28 Cdo 4001/2016
Datum rozhodnutí: 20.10.2016
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.



28 Cdo 4001/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobců a) Mgr. M. K. , a b) Ing. J. K., obou zastoupených Mgr. Sandrou Podskalskou, advokátkou se sídlem v Brně, Údolní 567/33, proti žalovaným 1) R. N., a 2) Z. N., oběma zastoupeným JUDr. Dušanem Divišem, advokátem se sídlem v Praze 1, QUADRIO BUILDING Purkyňova 2121/3, o zaplacení částky 21 966 Kč s příslušenstvím , vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 238 EC 137/2012, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. dubna 2016, č. j. 15 Co 385/2015-172, takto:

Dovolání se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

K odvolání žalobců Krajský soud v Brně usnesením ze dne 26. 4. 2016, č. j. 15 Co 385/2015-172, zrušil rozsudek ze dne 17. 7. 2015, č. j. 238 EC 137/2012-148, kterým Městský soud v Brně zamítl žalobu, jíž se žalobci domáhali společně a nerozdílně po žalovaných zaplacení 21 966 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení od 16. 6. 2012 do zaplacení, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, jež mají za důvodné podle § 241a o. s. ř. odst. 1 a jehož prostřednictvím se domáhají, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Se zřetelem k době zahájení řízení (20. 7. 2012) a vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (26. 4. 2016) se uplatní pro dovolací řízení v souladu s bodem 7. článku II, části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. článku II, části první, přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákon občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále též jen o. s. ř. ).

Nejvyšší soud se jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a jednající podle § 241 odst. 1 o. s. ř., zabýval přípustností dovolání.

Dle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v § 120 odst. 2; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Dovolání zjevně směřuje proti rozhodnutí, v němž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, přičemž nejde o žádný z případů, jež by v intencích ustanovení § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. vylučovaly aplikaci takto nastaveného omezení (nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, o pracovněprávní vztah nebo o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř.; k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2013, sp. zn. 32 Cdo 1136/2013, nebo usnesení ze dne 26. 10. 2015, sp. zn. 32 Cdo 3496/2015; dostupná na www.nsoud.cz ), přičemž přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proto Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věty první o. s. ř.), nepřípustné dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 věty první o. s. ř.).

Nejvyšší soud nerozhodoval o nákladech dovolacího řízení, neboť o nich bude rozhodnuto v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. října 2016


Mgr. Petr Kraus
předseda senátu