28 Cdo 3698/2013
Datum rozhodnutí: 26.11.2013
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.



28 Cdo 3698/2013
U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců Mgr. Zdeňka Sajdla a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., ve věci žalobkyně České republiky Státního pozemkového úřadu se sídlem v Praze 3, Husinecká 11a, zastoupené JUDr. Ivanou Syrůčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Plzeňská 4, proti žalovaným 1) J. D., 2) V. D., 3) V. D., zastoupeným JUDr. Jiřím Bukvářem, advokátem se sídlem v Praze 6, Za Hanspaulkou 11, o zaplacení 85.465,31 Kč , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 15 C 104/2011, o dovolání žalovaných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. března 2013, č.j. 30 Co 301/2012-137, ve znění doplňujícího usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. dubna 2013, č.j. 30 Co 301/2012-158, takto:

I. Dovolání se odmítají .
II. První žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám JUDr. Ivany Syrůčkové, advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení náklady dovolacího řízení ve výši 444,36 Kč.
III. Druhý žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám JUDr. Ivany Syrůčkové, advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení náklady dovolacího řízení ve výši 888,45 Kč.
IV. Třetí žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám JUDr. Ivany Syrůčkové, advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení náklady dovolacího řízení ve výši 1.776,89 Kč.
O d ů v o d n ě n í :
Shora označeným usnesením ve znění usnesení doplňujícího odvolací soud odmítl odvolání žalobkyně směřující proti zamítavým výrokům rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. 1. 2012, č.j. 15 C 104/2011-89, co do části o zaplacení 1.576,60 Kč prvním žalovaným žalobkyni, 3.168,77 Kč druhým žalovaným žalobkyni a 6.337,58 Kč třetím žalovaným žalobkyni (výrok I.). K odvolání žalobkyně odvolací soud v části o zaplacení 12.209,22 Kč prvním žalovaným žalobkyni, o zaplacení 24.418,60 Kč druhým žalovaným žalobkyni a o zaplacení 48.837,49 Kč třetím žalovaným žalobkyni rozsudek soudu prvního stupně v jeho zamítavých výrocích zrušil a řízení v uvedeném rozsahu zastavil (výrok II.). Odvolací soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Současně uložil účastníkům řízení, aby České republice Obvodnímu soudu pro Prahu 10 nahradili náklady řízení, a to žalobkyně ve výši 42,- Kč, první žalovaný ve výši 91,- Kč, druhý žalovaný ve výši 189,- Kč a třetí žalovaný ve výši 378,- Kč (výrok IV.).
Proti usnesení odvolacího soudu podali dovolání žalovaní. Brojili proti výroku II., jímž odvolací soud v části o zaplacení 12.209,22 Kč prvním žalovaným žalobkyni, o zaplacení 24.418,60 Kč druhým žalovaným žalobkyni a o zaplacení 48.837,49 Kč třetím žalovaným žalobkyni zrušil v jeho zamítavých výrocích rozsudek soudu prvního stupně a řízení v uvedeném rozsahu zastavil.
Žalobkyně ve svém vyjádření upozornila na to, že dovolatelé nevymezují, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl, eventuálně je zamítl.
Nejvyšší soud dovolání projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013, neboť dovoláním bylo napadeno usnesení odvolacího soudu, který bylo vydáno po 31. 12. 2012 (srov. článek II., bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony).
Podle § 238 odst. 1 písm. d) občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) dovolání podle § 237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v § 120 odst. 2; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Dovolatelé brojí proti výroku II. napadeného usnesení, jímž odvolací soud zrušil výroky rozsudku soudu prvního stupně, kterými byla žaloba zamítnuta v částech o zaplacení 12.209,22 Kč prvním žalovaným žalobkyni, o zaplacení 24.418,60 Kč druhým žalovaným žalobkyni a o zaplacení 48.837,49 Kč třetím žalovaným žalobkyni, a řízení v uvedeném rozsahu zastavil. Dovoláním napadeným výrokem II. usnesení odvolacího soudu tak bylo vůči každému z dovolatelů (žalobkyně se v řízení vůči každému ze žalovaných domáhá samostatného peněžitého plnění), rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč. Poněvadž podmínky přípustnosti dovolání je u každého ze žalobců třeba posuzovat zvlášť, nezbývá než uzavřít, že dovolání žalobců přípustná nejsou, neboť v případě žádného z nich nebylo dovoláním napadeným výrokem ve vztahu k dovolateli rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50.000,- Kč. V posuzované věci přitom nejde o žádnou z výjimek zakládajících přípustnost dovolání též pro případy, kdy dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění částku 50.000,- Kč nepřevyšujícím (§ 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věty první o. s. ř.), dovolání jako nepřípustné odmítl (§ 243c odst. 1 věty první ve spojení s § 243f odst. 3 věty první o. s. ř.).
Podle § 243f odst. 3 věty druhé o. s. ř. odůvodnění nákladových výroků odpadá.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. listopadu 2013
JUDr. Josef R a k o v s k ý
předseda senátu