29 Cdo 1510/2008
Datum rozhodnutí: 29.10.2008
Dotčené předpisy: § 107a předpisu č. 99/1963Sb.




29 Cdo 1510/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně A. P., a. s. v likvidaci, se sídlem v , proti žalovanému Ing. V. H., narozenému, bytem ve, zastoupenému Mgr. T. F., advokátem, se sídlem v , o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 24 Cm 29/2005, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. srpna 2007, č.j. 6 Cmo 21/2007-109, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 21. srpna 2007, č.j. 6 Cmo 21/2007-109, potvrdil usnesení ze dne 23. října 2006, č.j. 24 Cm 29/2005-99, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem připustil, aby z řízení vystoupil žalobce A. P. a. s. v likvidaci, a na jeho místo vstoupila společnost M. B. F. L., r. č., se sídlem (dále jen společnost ).

Odvolací soud - odkazuje na ustanovení § 107a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) - shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod práva na jiného, přičemž společnost s návrhem žalobkyně, aby na její místo vstoupila do řízení, souhlasila. Námitku žalovaného, že směnku nelze indosovat v době v jejího uložení v depozitu soudu, shledal neopodstatněnou, když převod směnky indosamentem je hmotněprávním úkonem účastníka řízení, přičemž žádné ustanovení zákona provedení uvedeného úkonu v průběhu směnečného řízení nebrání .

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. a co do důvodů na ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., jejichž prostřednictvím namítá, že: 1/ řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a 2/ rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatel zdůrazňuje, že s ohledem na ustanovení § 173 odst. 1 Instrukce č. 505/2001-Org Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy (dále jen instrukce ), nebyl soud oprávněn jakkoli se směnkou disponovat či umožnit dispozice účastníků či dokonce třetím osobám , pročež nemohl být soudem prvního stupně originál směnky vydán žalobkyni, popřípadě společnosti, k provedení indosace.

Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání žalovaného, které je přípustné podle ustanovení § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., Nejvyšší soud shledal zjevně bezdůvodným; závěr, podle něhož převod směnky indosamentem je hmotně právním úkonem účastníka a žádné ustanovení občanského soudního řádu a ani jiného právního předpisu jeho provedení v průběhu směnečného řízení nebrání, totiž formuloval již v usnesení ze dne 8. října 2003, sp. zn. 29 Odo 454/2003, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 10, ročník 2003, pod číslem 181.

Jelikož od tohoto právního závěru nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci, dovolání jako zjevně bezdůvodné podle ustanovení § 243b odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. října 2008

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu