28 Nd 39/2014
Datum rozhodnutí: 06.05.2014
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3,§84, § 89a předpisu č. 99/1963Sb., § 55 odst. 1 - 3, § 56 předpisu č. 40/1964Sb.



28 Nd 39/2014 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause, v právní věci žalobkyně AB5 B.V., soukromá společnost s ručením omezeným, se sídlem v Nizozemí, Amsterdamu, Strawinskylaan 933, IČ: 34192873, zastoupené JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem se sídlem v Brně, Havlíčkova 13 proti žalovanému T. H. , K., o zaplacení částky 5 261,45 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 308,16 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 261 C 110/2012, o o návrhu na určení místně příslušného soudu, takto:

Okresní soud v Kladně se určuje příslušným k projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 261 C 110/2012. O d ů v o d n ě n í:
Řízení ve shora označené věci bylo zahájeno podáním žaloby k Městskému soudu v Brně dne 15. května 2012. Dne 25. května byl ve věci vydán platební rozkaz, č. j. 261 C 110/2012-17, který však byl usnesením ze dne 5. září 2013, č. j. 261 C 110/2012 31, zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného.
Usnesením ze dne 8. listopadu 2013, č. j. 261 C 110/2012 44, vyslovil Městský soud v Brně svoji místní nepříslušnost ve výše označené věci a věc postoupil Nejvyššímu soudu v souladu s ust. § 11 odst. 3 o. s. ř. k rozhodnutí o tom, který soud je místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci.
Městský soud v Brně vyslovil svoji místní nepříslušnost na základě toho, že dospěl k závěru o absolutní neplatnosti prorogační dohody ujednané mezi stranami. Své právní posouzení opřel jak o zákonná ustanovení o ochraně spotřebitele (§ 264 odst. 1 zák. č. 513/ 1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném od 31. 12. 2001; § 56 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2001), tak i o judikaturu Ústavního soudu vztahující se k eurokonformní interpretaci právní úpravy spotřebitelských smluv a k nutnosti přihlížet k neplatnosti smluvních podmínek ve spotřebitelských smlouvách z úřední povinnosti (nález Ústavního soudu ze dne 9. února 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10) a Soudního dvora EU týkající se nepřiměřenosti smluvní podmínky ve spotřebitelské smlouvě. Pro úplnost Nejvyšší soud odkazuje na toto odůvodnění shora označeného usnesení Městského soudu v Brně, když jeho právní posouzení považuje za správné.
Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení § 84 o. s. ř. je K řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje.
Nejvyšší soud se ztotožňuje s právním hodnocením prorogační dohody Městským soudem v Brně, tedy s vyslovením její absolutní neplatnosti. Při určení místně příslušného soudu k projednání a rozhodnutí věci postupoval tedy Nejvyšší soud dle zákonné právní úpravy místní příslušnosti zakotvené v ustanoveních § 84 a § 85 o. s. ř. a určil příslušným k projednání a rozhodnutí věci obecný soud žalovaného Okresní soud v Kladně.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 6. května 2014 JUDr. Josef Rakovský předseda senátu