ 147 00, identifikační číslo osoby 62 91 76 76, zastoupené JUDr. Rostislavem Dolečkem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Seifertova 823/9, PSČ 130 00 a c) ATLANTA SAFE, a. s., se sídlem v Praze 8, U Sluncové 666/12a, PSČ 180 00, identifikační číslo osoby 45 79 49 52, zastoupené Mgr. Ivetou Novákovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 772/2, PSČ 110 00, proti žalované NORTHERN GROUP s. r. o., se sídlem v Bratislavě, Mierová 212, PSČ 821 05, Slovenská republika, identifikační číslo osoby 46 56 46 91, zastoupené JUDr. Jurajem Bizoněm, advokátem, se sídlem v Bratislavě, Hviezdoslavovo námestie 25, PSČ 811 02, Slovenská republika, za účasti Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové , se sídlem v Hradci Králové, Zieglerova 189, o určení neexistence pohledávky, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 55 Cm 247/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. prosince 2012, č. j. 15 Cmo 14/2010-430, takto:

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 13. prosince 2012, č. j. 15 Cmo 14/2010-430, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 19. listopadu 2009, č. j. 55 Cm 247/2007-247, určil, že (původní) žalovaná (ASPEMADENA s. r. o.) nemá za úpadkyní (LETKA TEAM a. s., identifikační číslo osoby 25 13 12 90) vykonatelnou pohledávku druhé třídy ve výši 194.374.882,27 Kč, přihlášenou do konkursního řízení úpadkyně (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III.).
Soud prvního stupně vyšel z toho, že:
1) Dne 14. ledna 1993 uzavřeli Slovenská štátná sporiteľňa v Bratislavě (jako věřitel) a JUDr. M. Š. (jako dlužník) smlouvu o úvěru (č. 8283046), na základě které věřitel poskytl dlužníku úvěr na nákup a provozování kamiónových souprav na přepravu zboží v částce 100,000.000,- Kčs (dále jen smlouva o úvěru ).
2) Dne 7. dubna 1998 uzavřely v Bratislavě právní nástupkyně věřitele (Slovenská sporiteľňa, a. s.) a úpadkyně (označená tehdejší obchodní firmou M. T. Trading, a. s.) dohodu o přistoupení k závazku, ve které se úpadkyně jako přistupující dlužník zavázala splnit dluh JUDr. M. Š. ze smlouvy o úvěru a stala se dlužníkem věřitele vedle jmenovaného (dále jen dohoda o přistoupení k závazku ). Dohodu o přistoupení k závazku měli podepsat za věřitele Ing. I. K. a Ing. J. S. (předseda a místopředseda představenstva) a jménem úpadkyně O. J. (předseda představenstva). Přitom O. J. byl odvolán z funkce předsedy představenstva úpadkyně valnou hromadou konanou dne 18. března 1998 .
3) Původní žalovaná a úpadkyně uzavřely dne 9. března 2007 formou exekutorského zápisu, sepsaného exekutorem JUDr. M. U., dohodu, ve které úpadkyně uznala závazek vůči původní žalované ve výši 200.000.000,- Sk ze smlouvy o úvěru, s tím, že exekutorský zápis bude v souladu s ustanovením § 40 odst. 1 písm. d) a § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů, přímo vykonatelný.
4) Podle záznamů o podaném vysvětlení zpracovaných Policií České republiky 26. srpna 2008 a 11. září 2008 J. S. a Ing. I. K. popřeli pravost svých podpisů na dohodě o přistoupení k závazku.
5) Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 26. června 2007, č. j. 48 K 44/2007-160, prohlásil konkurs na majetek úpadkyně a ustavil správce konkursní podstaty.
6) Původní žalovaná přihlásila do konkursu vedeného na majetek úpadkyně vykonatelnou pohledávku ze smlouvy o úvěru ve výši 194.374.882,27 Kč. Na přezkumném jednání konaném dne 20. listopadu 2007 tuto pohledávku popřeli žalobci (další přihlášení věřitelé) a ve lhůtě třiceti dnů od přezkumného jednání podali žalobu o popření její pravosti.
Na tomto základě soud prvního stupně uzavřel, že dohoda nebyla platně uzavřena , pročež úpadkyně nepřistoupila k závazku dlužníka (JUDr. M. Š.) ze smlouvy o úvěru; proto žalobě o popření pravosti vykonatelné pohledávky vyhověl.
Vrchní soud v Praze k odvolání původní žalované rozsudkem ze dne 13. prosince 2012, č. j. 15 Cmo 14/2010-430, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý až čtvrtý výrok). Šlo o v pořadí druhé rozhodnutí odvolacího soudu, když jeho první rozsudek ze dne 25. března 2010, č. j. 15 Cmo 14/2010-318, k dovolání původní žalované zrušil Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 31. května 2012, č. j. 29 Cdo 3287/2010-362.
Odvolací soud aniž se zabýval výhradami původní žalované proti závěru soudu prvního stupně ohledně neplatnosti dohody o přistoupení k závazku s odkazem na zásadu hospodárnosti řízení považoval za prioritu postavit nejprve najisto aktivní legitimaci původní žalované v konkursním řízení, tj. vyřešit otázku, zda se původní žalovaná stala věřitelkou pohledávky ze smlouvy o úvěru i ve vztahu k úpadkyni.
Ze zmluvy o postúpení pohľadávky č. 010805 uzavřené dne 3. srpna 2005 mezi postupitelem (Majetkovým holdingem, a. s., který pohledávku ze smlouvy o úvěru nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 23. ledna 2004) a postupníkem (původní žalovanou) [dále též jen smlouva o postoupení pohledávky ], přitom zjistil, že v jejím článku 1 je obsažena definice pojmů a v bodě 1.1 výslovně uvedeno, že dlužníkem pro účely této postupní smlouvy se rozumí JUDr. M. Š. a pohledávkou se pro účely této smlouvy rozumí pohledávky z úvěrové smlouvy č. 8283046.
Tím bylo bez jakýchkoli pochybností podle odvolacího soudu prokázáno, že předmětem postoupení byla pohledávka z úvěru za dlužníkem JUDr. M. Š., nikoli též pohledávka za dalším přistoupivším dlužníkem - úpadkyní LETKA TEAM a. s., který se stal dlužníkem na základě dohody o přistoupení k závazku ze dne 7. dubna 1998. Tento závěr není v rozporu s bodem 2.3 postupní smlouvy, kde je uvedeno, že na postupníka přecházejí za podmínek uvedených ve smlouvě také všechna práva s pohledávkou spojená, a to zejména, avšak ne výlučně, práva ze zajištění pohledávky, pokud tato práva existují a pokud není v této smlouvě uvedeno jinak. Toto ustanovení neznamená nic jiného, než že na žalovanou postoupením přešla všechna věcná a majetková zajištění úvěrové pohledávky dlužníka JUDr. Š., kterou poskytly třetí osoby, ale v žádném případě to neznamená, že na postupníka přešla též pohledávka za dalším přistoupivším dlužníkem (úpadkyní), který se stal dlužníkem na základě jiné než úvěrové smlouvy, a to na základě dohody o přistoupení k závazku.
Ze shora uvedené postupní smlouvy neplyne, a není to v ní ani uvedeno, že by postupitel na žalovanou postoupil i úvěrovou pohledávku za úpadkyní jako další ze spoludlužníků úvěru, a platí proto, že ve vztahu k úpadkyni postupitel na žalovanou pohledávku z úvěru postupní smlouvou nepřevedl, a proto žalovaná není věřitelem úpadkyně a přihlášená pohledávka není pohledávkou žalované za úpadkyní, nýbrž je pohledávkou za dlužníkem JUDr. M. Š.
Konečně odvolací soud zdůraznil, že dopisy Majetkového holdingu, a. s. ze dne 14. prosince 2012 a Slovenské konsolidační, a. s. ze dne 6. prosince 2012, v nichž pisatelé (postupitelé) uvádějí, že jejich vůlí bylo postupní smlouvou převést na postupníka všechna práva spojená s úvěrovou pohledávkou za dlužníkem JUDr. M. Š., tedy i práva vůči třetím osobám, které poskytly zajištění úvěrové pohledávky, nejsou svým obsahem dvoustrannými právními úkony, které by splňovaly náležitosti písemného dodatku smlouvy o postoupení pohledávky, kterým by mohl být změněn obsah písemné postupní smlouvy tak, že by postupní smlouvou došlo i k postoupení pohledávky z úvěru za úpadkyní LETKA TEAM a. s., když tato vůle z těchto listin nevyplývá, a nevyplývá ani z vlastní postupní smlouvy, která jak podle občanského zákoníku České republiky, tak i podle občanského zákoníku Slovenské republiky vyžaduje ke své platnosti písemnou formu .
Proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil jako ve výroku správný.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala původní žalovaná dovolání, které má za přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), namítajíc existenci dovolacích důvodů podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., tj., že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a požadujíc, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil.
Dovolatelka obsáhle popisuje průběh řízení před soudy obou stupňů, včetně rozhodných skutkových okolností projednávané věci, přičemž v rovině (obou) uplatněných dovolacích důvodů nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, podle něhož smlouvou o postoupení pohledávky nenabyla pohledávku ze smlouvy o úvěru (i) ve vztahu k úpadkyni.
Přitom snáší argumenty na podporu závěru opačného, tj. že nabyla pohledávku ze smlouvy o úvěru spolu s právy, které se jí týkají, včetně práv ze zajištění této pohledávky, a zdůrazňuje, že přistoupení k závazku podle ustanovení § 533 zákona č. 40/1964 Zb., občianského zákonníka (dále jen OZ ), jakož i podle ustanovení § 533 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák. ) je (v ustanovení § 544 a násl. OZ, respektive v ustanovení § 544 a násl. obč. zák. výslovně neuvedený) způsob zajištění závazku, který posiluje postavení věřitele.
V této souvislosti poukazuje na v dovolání konkretizovanou judikaturu Nejvyššího soudu Slovenské republiky a Nejvyššího soudu České republiky, jakož i na závěry tamtéž konkretizované právní teorie, jde-li o výklad výše zmíněných zákonných ustanovení. Rozporným s pravidly pro výklad právních úkonů (i s vůlí smluvních stran) shledává pak výklad smlouvy o postoupení pohledávky, provedený odvolacím soudem.
Dovolatelka považuje za nesprávný (i) postup odvolacího soudu, který jí (v rozporu s ustanovením § 23 odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání dále jen ZKV ) uložil v řízení o určení neexistence vykonatelné pohledávky povinnost prokázat, že je vlastníkem pohledávky . Důkazní břemeno o tom, že původní žalovanou přihlášená vykonatelná pohledávka není pravá, přitom tížilo žalobce (jako popírající konkursní věřitele); tito však do skončení prvního jednání ani netvrdili, že by na původní žalovanou nebyla převedena pohledávka ze smlouvy o úvěru (i) ve vztahu k úpadkyni a jejich procesní pasivitu nepřípustně nahradil (odvolací) soud.
Dále odvolací soud pokračuje dovolatelka porušil zásadu dvouinstančnosti řízení, když potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně na základě naprosto odlišného odůvodnění ; současně dovolatelce odňal možnost skutkově a právně argumentovat proti nesprávnému právnímu posouzení a skutkovým zjištěním odvolacího soudu a neumožnil jí reagovat na tvrzení účastníků ani v závěrečném slovu.
Druhá žalobkyně (BEES, s. r. o) považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl, respektive jako nedůvodné zamítl.
V průběhu dovolacího řízení Okresní soud Bratislava I usnesením ze dne 10. prosince 2014, sp. zn. 32 CbR/178/2012, které nabylo právní moci dne 7. ledna 2015, zrušil společnost ASPEMADENA s. r. o. bez likvidace; společnost byla následně dnem 31. března 2015 (ex offo) vymazána z obchodního rejstříku.
Podáním došlým Nejvyššímu soudu dne 8. října 2015 oznámil JUDr. J. B. (jako zástupce původní žalované a jako zástupce společnosti NORTHERN GROUP s. r. o., se sídlem v Bratislavě, Mierová 212, PSČ 821 05, Slovenská republika, identifikační číslo osoby 46 5646 91), že dne 2. ledna 2015 uzavřely původní žalovaná a výše označená společnost smlouvu o postoupení pohledávky, jejímž předmětem byla pohledávka ze smlouvy o úvěru vůči dlužníkům JUDr. M. Š. a úpadkyni. Spolu s oznámením Nejvyššímu soudu doložil listiny označenou postupní smlouvu, návrh na přistoupení změny v osobě věřitele pohledávky adresovaný Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočce v Pardubicích ke sp. zn. 48 K 44/2007 ze dne 2. ledna 2015 a souhlas nabyvatele práva se vstupem do konkursního řízení. Usnesením ze dne 14. října 2015, č. j. 48 K 44/2007-1202, Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, které nabylo právní moci dne 4. listopadu 2015, rozhodl, že do řízení na místo původního věřitele ASPEMADENA s. r. o. vstupuje společnost NORTHEN GROUP s. r. o.
Nejvyšší soud proto (bez dalšího) v dovolacím řízení pokračoval jako s žalovanou s výše označenou společností.
Zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčním zákonem), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen zákon o konkursu a vyrovnání (§ 433 bod 1. a § 434), s přihlédnutím k § 432 odst. 1 insolvenčního zákona se však pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy (tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, i občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2007). Srov. k tomu též důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. 29 Cdo 3375/2010, uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Dovolání žalované shledává Nejvyšší soud přípustným podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., a to k řešení otázek v dovolání otevřených, týkajících se výkladu ustanovení § 524 a násl. a § 533 OZ, a to v poměrech řízení o popření pravosti vykonatelné pohledávky.
Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle ustanovení § 524 OZ veriteľ môže svoju pohľadávku aj bez súhlasu dlžníka postúpiť písomnou zmluvou inému (odstavec 1). S postúpenou pohľadávkou prechádza aj jej príslušenstvo a všetky práva s ňou spojené (odstavec 2).
Podle ustanovení § 526 OZ postúpenie pohľadávky je povinný postupca bez zbytočného odkladu oznámiť dlžníkovi. Dokiaľ postúpenie pohľadávky nie je oznámené dlžníkovi alebo dokiaľ postupník postúpenie pohľadávky dlžníkovi nepreukáže, zbaví sa dlžník záväzku plnením postupcovi (odstavec 1). Ak postúpenie pohľadávky oznámi dlžníkovi postupca, nie je dlžník oprávnený sa dožadovať preukázania zmluvy o postúpení (odstavec 2).
Podle ustanovení § 533 OZ kto bez súhlasu dlžníka dohodne písomne s veriteľom, že splní za dlžníka jeho peňažný záväzok, stáva sa dlžníkom popri pôvodnom dlžníkovi a obaja dlžníci sú zaviazaní spoločne a nerozdielne. Ustanovenie § 531 ods. 4 tu platí obdobne.
Podle ustanovení § 323 odst. 1 zákona č. 513/1991 Z. z., obchodného zákonníka, ak niekto písomne uzná svoj určitý záväzok, predpokladá sa, že v uznanom rozsahu tento záväzok trvá v čase uznania. Tieto účinky nastávajú aj v prípade, keď pohľadávka veriteľa bola v čase uznania už premlčaná.
V poměrech dané věci jsou dále stěžejní níže uvedené závěry, které Nejvyšší soud formuloval při výkladu povahy exekutorských zápisů se svolením k vykonatelnosti, jakož i k důkaznímu břemenu v řízení o popření pravosti vykonatelné pohledávky v režimu zákona o konkursu a vyrovnání a k právům dlužníka při změně v osobě věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávky.
1) Soudní exekutor sepíše na žádost exekutorský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí nebo exekuce, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní [srov. § 78 písm. a) exekučního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2012]; takový exekutorský zápis je exekučním titulem [srov. § 40 odst. 1 písm. d) exekučního řádu].
Exekutorský zápis je podle ustanovení § 40 odst. 1 písm. d) exekučního řádu exekučním titulem, jestliže splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování exekutorských zápisů uvedené v ustanoveních § 79 a násl. exekučního řádu, jestliže obsahuje dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou ze závazkového právního vztahu povinnou, v níž jsou přesně označeny oprávněná a povinná osoba, uvedeny skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá, předmět plnění a doba plnění, a obsaženo prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.
