28 Cdo 634/2002
Datum rozhodnutí: 30.04.2002
Dotčené předpisy: § 241 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.




28 Cdo 634/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce O. Š., zastoupeného advokátkou, proti žalovaným 1) J. D., a 2) J. D., o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 2 C 698/99, o dovolání druhé žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27.11.2001, č.j. 6 Co 2264/2001-118, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :



Okresní soud ve Strakonicích jako soud prvního stupně v pořadí druhým rozsudkem ze dne 4.6.2001, č.j. 2 C 698/99-88, žalobě vyhověl zcela.

K odvolání žalovaných Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací v pořadí druhým rozsudkem ze dne 27. 11. 2001, č.j. 6 Co 2264/2001-118, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně.

Proti shora uvedenému rozsudku odvolacího soudu podala druhá žalovaná dne 5. 2. 2002 dovolání (č.l. 132 a násl. spisu). Soud prvního stupně usnesením ze dne 25. 2. 2002, č.j. 2 C 698/99-135, vyzval dovolatelku, aby upřesnila a doplnila své dovolání tak, aby bylo patrno, v jakém rozsahu a z jakého důvodu napadá uvedený rozsudek odvolacího soudu a uvedla dovolací petit. Současně poučil dovolatelku, aby doložila plnou moc svého právního zástupce a v případě, že nemá právnické vzdělání musí být zastoupena advokátem a též dovolání musí být ve smyslu § 241 odst. 1 o.s.ř. tímto zástupcem sepsáno. K doplnění podání stanovil dovolatelce lhůtu 1 měsíce s poučením o následcích zastavení řízení dovolacím soudem, pokud výzvě nebude vyhověno. Usnesení obsahující shora uvedenou výzvu bylo dovolatelce doručeno dne 28. 2. 2002.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací při posuzování tohoto dovolání vycházel z ustanovení části dvanácté, hlavy 1, bodu 1, 15 a 17 zákona č. 30/2000 Sb. Řízení v této věci bylo sice zahájeno podáním žaloby dne 13. 10. 1999 a první prvostupňový rozsudek byl vydán dne 18. 11. 1999, byl však zrušen usnesením odvolacího soudu ze dne 9. 3. 2000, č.j. 6 Co 569/2000-26. Po nabytí účinnosti novely občanského soudního řádu č. 30/2000 Sb., tedy po datu 1. 1. 2001, musel však soud prvního stupně pokračovat v řízení podle ustanovení této novely. Tím je dáno, že i o odvolání proti v pořadí druhému rozsudku ze dne 4. 6. 2001, č.j. 2 C 698/99-88, rozhodoval odvolací soud v souladu s bodem 15. přechodných ustanovení rovněž podle nyní platných předpisů. Důsledně tomu odpovídá závěr, že i dovolací soud posuzoval dovolání podle předpisů občanského soudního řádu ve znění zmíněné novely účinné od 1. 1. 2001 (dále jen o.s.ř. )

Podle § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle § 241 odst. 1 věty první o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem, nemá-li sám právnické vzdělání. Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. . v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání, a čeho se dovolatel domáhá.

Z uvedených zákonných ustanovení vcelku srozumitelně a přehledně vyplývá jednak povaha dovolání, jako dispozitivního úkonu, k němuž je legitimován pouze účastník řízení, jednak požadavek obligatorního právního zastoupení jak pro podání dovolání, tak pro zastupování účastníka v dovolacím řízení. Jde o jednu z podmínek řízení, jejíž absence nevede sama o sobě k neúčinnosti podaného dovolání, případně zastavení dovolacího řízení bez dalšího, nýbrž jde o vadu odstranitelnou, která může být napravena, byť i dodatečně, úkonem účastníka. V tomto směru je povinností soudu prvního stupně ve smyslu ustanovení § 209 o.s.ř. (jež dopadá i na případy dovolání vzhledem k ustanovení § 241b o.s.ř.), aby účastníka o nutnosti odstranit tuto vadu dovolání odstranil, a aby jej rovněž poučil o možných následcích (v daném případě o možnosti zastavení dovolacího řízení), to vše postupem podle § 43 odst. 1 o.s.ř. Tím se vyčerpává poučovací povinnost soudu obecně založená ustanovením § 5 o.s.ř., konkretizovaná ve zmíněném ustanovení § 43 odst. 1 o.s.ř.

V této věci uplatnila dovolatelka své podání označené jako dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, aniž doložila, že by sama byla osobou s právnickým vzděláním. Soud prvního stupně dostál požadavkům vyplývajícím z ustanovení § 209 o.s.ř. ve vztahu k zmíněnému ustanovení § 243c o.s.ř. a § 43 odst. 1 o.s.ř., poskytl dovolatelce formou svého usnesení ze dne 25. 2. 2002, č.j. 2 C 698/99-135, poučení s výzvou o potřebě odstranění vady spočívající mimo jiné v povinnosti obligatorního zastoupení advokátem a stanovil v tomto směru dovolatelce přiměřenou lhůtu 1 měsíce k nápravě tohoto nedostatku. Dovolatelce se tímto usnesením rovněž dostalo přiměřeného poučení o následcích případného zastavení dovolacího řízení v případě, že k odstranění vad podání nedojde. Usnesení bylo dovolatelce řádně doručeno dne 28.2.2002. Vzdor těmto skutečnostem tyto nedostatky podání ve stanovené lhůtě neodstranila.

Dovolacímu soudu za dané situace nezbylo než přikročit k zastavení dovolacího řízení podle ustanovení § 243c o.s.ř. za použití ustanovení § 43 odst. 1 o.s.ř., aniž mohl přikročit k meritornímu zkoumání obsahu podaného dovolání.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4 o.s.ř. za použití § 224 odst. 1 o.s.ř. , § 151 o.s.ř. a § 146 odst.1 písm. c) o.s.ř.

Proti tomuto usnesení není přípustný řádný opravný prostředek podle ustanovení občanského soudního řádu.

V Brně dne 30. dubna 2002

JUDr. Josef R a k o v s k ý , v.r.

předseda senátu