29 Cdo 1064/2013
Datum rozhodnutí: 30.05.2013
Dotčené předpisy: § 170 odst. 1 o. s. ř., § 237 o. s. ř.




29 Cdo 1064/2013


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobce Dr. et Bc. J. K., zastoupeného JUDr. Luďkem Lisse, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze Starém Městě, Konviktská 24, PSČ 110 00, proti žalovaným 1) Foleta Praha a. s. v likvidaci , se sídlem v Praze 6 - Bubenči, Podbabská 1112/13, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 49 24 17 45, 2) L. K., a 3) M. K., druhý a třetí žalovaní zastoupeni Mgr. Petrou Faldynovou, advokátkou, se sídlem v Lichnově č. p. 19, PSČ 742 75, o zaplacení částky 29.000.000,- Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 Sm 345/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. ledna 2013, č. j. 12 Cmo 393/2012-159, takto:


I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalobce proti v záhlaví označenému usnesení (jímž Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 7. září 2012, č. j. 7 Sm 345/2008-151, kterým Městský soud v Praze zamítl návrh žalobce, aby ve vztahu mezi ním a druhým žalovaným soud řízení co do částky 26.000.000,-Kč s 6% úrokem od 2. srpna 2005 do zaplacení a co do směnečné odměny ve výši 86.666,66 Kč zastavil) Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a nejsou splněny ani podmínky přípustnosti dovolání formulované v § 237 o. s. ř.
Právní posouzení věci (co do výkladu ustanovení § 170 odst. 1 o. s. ř. a řešení otázky, zda je soud vázán usnesením o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, které již doručil některému z účastníků řízení), na němž spočívá rozhodnutí odvolacího soudu a jež bylo dovoláním zpochybněno, totiž zcela odpovídá závěrům formulovaným již v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2008, sp. zn. 29 Cdo 913/2007 (které je veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu). V něm Nejvyšší soud uzavřel, že z ustanovení § 170 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že soud je vázán (nejde-li o usnesení, kterým se jen upravuje vedení řízení) vydaným usnesením nedošlo-li k jeho vyhlášení okamžikem, kdy jej doručí byť i jen jedinému z účastníků řízení (v literatuře srov. shodně např. Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 1142 1143).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. května 2013

Mgr. Jiří Zavázal
předseda senátu