28 ICm 186/2011
Číslo jednací: 28 ICm 186/2011-46

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl JUDr. Miroslavem Veselým jako samosoudcem v právní věci žalobce Oberbank Leasing spol. s r.o., IČ 27091325, se sídlem Náměstí I.P.Pavlova 1789/5, 120 00, Praha 2, zastoupeného JUDr. Pavlem Krčkem, advokátem, se sídlem Na Sadech 4/3, České Budějovice, proti žalovanému JUDr. Janu Kubálkovi, Kaprova 42/14, 110 00, Praha 1, insolvenčnímu správci dlužníka Pavla Lišky-REKONOVA, se sídlem Ústrašín 68, okres Pelhřimov, o určení oprávněnosti do insolvenčního řízení přihlášené pohledávky ve výši 1.148.604,96 Kč, takto:

I. Určuje se, že žalobcem přihlášená pohledávka ve výši 1.146.224,96 Kč do insolvenčního řízení vedeného vůči dlužníku Pavlu anonymizovano , anonymizovano , je co do právního důvodu i výše oprávněná jako pohledávka nezajištěná. II. V rozsahu požadavku na určení oprávněnosti pohledávky ve výši 2.380,-Kč se řízení zastavuje. III.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou z 26.1.2011 (doručena soudu 28.1.2011) domáhal se právní předchůdce žalobce společnost Oberbank Bohemia Leasing s.r.o., IČ 14501210 určení oprávněnosti své pohledávky ve výši 1.148.604,96 Kč, přihlášené do insolvenčního řízení vedeného vůči dlužníku Pavlu anonymizovano , anonymizovano , vedeném u Krajského soudu v Českých

Budějovicích pod sp.zn. KSCB 28 INS 9196/2010. Svůj návrh odůvodňuje tím, že přihlásil do insolvenčního řízení celkem 17 svých pohledávek ve výši 1.148.604,96 Kč. Důvodem vzniku pohledávek jsou neuhrazené leasingové splátky-nájemné z finančního pronájmu věci s právem následné koupě. Tyto pohledávky byly při přezkumném jednání konaném dne 7.12.2010 popřeny insolvenčním správcem a dlužníkem co do pravosti i výše. Z odůvodnění obsaženého ve vyjádření insolvenčního správce vyplývá, že k popření došlo proto, že dluh dlužníka, tj. dlužné leasingové splátky měl zaniknout z důvodu prodeje předmětu nájmu a na to asi zápočtem inkasované kupní ceny proti nesplaceným pohledávkám. Jiné vyjádření či odůvodnění stanovisko insolvenčního správce neobsahuje. Žalobce jako vlastník vozidla uzavřel s nájemcem-dlužníkem Pavlem Liškou smlouvu o finančním pronájmu věci s právem následné koupě (leasingovou smlouvu). Věcí se zde rozumí nákladní automobil Renault Magnum. Podle citované smlouvy byl nájemce povinen 48 měsíčních splátek ve výši 53.833,-Kč. Poslední řádně uhrazená splátka proběhla v únoru 2008. V březnu 2008 zaplatil nájemce jen 843,-Kč a od dubna 2008 do června 2009 již žádné splátky nehradil, i když vozidlo dále po určitou dobu užíval. Zůstal tak dlužen 860.484,02 Kč. Další dlužnou částkou je neuhrazená závěrečná účetní operace ve výši 2.380,-Kč. Úhrnem tak nájemce neuhradil 862.864,02 Kč. Z důvodu porušení smlouvy žalobce leasingovou smlouvu vypověděl a předmět nájmu byl nájemcem vrácen žalobci. Součástí smlouvy o finančním pronájmu věci s právem následné koupě jsou všeobecné smluvní podmínky finančního pronájmu, které dlužník při podpisu nájemní smlouvy převzal. Dle odst.3.1. zůstává pronajimatel po celou dobu finančního pronájmu vlastníkem předmětu leasingu. V případě předčasného skončení smluvního vztahu, což je důvodem proč nájemce ztrácí právo na následnou koupi věci je plně v dispozici vlastníka, jak s věcí naloží. Tuto může dále pronajmout nebo ji zcizit na trhu. Inkasem jakéhokoliv plnění z titulu nového pronájmu a nebo z titulu prodeje věci třetí osobě nevzniká pronajimateli povinnost započítat takto dosažené plnění na úhradu nesplacených pohledávek z předchozího pronájmu. Opak nevyplývá ze žádného ustanovení smlouvy o finančním pronájmu. Jestliže tedy žalobce věc, kterou měl dlužník v nájmu dle citované smlouvy prodal poté, co byla s nájemcem smlouva předčasně ukončena, nezanikaly tím závazky dlužníka a pohledávky žalobce a dluh nájemce z tohoto důvodu trvá až do vyrovnání. Výše pohledávek jak byly v předmětném insolvenčním řízení přihlášeny vychází ze smlouvy o finančním pronájmu, jejíž součástí je splátkový kalendář. Ke každé z dílčích pohledávek žalobce připočetl úroky z prodlení za dobu ode dne následujícího po splatnosti té které splátky do dne zjištění úpadku. Přesná výše každé dílčí pohledávky a jejího příslušenství jsou uvedeny v dílčích přihláškách č. 1-17. Žalovaný ve svém vyjádření ze 16.5.2011 k uplatněnému návrhu uvedl, že 18.1.2010 byla mezi žalobcem jako prodávajícím a společností FK TRANS s.r.o. uzavřena kupní smlouva, na základě které žalobce prodal předmětné vozidlo společnosti za kupní cenu 840.000,-Kč. Tato kupní cena dle vyjádření dlužníka byla vzájemně zúčtována oproti pohledávkám žalobce. Dále žalovaný uvádí, že kupní smlouva mezi žalobcem a společností FK TRANS s.r.o. byla uzavřena bez předchozí dohody s dlužníkem. K uzavření kupní smlouvy tak došlo ještě v průběhu výpovědní lhůty. Žalovaný se tak domnívá, že pohledávka žalobce zanikla vzájemným zúčtováním oproti kupní ceně obdržené žalobcem za vozidlo. Žalovaný se rovněž domnívá, že i kdyby se soud ztotožnil s nárokem žalobce, žalobce však nemá v žádném případě oprávnění nárokovat úhradu závěrečné tzv. odkupové faktury. Vzhledem k tomu žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Následně podepsaný soud svým usnesením č.j.-28 z 22.5.2012 rozhodl, že v incidenčním sporu bude dále pokračováno s právním nástupcem žalobce, a to se společností Oberbank Leasing spol. s r.o., IČ 27091325 v důsledku zániku původního žalobce s ohledem na vnitrostátní fúzi sloučením s nástupnickou společností. Toto usnesení nabylo právní moci 19.6.2012. V posuzované věci soud konstatoval, že na základě usnesení č.j. KSCB 28 INS 9196/2010-A-8 ze dne 13.9.2010 byl zjištěn úpadek dlužníka Pavla Lišky, anonymizovano , soukromého podnikatele, IČ 13523104, bytem Ústrašín 65. Současně tímto usnesením byl na majetek dlužníka prohlášen konkurz a insolvenčním správcem ustanoven žalovaný. Do tohoto řízení právní předchůdce žalobce, společnost Oberbank Bohemia Leasing s.r.o. včas přihlásil svoji pohledávku v celkové výši 1.148.604,96 Kč. Při přezkumném jednání konaném dne 2.11.2010 insolvenční správce i dlužník předmětnou pohledávku co do právního důvodu i výše v celém rozsahu popřeli. Dle § 192 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb. však popření pohledávky dlužníkem nemá vliv na její zjištění. Z tohoto důvodu není ani dlužník účastníkem tohoto incidenčního řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že se zástupce žalobce přezkumného jednání nezúčastnil, insolvenční správce jej podáním ze dne 12.1.2011 vyrozuměl o popření pohledávky s náležitým poučením o možnosti domáhat se určení svého práva žalobou, kterou je nutné podat nejpozději do 15-ti dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění. Toto vyrozumění dle předložené doručenky bylo žalobci doručeno 17.1.2011. Incidenční žaloba tak v tomto případě byla podána včas. Ve vztahu k právním důvodům a výši uplatněného nároku soud dále konstatoval, že v rozsahu dílčí pohledávky č. 17 ve výši 2.380,-Kč vzal žalobce žalobu zpět. V tomto rozsahu soud tak postupoval dle § 96 o.s.ř. a řízení ve věci návrhu na určení oprávněnosti této pohledávky zastavil. Řízení dále pokračovalo projednáním uplatněného nároku na určení oprávněnosti pohledávky ve výši 1.146.224,96 Kč. Otázka oprávněnosti právního důvodu a výše tohoto nároku je mezi účastníky nesporná, a to jak ve vztahu k jistině této pohledávky, tak i ve vztahu k jejímu příslušenství. Soud tak v tomto případě postupoval dle § 120 odst. 4 o.s.ř. Výhrady žalovaného a potažmo i dlužníka se v tomto případě týkají pouze otázky nezapočtení ceny vozidla, za kterou bylo toto vozidlo následně odprodáno. Soud je však v tomto případě nucen odkázat na rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ČR, č.j. 31 Cdo 4356/2008 ze dne 13.1.2010, ze kterého vyplývá, že sjedná-li si leasingová společnost ve smlouvě s leasingovým nájemcem pro případ předčasného ukončení leasingové smlouvy z důvodů na straně nájemce právo na úhradu všech dlužných splátek, tedy i splátek splatných po odstoupení od smlouvy, není výkon tohoto práva v rozporu s poctivým obchodním stykem jen proto, že jde o splátky splatné po odstoupení od smlouvy (po odebrání vozidla leasingovému nájemci). Je-li právním důvodem pro plnění ve splátkách smlouva, vzniká věřiteli právo na plnění sjednaných splátek dnem vzniku smlouvy, která toto právo na dílčí plnění zakládá, nikoli až dnem splatnosti jednotlivých splátek. Právním důvodem vzniku pohledávky představující souhrn splátek splatných po dni účinnosti odstoupení od smlouvy, je ujednání stran smlouvy o majetkovém vyrovnání pro případ odstoupení od smlouvy, které není v rozporu s dispozitivním ustanovením § 351 Obchodního zákoníku. I když právní důvod a výše pohledávky žalobce není jak bylo již výše uvedeno zpochybňována, odkazuje soud v tomto případě na výše uvedenou citaci předmětného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. V tomtéž rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ČR se dále uvádí, že částka, kterou pronajimatel jako vlastník předmětu leasingu eventuelně získá jeho zpeněžením (prodejem) není plněním, které by byl nájemce jako dlužník povinen poskytnout pronajimateli jako věřiteli. Tím, že pronajimatel obdrží od třetí osoby kupní cenu za prodaný předmět leasingu, nedochází ke splnění žádného dluhu ze strany nájemce a tím ani k nijakému uspokojení nároku pronajimatele vůči nájemci. Je tak mylná představa o možnosti započtení plnění dle § 330 Obchodního zákoníku. Uvedená částka nepředstavuje ani plnění, které by byl povinen pronajimatel poskytnout nájemci, neboť takovou povinnost nezakládá ani právní předpis, ani v tomto případě uzavřená leasingová smlouva. Vznik takové povinnosti pronajimatele nelze dovodit ani z ust. § 351 odst. 2 Obchodního zákoníku již proto, že nejde o plnění poskytnuté před odstoupením od smlouvy. Nepředstavuje-li proto uvedená částka ani předmět pohledávky nájemce za leasingovým pronajimatelem, nepřichází v úvahu ani započtení takové pohledávky proti pohledávkám pronajimatele postupem podle § 580 a násl. Obchodního zákoníku. Za této situace shledal soud žalobcem uplatněný nárok po jeho částečném omezení důvodným a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 202 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., když ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze, a to prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 26.10.2012

JUDr. Miroslav Veselý samosoudce