28 Cdo 4893/2008
Datum rozhodnutí: 20.01.2009
Dotčené předpisy: § 228 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.




28 Cdo 4893/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně

JUDr. Ivy Brožové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a JUDr. Josefa Rakovského

v právní věci žalobců a) K. P., a b) Z. P., zastoupených advokátem, proti žalovanotné

Š. G., zastoupené advokátem, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 4 C 2097/2004, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30.3.2007, č. j. 28 Co 568/2005-69, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.439,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

A. Předchozí průběh řízení

Žalobci se domáhali obnovy řízení skončeného rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 25.10.2004, č.j. 4 C 705/2000-249, kterým byla zamítnuta jejich žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit jim jako společně a nerozdílně oprávněným částku 508.000,- Kč s příslušenstvím (dále jen původní rozsudek ). Nesouhlasili se závěrem soudu prvního stupně v původním rozsudku, že žalobci neunesli důkazní břemeno, neboť soud prvního stupně nevyslechl jimi navrhovaného svědka R. S., který mohl dosvědčit uzavření komisionářské smlouvy mezi účastníky. Žalobci rovněž namítali nesprávné právní posouzení věci soudem prvního stupně.

Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 3.3.2005, č.j. 4 C 2097/2004-15, žalobu zamítl s tím, že žalobou na obnovu řízení se nelze domáhat nápravy případných pochybení při právním posouzení věci nebo procesních vad a nelze jí napadnout hodnocení důkazů podle § 132 o.s.ř. Podle soudu prvního stupně může být nevyslechnutí navrženého svědka důvodem podání řádného opravného prostředku odvolání, ale nemůže být důvodem obnovy řízení podle § 228 odst. 1 písm. a) ani b) o.s.ř., neboť uvedený důkaz byl stranám v době původního řízení znám a mohl být rovněž v tomto původním řízení proveden.

V odvolacím řízení žalobci namítali, že původní řízení mohlo být ovlivněno sestrou žalované, která u Okresního soudu v Břeclavi pracuje jako zapisovatelka, a že napadený rozsudek v původním řízení nebyl jejich právnímu zástupci pro jeho vážné onemocnění řádně doručen. V původním řízení byl kromě výslechu svědka S. zamítnut rovněž výslech M. F. a manželů Z. Žalobci dále uvedli, že v průběhu odvolacího řízení zjistili nové důkazy, a to svědky Ing. J. K. a M. S., kteří mohli dosvědčit, že se žalovanou hovořili o výhodách a nevýhodách komisního prodeje, podmínkách plateb atd.

K odvolání žalobců Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30.3.2007, č.j. 28 Co 568/2005-69, usnesení soudu prvního stupně potvrdil s tím, že v řízení o žalobě na obnovu řízení nelze posuzovat otázku, zda byl rozsudek účastníkům řádně doručen, neboť uvedená otázka má význam pouze v souvislosti s řešením včasnosti případného odvolání. Důvodem obnovy řízení nemohou být podle odvolacího soudu rovněž důkazy, jejichž provedení bylo v původním řízení zamítnuto (svědci S., F.

a manželé Z.), protože se nejedná o nové důkazy ve smyslu § 228 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Důkazy výslechy svědků K. a S. pak podle odvolacího soudu mohli žalobci navrhnout již před soudem prvního stupně a navíc z tvrzení žalobců neplyne, že by mohly přivodit pro ně příznivější rozhodnutí ve věci, neboť nemohou prokázat uzavření smlouvy mezi účastníky.

B. Dovolání a vyjádření k němu

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jehož přípustnost spatřují v ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Namítali, že

právnímu zástupci žalobců bylo rozhodnutí soudu prvního stupně doručeno až na jeho žádost po skončení jeho pracovní neschopnosti s doložkou právní moci. V telefonickém rozhovoru pracovnice Okresního soudu v Břeclavi uvedla, že rozsudek již nabyl právní moci a případný návrh na prominutí zmeškání lhůty bude zamítnut, neboť příslušný soudce nemá zájem o další řízení v předmětném sporu. Žalobci byli rovněž upozorněni, že u Okresního soudu v Břeclavi pracuje jako zapisovatelka sestra žalované,

žalobci nemohli bez své viny uplatnit v původním řízení navržené důkazy výslechem svědků S., F. a Z., což je jeden z důvodů obnovy řízení. Soud prvního stupně navíc v původním řízení porušil zásadu volného hodnocení důkazů tím, že uvedené důkazy neprovedl, odvolací soud uzavřel, že z tvrzení žalobců neplyne, že by výslech svědků S. a K. mohl přivodit příznivější rozhodnutí sporu pro žalobce, aniž by se blíže zajímal o obsah jejich případných výpovědí, odvolací soud nezjišťoval, zda žalobci v době řízení před soudem prvního stupně věděli, či mohli vědět o možnosti vyslechnout k důkazu svědky S. a K.

Žalovaná se ve svém vyjádření ztotožnila se závěry soudů obou stupňů s tím, že byl-li právní zástupce žalobců v době doručování původního rozsudku nemocen, měl požádat o prominutí zmeškání lhůty.

C. Přípustnost

Dovolací soud zjistil, že dovolání je včasné, podané oprávněnými osobami zastoupenými advokátem a splňuje formální obsahové znaky předepsané § 241a odst. 1 o.s.ř. Dovolání však není přípustné.

Podle § 238 odst. 1 písm. a) o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení platí § 237 o. s. ř. obdobně. Protože odvolací soud potvrdil první rozhodnutí soudu prvního stupně, může být přínotpustnost dovolání založena jen za podmínky upravené

v § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., tj. pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí je dán zejména tehdy, jde-li o řešení právní otázky, která dovolacím soudem ještě nebyla řešena, která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo která řeší právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř.).

Podle § 228 odst. 1 o.s.ř. žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé,

a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci;

b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v průběhu řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.

1. K námitce žalobců (ad b/) nevyslechnutí svědků S., F.

a Z. v původním řízení.

Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu nemožností použít skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy bez své viny v původním řízení je míněna nemožnost navrhnout či předložit důkazy v soudním řízení nebo nemožnost označit tyto skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy vůči soudu. Nejde tu o případy neprovedení možného dokazování soudem ohledně těch skutečností, rozhodnutí a důkazů, které byly účastníky řízení označeny, avšak soudem byly pokládány za nerozhodné, a proto k jejich dokazování nebylo přikročeno. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.7.2005, sp. zn. 22 Cdo 1303/2005, nebo ze dne 30.11.2006, sp. zn. 25 Cdo 1522/2005).

Z uvedeného plyne, že důkazy výslechem uvedených svědků nejsou důkazy novými, neboť jejich provedení žalobci navrhovali již v řízení před soudem prvního stupně. Neprovedení navržených důkazů může být důvodem odvolání (srov. § 205 odst. 2 písm. d/ o.s.ř.), nikoli důvodem pro obnovu řízení.

2. K otázce (ad c/ a d/), zda výslech svědků S. a K. je novým důkazem

a zda může přivodit příznivější rozhodnutí věci pro žalobce.

Dovolací soud se ztotožňuje se závěry soudu odvolacího, že z tvrzení žalobců, podle nichž navrhovaní svědci hovořili s žalovanou o výhodnosti komisního prodeje

a podmínkách jeho realizace a následného provádění plateb nelze dovodit, že by svědci byli přítomni uzavření smlouvy mezi účastníky a že by proto jejich výslech mohl přivodit pro žalobce příznivější rozhodnutí věci.

3. K námitce žalobců (ad a/) zpochybňující řádné doručení původního rozsudku soudu prvního stupně.

Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu důvodem obnovy řízení nemůže být nesprávný procesní postup soudu (srov. např. usnesení NS ze dne 30.6.2005, sp. zn. 26 Cdo 1986/2004). Důvodem obnovy řízení nemohou být námitky týkající se doručení původního rozsudku (srov. např. usnesení NS ze dne 28.2.2008, sp. zn. 33 Odo 145/2006, nebo ze dne 29.1.2008, sp. zn. 26 Cdo 2109/2006). Takové námitky lze uplatnit v odvolacím řízení, kde se řádné doručení rozsudku soudu prvního stupně přezkoumává při posouzení včasnosti odvolání. V případě řádného doručení lze z důvodu nemoci právního zástupce navrhnout prominutí zmeškání lhůty podle § 58 odst. 1 o.s.ř. Uvedené platí i přes tvrzené nesprávné poučení podané žalobcům pracovnicí Okresního soudu v Břeclavi.

Námitka, že rozhodnutí soudu prvního stupně mohlo být ovlivněno skutečností, že u soudu prvního stupně pracuje sestra žalované, je podle svého obsahu námitkou podjatosti, kterou lze uplatnit jako odvolací důvod (srov. § 205 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.) a rovněž jako důvod podání žaloby pro zmatečnost (srov. § 229 odst. 1 písm. e/ o.s.ř.). Obnova řízení však není určena k nápravě zmatečnostních vad, k tomu slouží právě žaloba pro zmatečnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. 33 Odo 290/2005 nebo ze dne 30.6.2005, sp. zn. 26 Cdo 1986/2004).

Protože žádná z dovolacích námitek neumožňuje závěr o zásadním právním významu dovoláním napadeného rozhodnutí, bylo dovolání podle § 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítnuto.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalobcům jako nerozlučným společníkům, jejichž dovolání bylo odmítnuto, uložil dovolací soud povinnost zaplatit žalované společně a nerozdílně účelně vynaložené náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 1.750,- Kč (§ 10 odst. 3, § 10 odst. 1, § 15, § 18 odst. 1 věta první vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a 19 % DPH ve výši 389,50 Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti byly stanoveny podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 20. ledna 2009

JUDr. Iva Brožová, v. r.

předsedkyně senátu