28 Cdo 3789/2007
Datum rozhodnutí: 07.05.2009
Dotčené předpisy:





28 Cdo 3789/2007


U S N E S E N Í





Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., o dovolání dovolatelek: 1. A. Š., 2. K. B., a 3. V. H., zastoupených advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni z 12. 10. 2006, sp. zn. 13 Co 379/2006, vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-sever pod sp. zn. 7 C 337/2005 (žalobkyň A. Š., K. B. a V. H., zastoupených advokátem, proti žalovanému Z. d. T., zastoupenému advokátem, o zaplacení 199.459,- Kč), takto:


I. Řízení o dovolání se zastavuje.


II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.


O d ů v o d n ě n í :


O žalobě žalobkyň, podané u soudu 30. 3. 2005, bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Plzeň-sever z 8. 3. 2006, čj. 7 C 337/2005-47. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně byla zamítnuta žaloba žalobkyň vůči žalovanému družstvu o zaplacení 199.459,- Kč s 16% úroky z prodlení od 27. 9. 1992 do zaplacení. Bylo také rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.





O odvolání žalobkyň proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Plzni z 12. 10. 2006, sp. zn. 13 Co 379/2006. Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Bylo rovněž rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.


V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu bylo uvedeno, že odvolání žalobkyň nebylo shledáno důvodným.


Odvolací soud uváděl, že v této právní věci se žalobkyně domáhaly vydání majetkového podílu z transformace podle zákona č. 42/1992 Sb.; žalobkyně uváděly, že jsou oprávněnými osobami podle tohoto zákona a že se žalované družstvo dohodou


z 9. 5. 1996 zavázalo vyplatit žalobkyním jejich majetkové podíly podle zákona


č. 42/1992 Sb. celkem částkou 199.459,- Kč ve lhůtě 7 roků od schváleného transformačního projektu. Žalované družstvo v tomto soudním řízení výslovně uplatnilo námitku promlčení celé žalované částky.


Odvolací soud se na rozdíl od soudu prvního stupně (který posuzoval věcně nárok žalobkyň, ale neshledal jej důvodným) zabýval především uvedenou námitkou promlčení vznesenou žalovaným družstvem již v řízení před soudem prvního stupně. Odvolací soud dovozoval, že v tomto případě byl transformační projekt schválen dne 26. 9. 1992, že tedy sedmiletá lhůta k plnění (tj. k výplatě majetkových podílů podle transformačního projektu) uplynula 26. 9. 1999 a žalobkyně mohly tedy od 27. 9. 1999 žádat výplatu jimi tvrzeného majetkového podílu 199.459,- Kč. Od uvedeného dne (od 27. 9. 1995) běžela tříletá promlčecí lhůta, která uplynula dne 26. 9. 1999; žalobkyně však svou žalobu o zaplacení uvedené částky podaly až 30. 3. 2005, tedy již po uplynutí tříleté zákonné promlčecí lhůty. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že nárok žalobkyň, uplatněný v tomto řízení, je promlčen a podle ustanovení § 100 občanského zákoníku nebylo možné promlčené právo přiznat.


Z uvedených důvodů odvolací soud proto potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, jímž byla žaloba žalobkyň zamítnuta, jako věcně správný podle ustanovení


§ 219 občanského soudního řádu; správným byl shledán i výrok rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení před soudem prvního stupně.


O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud s poukazem na ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 občanského soudního řádu s přihlížením k tomu, že žalobkyně nebyly v řízení o dovolání úspěšné a žalovanému družstvu v odvolacím řízením náklady nevznikly.


Rozsudek odvolacího soudu byl dne 4. 12. 2006 doručen žalobkyni A. Š. (která v řízení zastupovala i žalobkyni K. B. a žalobkyni V. H.) a dovolání ze strany žalobkyň bylo podáno v pondělí dne 5. 2. 2007 u Okresního soudu Plzeň-sever, tedy ve lhůtě stanovené v § 240 odst.1 občanského soudního řádu (s přihlížením i k ustanovení § 57 odst. 2, věta druhá, občanského soudního řádu).





Dne 11. 8. 2007 došlo Okresnímu soudu Plzeň-sever podání advokáta


JUDr. J. H. (který byl usnesením Okresního soudu Plzeň-sever z 19. 7. 2007, čj. 7 C 337/2005-122, ustanoven zástupcem žalobkyně A. Š., jež podávala dovolání i na základě zmocnění od žalobkyň K. B. a V. H.), jímž bylo soudu sděleno, že dovolatelky berou dovolání v celém rozsahu zpět s tím, že navrhují, aby dovolací řízení bylo zastaveno a aby bylo rozhodnuto, že nikdo z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.





Podle ustanovení § 243b odst. 5, věta druhá, občanského soudního řádu vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.


Bylo proto dovolací řízení v daném případě zastaveno podle uvedeného kogentního ustanovení občanského soudního řádu.


Dovolatelky nebyly v řízení o dovolání úspěšné a žalovanému družstvu v dovolacím řízení náklady nevznikly.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.


V Brně dne 7. května 2009





JUDr. Josef Rakovský,v. r.


předseda senátu