28 Nd 17/2017
Datum rozhodnutí: 21.02.2017
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř.



28 Nd 17/2017 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobce: Suverénní řád Maltézských rytířů - České velkopřevorství , IČO: 005 69 623, se sídlem v Praze 1, Malá Strana, Velkopřevorské náměstí 485/4, zastoupeného Mgr. Petrem Krechlerem, advokátem se sídlem v Praze 1, Dušní 906/8, proti žalované: Česká republika Státní pozemkový úřad , IČO: 013 12 774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, o nahrazení projevu vůle k uzavření dohody , vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 26 C 139/2016, o návrhu žalobce na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 26 C 139/2016, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1. O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Opavě domáhá vydání v žalobě blíže specifikovaných nemovitostí podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů.
Podáním ze dne 15. prosince 2016 žalobce navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti (§ 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů dále jen o. s. ř. ) přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 1, s odůvodněním, že oba účastníci mají sídlo v Praze.
Žalovaná se k podanému návrhu nevyjádřila.
Nejvyšší soud, jako soud nejblíže společně nadřízený dotčeným soudům (Okresnímu soudu v Opavě a Obvodnímu soudu pro Prahu 1, jemuž má být věc přikázána) posoudil návrh žalobce a dospěl k závěru, že podmínky k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti v posuzovaném případě dány nejsou.
Podle § 88 písm. b) o. s. ř. je namísto obecného soudu, popřípadě namísto soudu uvedeného v § 85a, k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se řízení práva k ní, není-li dána příslušnost podle písmene a).
Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Důvody vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je základní zásadou. Přikázání věci jinému než příslušnému soudu je výjimkou z této zásady a jako takovou je třeba ji vykládat restriktivně. Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož např. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V projednávané věci žalobce svůj návrh na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 odůvodňuje toliko tím, že oba účastníci mají sídlo v Praze , avšak samu tuto okolnost uváděnou žalobcem nelze považovat za natolik významnou, aby mohla odůvodnit průlom do zásady zakotvené v článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vést k přikázání věci jinému soudu ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř.
Zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště (sídlo, pracoviště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště (sídla, pracoviště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2009, sp. zn. 4 Nd 374/2009).
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. února 2017

Mgr. Petr Kraus předseda senátu