28 Cdo 4524/2007
Datum rozhodnutí: 13.12.2007
Dotčené předpisy:





28 Cdo 4524/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy


JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., v právní věci žalobců a) R. K.,


a b) E. K., obou zastoupených advokátkou, proti žalovanému L. M. T., s.r.o., o zaplacení 33.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 8 C 122/2005, o dovolání JUDr. P. J., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci ze dne 17. srpna 2007, č. j. 40 Co 1088/2007-63, takto:


Dovolání se odmítá.


O d ů v o d n ě n í :


Okresní soud v Šumperku usnesením ze dne 6. 6. 2007, č. j. 8 C 122/2005-50, rozhodl, že nepřipouští zastoupení žalovaného JUDr. P. J. Soud prvního stupně citované usnesení odůvodnil tím, že listina ze dne 19. 7. 2005, označená jako plná moc, neodpovídá obsahem pověření k jednání za právnickou osobu dle § 21 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a dohoda o provedení práce uzavřená mezi žalovaným a JUDr. P. J. nepostačuje k naplnění pojmu zaměstnance ve smyslu citovaného usnesení. Jde tedy o zastoupení na základě plné moci a jelikož bylo zjištěno, že jmenovaný zástupce vystupuje v různých věcech opakovaně, soud zastoupení podle § 27 odst. 2 o.s.ř. nepřipustil.


K odvolání žalovaného a JUDr. P. J. Krajský soud v Ostravě pobočka


v Olomouci usnesením ze dne 17. 8. 2007, č. j. 40 Co 1088/2007-63, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Krajský soud nepřisvědčil námitkám v odvolání a zcela se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, přičemž závěr o nezpůsobilosti dohody


o provedení práce založit vztah, jenž umožňuje procesní zastoupení právnické osoby jejím zaměstnancem, podpořil odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2410/2004.


Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal JUDr. P. J. dovolání. Jeho přípustnost dovodil z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o.s.ř. Dovolatel vytýká soudům obou stupňů nesprávnost a neúplnost skutkových zjištění i vadnost právního posouzení. Na rozdíl od soudů obou stupňů zastává názor, že je v zaměstnaneckém vztahu k žalovanému, jehož je oprávněn zastupovat na základě příslušných ustanovení zákoníku práce o zastupování. Vyslovil přesvědčení, že plná moc měla být posouzena podle obsahu. Nesouhlasí s tím, že byly splněny podmínky pro aplikaci § 27 odst. 2 o.s.ř. Namítá, že ve výroku usnesení soudu prvního stupně v rozporu s označenou judikaturou nebyl uveden odkaz na ustanovení právního předpisu, z něhož vyplývá nepřípustnost zastoupení. Navrhl, aby napadené usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.


Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.


Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).


Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.


Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.


Všem třem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé. Usnesení, jímž nebylo připuštěno zastoupení účastníka řízení zástupcem na základě plné moci, který není advokátem, však rozhodnutím ve věci samé není (není jím řešena věcná opodstatněnost žalobou uplatněného nároku). Ustanovení § 238, § 238a odst. 1 a § 239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.


Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.), dovolání odmítl [§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c) o.s.ř.].


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 13. prosince 2007


JUDr. Robert Waltr, v. r.


předseda senátu