28 Nd 175/2013
Datum rozhodnutí: 29.08.2013
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




28 Nd 175/2013

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D. a Mgr. Zdeňka Sajdla, v právní věci navrhovatelky D. B., o výživné nerozvedené manželky, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 3 C 188/2010, o návrhu navrhovatelky na přikázání věci Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti, takto: Věc se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.
O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelka D. B. podala dne 11. 6. 2013 k Nejvyššímu soudu v Brně návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Brně. Návrh odůvodnila svou nepříznivou finanční situací a vzdáleností Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě od místa jejího bydliště v B. a s tím spojenými cestovními náklady. Dále v návrhu uvedla, že splácí dluh vůči bývalému právnímu zástupci JUDr. Michalu Rezkovi, jehož celková výše je 15.320 Kč.
Vyjádření k návrhu na delegaci nebylo podáno.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.

Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Krajskému soudu v Brně projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána.

Důvody vhodnosti ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení ÚS, sv. 24, roč. 2001, poř. č. 172; dále k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 7 Nd 43/2001, usnesení téhož soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 241/2008).

Důvody, kterými byl návrh na přikázání věci Krajskému soudu v Brně odůvodněn, považuje Nejvyšší soud za zcela nedostatečné. Vzdálenost soudu od bydliště účastníků v rámci České republiky, byť zajisté ovlivňuje výši cestovních nákladů, nelze považovat za natolik relevantní, aby bylo z tohoto důvodu vhodné věc přikázat jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 4 Nd 172/2011).

Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Krajskému soudu v Brně nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. srpna 2013 JUDr. Josef R a k o v s k ý
předseda senátu