28 Cdo 384/2011
Datum rozhodnutí: 23.02.2011
Dotčené předpisy: § 104 odst. 2 o. s. ř.




28 Cdo 384/2011


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., ve věcech podání P. P., označeného nižšími instancemi jako žalobce, dále pak adresátky České republiky - Ministerstva spravedlnosti ČR, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, jakož i dalších osob označených v rozhodnutích nižších instancí, o zaplacení v rozhodnutích specifikovaných částek uplatňovaných z titulu náhrady škody a dalších věcech, vedených u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 226/2009, sp. zn. 41 C 436/2009, sp. zn. 10 C 71/2007, sp. zn. 17 C 140/2009, sp. zn. 10 C 235/2007, sp. zn. 32 Nc 1143/2008, sp. zn. 26 C 236/2007, sp. zn. 20 C 45/2008, sp. zn. 42 C 268/2008, směřujících proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2010, č. j. 22 Co 40/2010-39, dále ze dne 28. 6. 2010, č. j. 58 Co 233/2010-87, ze dne 24. 7. 2008, č. j. 22 Co 41/2008-52, ze dne 30. 6. 2010, č. j. 11 Co 192/2010-76, ze dne 7. 10. 2010, č. j. 39 Co 235/2010-145, ze dne 30. 1. 2009, č. j. 11 Co 544/2008-60, ze dne 12. 11. 2010, č. j. 55 Co 435/2010-104, ze dne 4. 6. 2010, č. j. 16 Co 204/2010-70, ze dne 4. 5. 2010, č. j. 16 Co 174/2010-72, takto:

I. Řízení o dovolání se zastavují .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í : Dovolací soud rozhodl podle § 243c odst. 1 a § 112 odst. 1 o. s. ř. o spojení všech výše označených věcí. Důvody spojení věcí jsou patrny z dalšího odůvodnění tohoto usnesení.

Ve všech spojených věcech, vedených s různou právní kvalifikací, odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně.

Ve vztahu ke všem rozhodnutím odvolacího soudu zaslal P. P. podání, která mají buď shodný nebo velmi podobný obsah. Tato podání tituloval jako Dovolání a Stížnost, přesněji pak hovoří o dovolání k Nejvyššímu soudu a stížnosti k Ústavnímu soudu České republiky.

Jmenovaný není v žádné z věcí právně zastoupen a v jedné z nich rozhodly nižší instance záporně v tom směru, že jmenovaný nesplňuje podmínky pro to, aby mu byl zástupce ustanoven soudem podle § 30 o. s. ř. z řad advokátů.

Již zde je tedy zřejmý důvod, který vede k zastavení dovolacího řízení ve všech věcech (§ 241b odst. 2, § 104 odst. 2 o. s. ř.).

Nejvyšší soud však posuzoval též obsah podání jmenovaného, a to z hlediska ustanovení § 41 odst. 2 a § 243c odst. 1 o. s. ř.

Dospěl k závěru, že podle obsahu vyjadřují všechna podání pana P. záměr, který je nejlépe vyjádřen slovem stížnost . Nejde tedy o konkrétní vymezení předmětu mimořádného přezkumu věcí dovolacím soudem.

Všechna podání jmenovaného mají výrazně kritický a ofenzivní charakter. Jsou v nich kritizovány jak české soudy, tak i jednotliví soudci, předmětem kritiky se stalo i Ministerstvo spravedlnosti, včetně ministra samého. Z mírnějších označení je například, lze-li text interpretovat, pražská justice označena jako absurdistán a blbákov , jedna z pražských soudkyň jako protizákonným a protiústavním jednáním a rozhodováním naočkovaná atd. Je tedy zřejmé, že podání nesměřují k vyřešení konkrétních věcí z hlediska vymezení případných procesních nedostatků, snad s výjimkou těch tvrzení, podle nichž obhajuje jmenovaný své žaloby. I tato tvrzení jsou však formulována takovým způsobem, že dovolací přezkum tu dost dobře nelze provést. Lze jen opakovat, že dominantním obsahem všech podání je výrazná kritika jak nižších instancí, tak i orgánů soudní správy a celého systému.

Nelze vycházet ani z toho, že by autor podání zamýšlel účast většího počtu osob v těchto řízeních. Nižší instance sice v některých věcech pojaly do řízení další osoby, ale ve vztahu k obsahu jednotlivých podání jmenovaného není uspokojivě odůvodněno, proč tak učinily.

K zastavení dovolacího řízení vedou tedy též tyto důvody, které představují opět neodstraněný nedostatek podmínky řízení (§ 104 odst. 2 o. s. ř.).

Z dosavadního průběhu dovolacího řízení nelze identifikovat žádné náklady, které by snad měly být někomu k náhradě přisouzeny.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 23. února 2011

JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v. r.
předseda senátu