29 Cdo 12/2017
Datum rozhodnutí: 31.01.2017
Dotčené předpisy: § 14, § 16 odst. 1 o. s. ř.



KSPL 20 INS 13889/2011
139 ICm 2306/2016
29 ICdo 12/2017

U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Tomáše Brauna a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužníka CARS BAD s. r. o. , se sídlem v Karlových Varech, Jáchymovská 53, identifikační číslo osoby 626 20 410, zastoupeného JUDr. Františkem Grznárem, advokátem, se sídlem v Domažlicích, Paroubkova 228, PSČ 344 01, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 20 INS 13889/2011, o žalobě pro zmatečnost podané dlužníkem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. dubna 2016, č. j. KSPL 20 INS 13889/2011, 3 VSPH 443/2016-B-95, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 139 ICm 2306/2016, o návrhu dlužníka na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:


Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., JUDr. Alexandra Jiříčková, JUDr. Tomáš Zadražil a Mgr. Markéta Hudečková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 139 ICm 2306/2016, 104 VSPH 932/2016 (KSPL 20 INS 13889/2011).


O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 2. listopadu 2016, č. j. 139 ICm 2306/2016-47, Krajský soud v Plzni (dále jen insolvenční soud ) zamítl žalobu pro zmatečnost podanou dlužníkem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. dubna 2016, č. j. KSPL 20 INS 13889/2011, 3 VSPH 443/2016-B-95.
Proti tomuto usnesení insolvenčního soudu podal dlužník odvolání (č. l. 54, 55).
V průběhu odvolacího řízení (jež je u odvolacího soudu vedeno pod sen. zn. 104 VSPH 932/2016) vznesl dlužník podáním ze dne 3. ledna 2017 (č. l. 71) námitku podjatosti všech soudců označeného senátu odvolacího soudu.
Podjatost soudců odůvodňuje tím, že věc měla být dle rozvrhu práce přidělena senátu 103 VSPH, což potvrdila i pracovnice odvolacího soudu, nicméně z následné výzvy tohoto soudu vyplynulo, že věc byla přidělena senátu 104 VSPH.
Soudci senátu Vrchního soudu v Praze 104 VSPH (JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., JUDr. Alexandra Jiříčková, JUDr. Tomáš Zadražil a Mgr. Markéta Hudečková) ve vyjádřeních k vznesené námitce podjatosti shodně uvedli, že k věci ani k účastníkům nemají žádný vztah a není jim známa žádná skutečnost, která by odůvodňovala pochybnost o jejich nepodjatosti (č. l. 75, 76).
Podle ustanovení § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 85/2012 ), které je dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu] soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti výše označených soudců odvolacího soudu. Uvedení soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům jak vyplývá z jejich vyjádření žádný z hlediska ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné odvolací věci. Takový vztah uvedených soudců dlužník ostatně ani nenamítá.
Důvod pochybovat ve smyslu ustanovení § 14 o. s. ř. o nepodjatosti soudců pak nespočívá (objektivně nemůže spočívat) v tom, že o odvolání dlužníka má podle rozvrhu práce odvolacího soudu rozhodovat jiný odvolací senát než ten, jemuž byla věc přidělena k vyřízení. V R 85/2012 Nejvyšší soud také ozřejmil, že námitka spočívající v tvrzení, že soud je nesprávně obsazen, není způsobilá založit důvod pochybovat o nepodjatosti soudců senátu, jemuž byla věc přidělena k vyřízení.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku označení soudci nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí dané věci (§ 16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. ledna 2017

JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu