28 Nd 410/2016
Datum rozhodnutí: 15.12.2016
Dotčené předpisy: § 11 odst. 1,3 o. s. ř., § 45 odst. 2 předpisu č. 120/2001Sb.



28 Nd 410/2016 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky , se sídlem v Praze 3, Orlická 2020/4, IČ 411 97 518, proti povinnému H. T. L. , posledně B., t. č. neznámého pobytu, pro 19.391,- Kč, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 3196/2016, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 3196/2016 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi. O d ů v o d n ě n í :
Soudní exekutor Mgr. Kamil Brančík, Exekutorský úřad Hodonín, se sídlem v Hodoníně, Sadová 15, podal u Okresního soudu v Břeclavi žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 19.391,- Kč podle exekučního titulu - výkazu nedoplatků ze dne 4. 5. 2016, č. 7441600488, vykonatelného dne 23. 5. 2016.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 14. 9. 2016, č. j. 53 EXE 3196/2016-12, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu České republiky, jenž určí, který soud věc projedná a rozhodne. Dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, neboť povinný neprochází Centrální evidencí obyvatel ani registrem obyvatel a v databázi ISAS Okresního soudu v Břeclavi nebyly o povinném zjištěny žádné informace.
Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen exekuční řád ), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení (srov. § 52 odst. 1 exekučního řádu), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud vyložil v usnesení velkého senátu svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž je oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť dle obsahu spisu povinný nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2013).
Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud České republiky po předložení věci Okresním soudem v Břeclavi (§ 105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. prosince 2016
JUDr. Olga P u š k i n o v á
předsedkyně senátu