Dohodou oprávněné a povinné osoby, obsaženou v exekutorském zápisu se svolením k vykonatelnosti, závazkové právní vztahy nevznikají, nemění se a ani nezanikají. Dohoda podle ustanovení § 78 písm. a) exekučního řádu proto nemá (sama o sobě) hmotně právní povahu; jde o jednu z náležitostí, kterou musí exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti obsahovat, aby byl ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 písm. d) exekučního řádu z materiálního hlediska vykonatelný. Dohoda oprávněné a povinné osoby tedy sama o sobě nemá za následek vznik, změnu nebo zánik práv nebo povinností účastníků právního vztahu. V exekutorském zápisu se svolením k vykonatelnosti se neuvádí (protože nepatří k jeho obsahovým náležitostem) hmotně právní úkon, ať jednostranný, dvoustranný nebo vícestranný, bez ohledu na to, zda se týká vzniku právního vztahu nebo jeho změny, popřípadě uznání dluhu, o jehož splnění jde.
Srov. usnesení ze dne 30. října 2014, sp. zn. 21 Cdo 3600/2013 a ze dne 29. července 2014, sp. zn. 21 Cdo 3776/2013, jakož i obdobně k povaze notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti důvody usnesení ze dne 25. března 2014, sp. zn. 21 Cdo 3266/2013, uveřejněného pod číslem 62/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
2) Shora uvedené přitom neznamená, že by exekutorský zápis o hmotně právním úkonu (např. o uznání závazku) nemohl být obsažen ve stejné listině s exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti; oba tyto zápisy je ovšem třeba důsledně rozlišovat a navzájem nezaměňovat (viz obdobně ve vztahu k notářskému zápisu se svolením k vykonatelnosti rozsudek ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněný pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i důvody usnesení ze dne 22. července 2015, sp. zn. 26 Cdo 4188/2014).
3) Založilo-li uznání dluhu (podle ustanovení § 323 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku) vyvratitelnou domněnku, podle které se má za to, že závazek v době uznání trval, pak v řízení, v němž se věřitel (žalobce) domáhá splnění tohoto závazku, spočívá důkazní břemeno ohledně neexistence závazku na dlužníku (žalovaném). Kladné řešení otázky, zda účastník řízení unesl důkazní břemeno, nemůže být založeno na pouhém popření skutečnosti, o které platí vyvratitelná domněnka (§ 133 o. s. ř.), tímto účastníkem. (srov. rozsudky ze dne 30. dubna 2002, sp. zn. 29 Odo 341/2001 a ze dne 7. května 2003, sp. zn. 29 Odo 180/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2002, pod číslem 127 a č. 7, ročník 2003, pod číslem 113).
4) Popře-li správce konkursní podstaty úpadce (nebo přihlášený věřitel) [podle zákona o konkursu a vyrovnání] vykonatelnou pohledávku přihlášenou do konkursního řízení jiným věřitelem, nese důkazní břemeno o tom, že pohledávka není pohledávkou pravou nebo že v konkrétním rozsahu není důvodnou co do výše (srov. rozsudek ze dne 26. října 2005, sp. zn. 29 Odo 327/2004, uveřejněný pod číslem 45/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
5) Popírající konkursní věřitel (nebo popírající správce konkursní podstaty) má při popření pravosti pohledávky jiného konkursního věřitele (přihlašovatele pohledávky) k dispozici všechny hmotně právní námitky, jež by k popření existence přihlášené pohledávky mohl vůči svému věřiteli uplatnit úpadce (srov. např. rozsudek ze dne 29. listopadu 2007, sp. zn. 29 Odo 1366/2005, uveřejněný pod číslem 95/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].
