28 Nd 142/2002
Datum rozhodnutí: 27.11.2003
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




28 Nd 142/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oldřicha Jehličky a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., v právní věci žalobce: K. b., a. s., proti žalovaným: 1. Č. o. a v. s., a. s., a 2. JUDr. Ing. Z. Z., oba žalovaní zastoupeni advokátem, o zaplacení částky 1 114 242,50 DEM s příslušenstvím a odměnou, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. Cm 855/2001,

rozhodl o návrhu žalovaných na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. takto:

Věc žalobce K. b., a. s., proti žalovaným 1. Č. o. a v. s., a. s., a 2. JUDr. Ing. Z. Z., vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. Cm 855/2001, se nepřikazuje Krajskému soudu v Brně.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaný č. 2 ve svém podání ze dne 6.3. 2002 došlém Městskému soudu v Praze dne 6.3. 2002 učinil návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Brně (č.l. 19. Vhodnost přikázání spatřuje v tom, že v obvodu Krajského soudu v Brně má své bydliště a žalovaný č. 1 měl v obvodu tohoto soudu donedávna své sídlo, přičemž významná část činnosti žalovaného č. 1 je doposud v tomto obvodu vykonávána.

Žalobce vyslovil s návrhem nesouhlas, přičemž poukázal na ust. § 87 písm. e) o.s.ř., absenci skutečně vážných důvodů a zhoršením pozice žalobce v případě vyhovění návrhu.

Žalovaný č. 1 vyslovil s návrhem žalovaného č. 2 souhlas podáním ze dne 29.5. 2002 (č.l. 30).

Nejvyšší soud České republiky jako soud ve smyslu § 12 odst. 3 o. s. ř. společně nadřízený Městskému soudu v Praze, který věc dosud projednává, a Krajskému soudu v Brně, kterému je věc navrhována k projednání, uvedený návrh žalovaných projednal a zjistil, že není důvodný. Z dosud shromážděného spisového materiálu je nepochybné, že soudem věcně a místně příslušným k projednání podaného návrhu je Městský soud v Praze [§ 9 odst. 3 písm. p), § 87 písm. e) o. s. ř.].

Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti mohou být různé, ovšem musí jimi být podložen závěr, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána hospodárněji a rychleji. Postup podle citovaného ustanovení představuje výjimku ze zásady, že řízení koná soud, jehož příslušnost vyplývá ze zákona. Tato zásada je i ústavně garantována v ustanovení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z toho je zřejmé, že skutečnosti, o které se přikázání věci jinému soudu opírá, musí mít výjimečnou povahu i závažnost, tak aby byl odůvodněn průlom do uvedené ústavní zásady. V posuzovaném případě však žádný takový důvod zjištěn nebyl a z návrhu žalovaného ani nelze dovodit, že by snad projednání a rozhodnutí věci Krajským soudem v Brně bylo z obecného hlediska vhodnější, hospodárnější a rychlejší.

V této souvislosti nelze přehlédnout, že místní příslušnost Městského soudu v Praze byla založena ustanovením § 87 písm. e) o. s. ř. Podle tohoto zákonného ustanovení je místně příslušným také soud, v jehož obvodu je platební místo, uplatňuje-li se právo ze směnky, šeku nebo jiného cenného papíru. Jde o příslušnost danou na výběr, přičemž výběr přísluší žalobci. Uvedená zákonná úprava tedy posiluje postavení žalobce tím, že zajišťuje co nejúčelnější a nejhospodárnější projednání jeho nároku, uplatňovaného v daném případě ze směnky, a preferuje možnost jeho kvalifikovaného posouzení tím soudem, v jehož obvodu je platební místo. Tento zájem je natolik intenzivní, že má případně přednost i před příslušností určenou podle místa (bývalého) sídla event. bydliště žalovaných ve smyslu § 84, § 85 odst. 1, 3 a § 85a o. s. ř.

Při posuzování podmínek vhodnosti delegace předmětné věci jinému soudu přitom nebylo možné odhlédnout ani od negativního stanoviska žalobce, který s delegací nesouhlasí. Pozice žalobce by se přikázáním věci Krajskému soudu v Brně nepochybně zhoršila, a to především co do dostupnosti tohoto soudu z důvodu jeho podstatně větší vzdálenosti od sídla žalobce.

Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud České republiky rozhodl o návrhu žalovaných na delegaci vhodnou v této věci tak, že se věc Krajskému soudu v Brně nepřikazuje.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. listopadu 2003

JUDr. Oldřich J e h l i č k a , CSc., v.r.

předseda senátu