29 Cdo 1347/2014
Datum rozhodnutí: 22.01.2015
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.



29 Cdo 1347/2014


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobkyně ČSOB Leasing, a. s., se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 310/60, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 63 99 89 80, zastoupené Mgr. Janem Ševčíkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Na Královně 862, PSČ 156 00, proti žalovaným 1) MS AUTO NB, s. r. o., se sídlem v Novém Boru - Arnultovicích, Lipová 828, PSČ 473 01, identifikační číslo osoby 25 01 57 45, 2) J. B., oběma zastoupeným JUDr. Richardem Polmou, advokátem, se sídlem v Mladé Boleslavi, Křížkovy schody 67/2, PSČ 293 01 a 3) M. K., zastoupené JUDr. Marií Nedvědovou, advokátkou, se sídlem v České Lípě, Sokolská 295/37, PSČ 470 01, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 55 Cm 196/2012, o dovolání třetí žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. ledna 2014, č. j. 12 Cmo 444/2013-197, takto:

Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. května 2013, č. j. 55 Cm 196/2012-97, ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 30. července 2012, č. j. 55 Cm 196/2012-20, jímž všem žalovaným uložil, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni částku 1.934.831,- Kč s 6% úrokem od 10. května 2011 do zaplacení, směnečnou odměnu 6.449,- Kč a náklady řízení.
Proti tomuto rozsudku podala třetí žalovaná odvolání a následným podáním ze dne 13. června 2013 požádala o osvobození od soudních poplatků.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 23. července 2013, č. j. 55 Cm 196/2012-159, návrh třetí žalované na osvobození od soudních poplatků zamítl a k odvolání třetí žalované Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 13. ledna 2014, č. j. 12 Cmo 444/2013-197, toto usnesení potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podala třetí žalovaná dovolání, které Nejvyšší soud podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen o. s. ř. ), odmítl.
Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu - § 41 odst. 2 o. s. ř.) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř. považuje za splněné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, včetně usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14 a ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. ledna 2015


JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu