28 Cdo 941/2001
Datum rozhodnutí: 27.08.2001
Dotčené předpisy:




28 Cdo 941/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyň A/ I. H., B/ A. L., zastoupené advokátem, C/ B. B., D/ D. D., proti žalované České republice - Vojenské správě, zastoupené V. ú. p. p. z., o vydání nemovitostí, ve věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp.zn. 4 C 2l/92, o dovolání žalobkyně A. L. proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. října 2000, čj. 27 Co 600/98-236, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem ze dne 10. října 2000, čj. 27 Co 600/98-236, Krajský soud v Praze změnil rozsudek Okresního soudu Praha-východ ze dne 19.3.1998, čj. 4 C 21/92-134 tak, že žaloba, aby žalovaný byl uznán povinným vydat žalobkyním pozemky č. parc. 1285/1, č. parc. 2038, č. parc. 2039 a č. parc. 1783 v obci a katastrálním území B. n. L., zapsané na LV č. 8, a to žalobkyni A/ ideální 1/3, žalobkyni B/ ideální 1/3, žalobkyni C/ ideální 1/6 a žalobkyni D/ ideální 1/6, se zamítá. Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů a žalobkyně zavázal zaplatit společně a nerozdílně České republice znalečné.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně A. L. u soudu prvního stupně dne 5.2.2001 dovolání, podáním datovaným ze dne 25. ledna 2001, které odevzdala na poště k přepravě dne 2.2.2001.

Podle bodu 17. přechodných a závěrečných ustanovení hlavy první, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. přede dnem 1. 1. 2001 nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tedy podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1.1.2001 (dále jen o.s.ř.").

Podle § 240 odst. 1 o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§ 240 odst. 2 o.s.ř.).

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen zástupci žalobkyně A. L. 22.12.2000 (§ 49 odst. 1 věta první a § 31 odst. 1 o.s.ř.) a téhož dne nabyl právní moci.

Ve smyslu ustanovení § 57 odst. 2 o.s.ř. byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 22. leden 2001. Dovolání podané žalobkyní A. L. u soudu až dne 5.2.2001, které odevzdala na poště k přepravě 2.2.2001, je tedy zjevně opožděné.

Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. dovolání jako opožděné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovení § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 146 odst. 2 věty první o.s.ř. (per analogiam), neboť žalobkyně, která podáním opožděného dovolání zavinila jeho odmítnutí, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalovanému v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 27. srpna 2001

JUDr. Iva B r o ž o v á , v.r.

předsedkyně senátu