28 Cdo 651/2005
Datum rozhodnutí: 29.09.2005
Dotčené předpisy: § 153b předpisu č. 99/1963Sb., § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




28 Cdo 651/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobce JUDr. B. J., správce konkursní podstaty P., spol. s r.o. v likvidaci, proti žalovanému K. S., zastoupeného advokátem, o 600.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp.zn. 7C 308/2000, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 8. 2004, č.j. 13 Co 118/2004-91, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Brně rozsudkem výše označeným potvrdil rozsudek pro zmeškání, vydaný Okresním soudem ve Zlíně dne 2. 12. 2003 pod č. j. 7 C 308/2000-65. Tímto rozsudkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 600.000,- Kč s 18% úrokem z prodlení ode dne 11. 11. 1996 do zaplacení, jakož i náklady řízení před první instancí. Odvolací soud zavázal žalovaného, aby zaplatil žalobci též náklady odvolacího řízení.

Na základě žalobcových tvrzení byl právní vztah mezi účastníky odvolacím soudem posouzen podle zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor; již soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný také uznal závazek, ve smyslu § 323 obchodního zákoníku, písemně dne 4. 6. 1996 (včetně splátkového kalendáře).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož úvodem dovodil zásadní právní význam napadeného rozsudku i nesprávné právní posouzení věci. Odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu (ovšem bez bližšího zdůvodnění, zejména pokud jde o návaznost na konkrétní okolnosti případu) a tvrdil, že jednak nebyly splněny podmínky vydání rozsudku pro zmeškání (důvodná a včasná omluva) a kromě toho nebyla žalobní tvrzení dostatečnou oporou vydání rozsudku, a to po stránce skutkové (chyběla tvrzení, odůvodňující požadovaný úrok z prodlení). Dovolatel navrhl, aby dovolací soud spolu s odkladem vykonatelnosti zrušil rozsudky obou nižších instancí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce ve vyjádření k dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání žalovaného zamítl.

Dovolací soud shledal, že dovolání bylo podáno včas a žalovaný je zastoupen advokátem. Nedospěl však k závěru, že by byly naplněny předpoklady předvídané ustanovením § 237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o. s. ř. a že by tedy dovolání bylo přípustné.

Odvolací soud přiléhavým způsobem odůvodnil, proč byly splněny podmínky § 153b (zejména odst. 1, 3) o. s. ř. a proč tedy nižší instance poprávu rozhodla rozsudkem pro zmeškání. K otázce důvodnosti a včasnosti omluvy žalovaného, zodpovězené v jeho neprospěch, dovolací soud jen dodává, že faxové podání s omluvou došlo Okresnímu soudu ve Zlíně dne 2. 12. 2003 v 10.18 hod., tj. až osmnáct minut poté, co bylo jednání první instance vedoucí při neúčasti žalované strany k bezprostřednímu vyhlášení rozsudku pro zmeškání, bez nutnosti provádět důkazy zahájeno.

Také při posouzení žalobních tvrzení jako nesporných, ve smyslu § 153b odst. 1 in fine o. s. ř., odvolací soud nepochybil. Co se týče dovolací námitky k úroku z prodlení, pak žaloba se prodlením žalovaného zabývá přímo v bodě III. a ostatní skutečnosti, jež s dobou prodlení a výší úroků souvisí, vyplývají i z ostatního obsahu žaloby včetně žalobního petitu.

Žádná z alternativ zásadního právního významu napadeného rozsudku (srov. § 237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o. s. ř.) tedy nenastala a dovolací soud proto dovolání žalovaného jako nepřípustné odmítl (§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř.), aniž měl důvod vyhovět návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Žalobci nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení o dovolání, neboť tu vystupoval jako správce konkursní podstaty a jako takovému mu náleží odměna správce podle § 8 odst. 3 zákona o konkursu a vyrovnání, nikoli odměna podle advokátního tarifu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 29. září 2005

JUDr. Ludvík D a v i d , CSc., v. r.

předseda senátu