28 Cdo 4/2015
Datum rozhodnutí: 24.02.2015
Dotčené předpisy: § 241a odst. 2 o. s. ř., § 243c odst. 1 o. s. ř.



28 Cdo 4/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobce Bc. M. J. , zastoupeného JUDr. Růženou Jansovou, advokátkou se sídlem v Kladně, Hajnova 40, proti žalované E. J. M. , zastoupené JUDr. Miloslavem Rychtářem, advokátem se sídlem v Praze 1, Ostrovní 126/30, o zaplacení 152.273,87 Kč s příslušenstvím , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 12 C 136/2010, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze 26. března 2014, č. j. 39 Co 428/2013-170, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :
Žalovaná dovoláním napadla v záhlaví označený rozsudek odvolacího soudu, ve výrocích pod body I, III a VI (správně IV), jimiž odvolací soud rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 3. června 2013, č. j. 12 C 136/2010-132, zrušil ve výroku o zaplacení úroku z prodlení z částky 3.174,55 Kč od 17. 6. 2011 do zaplacení a v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok I), potvrdil ve výroku I v části, kterou byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 144.566,75 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení, zatímco ve zbylé části jej změnil tak, že se žaloba zamítá (výrok II) a současně rozhodl o nákladech řízení (výrok IV).

Nejvyšší soud dovolání žalované odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první občanského soudního řádu (o. s. ř.), neboť dovolání jednak v rozporu s ustanovením § 241a odst. 2 o. s. ř. neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (tj. které z hledisek uvedených v § 237 o. s. ř. považuje za splněné), ovšem neuvádí ani způsobilý důvod dovolání, tj. právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vysvětlení, v čem tato nesprávnost spočívá (§ 241a odst. 3 o. s. ř.) a nepředkládá tak Nejvyššímu soudu žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí. Pro uvedené vady nelze v dovolacím řízení pokračovat (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. 29 ICdo 43/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 jež jsou veřejnosti dostupná na www.nsoud.cz; anebo důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 (jímž odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, přitakávaje pod bodem 14 odůvodnění závěru Nejvyššího soudu o důvodech odmítnutí dovolání), usnesení Ústavního soudu ze dne 2. února 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13, či usnesení Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14 jež jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Ústavního soudu.

K důvodům dovolání sluší se připomenout, že jediným způsobilým dovolacím důvodem (v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013) je toliko nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř.), jemuž nelze podřadit žalovanou vymezené důvody dovolání kritizující skutková zjištění odvolacího soudu (jejich správnost a úplnost) či postup odvolacího soudů v řízení (včetně výtek vztahujících se k přezkoumatelnosti jeho rozhodnutí); ke zmatečnostem a jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí, smí dovolací soud přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání přípustné (srov. § 242 odst. 3 o. s. ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se pak opírá o ustanovení § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., kdy dovolání žalované bylo odmítnuto a kdy náklady žalobce spojené s podáním velmi stručného vyjádření k dovolání, v situaci, kdy dovolání nebylo možno věcně projednat již pro jeho vady, nelze považovat za účelně vynaložené náklady k uplatňování práva (srov. § 142 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. února 2015

Mgr. Petr Kraus
předseda senátu