28 Nd 389/2015
Datum rozhodnutí: 27.01.2016
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř.



28 Nd 389/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobce B. W. , zastoupeného JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem se sídlem v Brně, Havlíčkova 13, proti žalované MONING ECOLOGY s.r.o. , IČ: 492 87 737, se sídlem v Brně, Cejl 76, o určení vlastnického práva a o určení neexistence dohody o (zpětném) převodu, vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 2 C 156/2015, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 2 C 156/2015 se nepřikazuje Městskému soudu v Brně.

Odůvodnění:
Žalobou podanou u Okresního soudu v Jindřichově Hradci se žalobce domáhá určení vlastnického práva k v žalobě specifikovaným nemovitostem v katastrálním území Ch. u T., a určení, že mezi účastníky neexistuje dohoda o (zpětném) převodu vlastnického práva k těmto nemovitostem.

Okresní soud v Jindřichově Hradci předložil spis Nejvyššímu soudu s návrhem na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), který soud odůvodnil okolnostmi o sídlu žalovaného a sídlu právního zástupce žalobce (jež leží v obvodu Městského soudu v Brně).

Žalobce s návrhem na přikázání věci z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Brně nesouhlasil.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený oběma dotčeným soudům (§ 12 odst. 3 o. s. ř.) posoudil návrh na přikázání věci jinému soudu a neshledal jej opodstatněným.

Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.

Důvody vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Uvedené ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož např. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Okolnosti uváděné předkládajícím soudem i se zřetelem na výše uvedené přikázání věci jinému soudu podle § 12 odst. 2 o. s. ř. neodůvodňují. Nelze uzavřít, že přikázáním věci Městskému soudu v Brně bylo by dosaženo hospodárnějšího a rychlejšího projednání věci, než u soudu místně příslušného, u něhož bylo již dříve zahájeno řízení.

Zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště (sídlo, pracoviště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště (sídla, pracoviště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2009, sp. zn. 4 Nd 374/2009). Vzdálenost soudu od bydliště (sídla, pracoviště) účastníků v rámci České republiky, byť zajisté ovlivňuje výši cestovních nákladů, nelze považovat za natolik relevantní, aby bylo z tohoto důvodu vhodné věc přikázat jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 2011, sp. zn. 4 Nd 172/2011).

Významné je zde také stanovisko účastníků řízení, z nichž právě žalobce (jehož sídlo leží mimo obvod místně příslušného soudu) s přikázáním věci jinému soudu kategoricky nesouhlasí.

Nejvyšší soud České republiky proto návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Brně podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. ledna 2016
Mgr. Petr Kraus předseda senátu