29 Cdo 103/2010
Datum rozhodnutí: 21.07.2010
Dotčené předpisy: § 236 odst. 1 o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř., § 164 o. s. ř.




NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY 29 Cdo 103/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně Ing. I. H. , jako správkyně konkursní podstaty úpadkyně Áčko food s. r. o., identifikační číslo 25959182, proti žalovanému J. Z. , zastoupenému JUDr. Evou Janíkovou, advokátkou, se sídlem ve Frýdku-Místku, Farní 19, PSČ 738 01, o zaplacení částky 51.033,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 40 C 144/2007, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. července 2009, č. j. 51 Co 212/2009-54, takto:


I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 23. prosince 2008, č. j. 40 C 144/2007-38, kterým Okresní soud ve Frýdku-Místku opravil záhlaví svého rozsudku ze dne 24. ledna 2008, č. j. 40 C 144/2007-30, tak, že jako žalobkyni označil Ing. I. H., správkyni konkursní podstaty spol. Áčko food s. r. o.
Žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, opíraje jeho přípustnost
o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), uplatňuje přitom dovolací důvod dle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.
Proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o opravě rozsudku soudu prvního stupně postupem podle ustanovení § 164 o. s. ř., však není dovolání přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu, jež ve věci přicházejí v úvahu (shodně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. května 2005, sp. zn. 21 Cdo 2294/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 8, ročníku 2005, pod číslem 124).
Podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., na něž odkazuje dovolatel, není dovolání přípustné již proto, že opravné usnesení není usnesením ve věci samé .
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5,
§ 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto
a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 21. července 2010

JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu