28 Cdo 5194/2014
Datum rozhodnutí: 27.01.2016
Dotčené předpisy: § 243f odst. 3 o. s. ř., § 243c odst. 1 o. s. ř., § 241a odst. 2 o. s. ř., § 237 o. s. ř.



28 Cdo 5194/2014


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobců a) J. N. , a b) H. N. , obou zastoupených JUDr. Zitou Krásnou, advokátkou se sídlem v Brně, Gorkého 61/11, za účasti 1) Brněnských vodáren a kanalizací, a. s., se sídlem v Brně - Starém Brně, Hybešova 254/16, IČ 463 47 275, a 2) České republiky - Státního pozemkového úřadu se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, IČ 013 12 774, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 29 C 211/2004, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. ledna 2014, č. j. 18 Co 210/2013-256, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Krajský soud v Brně výrokem I. rozsudku ze dne 30. ledna 2014, č. j. 18 Co 210/2013
-256, potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 20. 9. 2012, č. j. 29 C 211/2004-211 (jímž byla v řízení podle části páté občanského soudního řádu zamítnuta žaloba o určení, že vlastníkem pozemku p.č. 2443/34, 2443/35, 2443/36, 2443/37, k.ú. M., obec B. jsou žalobci každý k id. 1/2, že tímto rozhodnutím se nahrazuje rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Brno č. j. 331/91/3-RN ze dne 3. 2. 2004 v rozsahu, že J. a H. N. nejsou vlastníky každý id. 1/2 pozemku p. č. PK 1039 role o výměře 606 m 2 , k.ú. M., dle KN p. č. 2443/34, 2443/35, 2443/36, 2443/37 - ostatní plocha, jiná plocha, k.ú. M., a že nemají nárok na náhradu podle § 11 a § 16 zákona o půdě , a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

Proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, neboť mají za to, že spočívá na nesprávném a vadném právním posouzení věci a vychází z chybného skutkového a právního zjištění stavu věci .

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobců proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť v rozporu s ustanovením § 241a odst. 2 a § 237 o. s. ř. neobsahuje žádné údaje o tom, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání [podle ustálené judikatury dovolacího soudu požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání; může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. /či jeho části/ (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, které bylo uveřejněno pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]; v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. ledna 2016
JUDr. Olga Puškinová předsedkyně senátu