6) Není-li podle hmotného práva pro určení osoby, která je v důsledku postoupení pohledávky a následné notifikace věřitele dlužníkovi oprávněna přijmout plnění s účinky pro splnění dluhu rozhodné, zda smlouva o postoupení byla platná a zda k ní opravdu došlo, pak tato okolnost nemůže být významná ani v soudním řízení. Soud zkoumá, co je dáno dle hmotného práva, a to se nemění jen proto, že dojde ke sporu. Oznámil-li postupitel dlužníku, že pohledávku postoupil postupníkovi, pak dlužník nemá [s výjimkou případů uvedených v § 525 obč. zák., eventuálně případů, ve kterých by dlužník prokázal, že postoupení pohledávky mělo za následek změnu (zhoršení) jeho právního postavení], vůči postupníku ve sporu o úhradu pohledávky k dispozici obranu založenou na námitce neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky (viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 9. prosince 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněný pod číslem 61/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - dále jen R 61/2010 ).
7) Závěry obsažené v R 61/2010 o dlužníkových námitkách proti platnosti postoupení pohledávky oznámenému dlužníku postupitelem, se uplatní i ve sporu o určení pravosti nevykonatelné postoupené pohledávky o námitkách, jež náleží popírajícímu správci konkursní podstaty nebo popírajícím konkursním věřitelům. V takovém případě ani případná neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky nevede k závěru, že postupník není ve sporu aktivně věcně legitimován (srov. rozsudek ze dne 22. prosince 2009, sp. zn. 29 Cdo 1277/2007, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročníku 2011, pod číslem 90, jakož i rozsudky ze dne 31. srpna 2011, sp. zn. 29 Cdo 4868/2009 a ze dne 31. března 2015, sp. zn. 29 Cdo 774/2013).
Jak je zjevné z odůvodnění dovoláním napadeného rozhodnutí, odvolací soud své právní posouzení věci založil (jen) na závěru, podle něhož se původní žalovaná na základě smlouvy o postoupení pohledávky nestala věřitelkou pohledávky ze smlouvy o úvěru (i) ve vztahu k úpadkyni. Přitom zcela pominul obsah (a důsledky) exekutorského zápisu (ze dne 9. března 2007), ve kterém úpadkyně (LETKA TEAM a. s.) a původní žalovaná (ASPEMADENA s. r. o.) výslovně prohlásily, že původní žalovaná má za úpadkyní pohledávku ze smlouvy o úvěru, když úpadkyně dne 7. dubna 1998 přistoupila k závazku (úvěrového) dlužníka (JUDr. M. Š.), a pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postupně převedena na původní žalovanou, a úpadkyně takto konkretizovaný závazek vůči původní žalované co do důvodu i výše (200.000.000,- Sk) uznala. Vzhledem k důsledkům (platného) uznání závazku, jakož i k časovým souvislostem (exekutorský zápis obsahující uznání závazku byl sepsán až rok a půl po uzavření smlouvy o postoupení pohledávky), je zcela nepochybné, že i kdyby obstál právní závěr odvolacího soudu o tom, že se původní žalovaná na základě smlouvy o postoupení pohledávky (ze dne 3. srpna 2005) nestala věřitelkou pohledávky ze smlouvy o úvěru ve vztahu k úpadkyni, nemohl by sám o sobě vyvrátit domněnku (nastalou až 9. března 2007) ohledně existence závazku úpadkyně vůči původní žalované z titulu smlouvy o úvěru a dohody o přistoupení k závazku.
Nejvyšší soud proto, aniž se blíže zabýval argumenty dovolatelky vztahujícími se k výkladu ustanovení § 524, § 526 a § 533 OZ, rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení § 243b odst. 2 část věty za středníkem a odst. 3 věty první o. s. ř. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
V další fázi řízení bude prvotním úkolem odvolacího soudu doplnit dokazování ve smyslu závazného právního názoru formulovaného již v předchozím kasačním rozsudku ze dne 31. května 2012 (výslechem svědků Ing. K. a Ing. S.) a přijmout závěr ohledně (ne)pravosti podpisu jmenovaných na dohodě o přistoupení k závazku. Teprve kdyby (na rozdíl od soudu prvního stupně) dovodil, že úpadkyně vskutku k závazku ze smlouvy o úvěru (platně) přistoupila, bude přicházet v úvahu poučení žalobců o tom, že je tíží důkazní břemeno co do vyvrácení domněnky existence závazku úpadkyně právě vůči původní žalované.
Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud (soud prvního stupně) závazný. V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne o náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 8. prosince 2015
JUDr. Petr G e m m e l předseda senátu