28 Cdo 3793/2012
Datum rozhodnutí: 22.01.2013
Dotčené předpisy: § 201 o. s. ř., § 104 odst. 1 o. s. ř., § 243c odst. 1 o. s. ř.




28 Cdo 3793/2012


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a Mgr. Zdeňka Sajdla, v právní věci žalobce J. M., s adresou doručení: Skřivančí 844, 541 01 Trutnov, proti žalovanému Ing. I. T., zastoupeného JUDr. Miroslavem Nyplem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Dukelská 15, o zaplacení 11.146,40 Kč, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 6 C 69/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 22. 2. 2012, č. j. 6 C 69/2011-87, takto:

I. Řízení o dovolání se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů o dovolání.
O d ů v o d n ě n í:
Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově jako soudu prvního stupně ze dne 22. 2. 2012, č. j. 6 C 69/2011-87 byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 11.146,40 Kč a žalobci byla uložena povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 13.306 Kč.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce dne 10. 10. 2012 dovolání adresované Vrchnímu soudu v Praze. Uvedený soud předložené podání vrátil soudu prvního stupně s tím, že není soudem, u kterého by bylo možno podat dovolání ve smyslu ustanovení § 240 odst. 1, případně § 240 odst. 2, věta druhá o. s. ř. Jak plyne z obsahu úředního záznamu ze dne 31. 10. 2012 byl poté žalobce poučen, že o dovolání rozhoduje Nejvyšší soud v Brně, nikoli Vrchní soud v Praze. Též byl poučen, že pro podání dovolání je povinné zastoupení advokátem s tím, že je nutno ve lhůtě 15 dnů soudu předložit plnou moc udělenou právnímu zástupci k zastupování v rámci dovolacího řízení.
Podáním ze dne 5. 11. 2012 sdělil žalobce, že dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně již nebude podávat . Z obsahu tohoto podání lze za využití výkladového pravidla ustanovení § 41 odst. 2 o. s. ř., které je použitelné i pro řízení o dovolání (§ 243c odst. 1. část věty před středníkem o. s. ř.) dovodit, že obsahově jde o zpětvzetí dovolání. Tato předběžná kvalifikace je však bezvýznamná z důvodů, které jsou dále rozvedeny.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací, jemuž byla věc postoupena soudem prvního stupně, postupoval v řízení podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009. Shledal přitom, že v této věci nejsou dány podmínky pro rozhodování o podání žalobce označeném jako dovolání , a to z níže uvedených důvodů.
Podle § 201 o. s. ř. je odvolání opravným prostředkem, jímž může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně. O odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů rozhodují soudy krajské; vrchní soudy jsou sice též soudy odvolacími, avšak jen v případě odvolání proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně.
Opravným prostředkem, jímž lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, připouští-li to zákon, je dovolání (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Soudem příslušným k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích je Nejvyšší soud (§ 10a o. s. ř.).
Jelikož odvolání není opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu, občanský soudní řád neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu k jeho projednání. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jenž má ve smyslu § 104 odst. 1 a § 243c odst. 1 o. s. ř. za následek zastavení řízení o takovém odvolání.
K rozhodnutí o zastavení řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu je příslušný Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy soudů, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku (dovolání) proti rozhodnutí odvolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99).
Proto Nejvyšší soud z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínky řízení, spočívajícího v nedostatku funkční příslušnosti soudu, řízení o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně vydanému v odvolacím řízení zastavil (§ 104 odst. 1, § 243c odst. 1 o. s. ř.)
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. za situace, když žalovanému který by ve smyslu těchto ustanovení měl právo na jejich náhradu v tomto řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. ledna 2013 JUDr. Josef Rakovský, v. r.
předseda senátu