28 Cdo 5024/2016
Datum rozhodnutí: 29.11.2016
Dotčené předpisy: § 243b o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013, § 104 odst. 1,2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013, § 138 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013



28 Cdo 5024/2016


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Olgou Puškinovou v právní věci žalobkyně M. K. , proti žalovanému K. M. , vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 117 C 43/2013, o zaplacení částky 5.988,- Kč s příslušenstvím, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. května 2016, č. j. 57 Co 558/2015-174, a proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. července 2015, č. j. 117 C 43/2013-140, t a k t o:

I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 9. 7. 2015, č. j. 117 C 43/2013-140, nepřiznal žalobkyni podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. osvobození od soudních poplatků, když neprokázala své poměry (výrok I.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek podle připojeného usnesení soudu ze dne 9. 7. 2015, č. j. 117 C 43/2013-141, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II.) a zamítl návrhy žalobkyně ze dne 10. 2. 2015 a ze dne 21. 2. 2015 na ustanovení zástupce z řad advokátů podle ustanovení § 30 odst. 1 o. s. ř., neboť nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (výrok III.).

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30. 5. 2016, č. j. 57 Co 558/2015-174, usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a III. potvrdil a odvolání proti výroku II. tohoto usnesení odmítl podle ustanovení § 218 písm. c) o. s. ř. z důvodu nepřípustnosti.

Proti usnesení odvolacího soudu a proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně dovolání, v němž požádala o osvobození od soudního poplatku z dovolání a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zák. č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zák. č. 293/2013 Sb., kterými se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jen o. s. ř. .

Podle ustanovení § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).

Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že dovolatelka není povinna uhradit soudní poplatek z podaného dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, ve spojení s usnesením soudu prvního stupně, o nepřiznání osvobození od soudního poplatku a neustanovení advokáta, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jejím návrhu na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.

Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014, a usnesení ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V daném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby dovolatelce byl v dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů.

Z obsahu spisu totiž vyplývá, že řízení o věci samé bylo usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 1. 2015, č. j. 117 C 43/2013-114, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 7. 2016, č. j. 57 Co 557/2015-179, ve znění opravného usnesení ze dne 26. 8. 2016, č. j. 57 Co 557/2015-188, zastaveno podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, neboť žalobkyně, ačkoliv k tomu byla soudem prvního stupně vyzvána, nezaplatila soudní poplatek ze žaloby. Toto usnesení odvolacího soudu bylo žalobkyni doručeno a nabylo právní moci dne 23. 9. 2016, přičemž žalobkyně jej dovoláním nenapadla. Za této situace je pokračování v řízení o přezkumu dovoláním napadeného usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2016, č. j. 57 Co 558/2015-174, stejně jako řízení o žádosti dovolatelky o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, bezpředmětné, neboť řízení o věci samé bylo již pravomocně skončeno (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 1. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3863/2014, či ze dne 1. 8. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1827/2016). Není tedy ani důvodné, aby žalobkyni byl pro dovolací řízení ustanoven zástupce, když je zřejmé, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu.

V situaci, kdy není důvod ustanovit dovolatelce advokáta pro řízení o dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení podle ustanovení § 243b a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.

Řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 7. 2015, č. j. 117 C 43/2013-140, bylo zastaveno podle ustanovení § 243b a § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. z důvodu nedostatku funkční příslušnosti Nejvyššího soudu.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. listopadu 2016

JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu