28 Cdo 3587/2015
Datum rozhodnutí: 22.10.2015
Dotčené předpisy: § 241a odst. 2 o. s. ř., § 243c o. s. ř.



28 Cdo 3587/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Krause a soudců Mgr. Miloše Póla a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobců a) V. P., b) Z. L., c) S. K., d) F. L., e) S. L. všech zastoupených JUDr. Ladislavou Palatinovou, advokátkou se sídlem v Kroměříži, Tovačovského 2784, proti žalované České republice Státnímu pozemkovému úřadu, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, jehož jménem jedná Úřad pro zastupování ve věcech majetkových , o náhradu za živý a mrtvý inventář a zásoby, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 697.918,50 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 25 C 99/2013, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. dubna 2015, č. j. 20 Co 63/2015-131, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:
Shora označeným rozsudkem odvolací soud potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. října 2014, č. j. 25 C 99/2013-84 ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 7. listopadu 2014, č. j. 25 C 99/2013-92, kterým tento soud zamítl žalobu, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobcům a) - d) každému částku 77.546,50 Kč a žalobkyni e) částku 465.279,- Kč.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání. K otázce jeho přípustnosti pouze výslovně citovali ustanovení § 237 o. s. ř. a uvedli, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.).

Žalovaná ve vyjádření namítala, že dovolání neobsahuje náležitosti dle § 241a odst. 2 o. s. ř., neboť v něm chybí konkrétní vymezení přípustnosti dovolání a konkrétní dovolací důvod a navrhovala dovolání odmítnout.

Nejvyšší soud odmítl dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1, věty první, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. článek II bod 2 zákona č. 293/2013, a čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterými se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) dále jen o. s. ř. , neboť dovolání neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.) a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení § 237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Požadavek, aby dovolatelé v dovolání uvedli, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), jsou dovolatelé povinni v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považují za splněné. Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena , musí být z obsahu dovolání patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva mají dovolatelé za dosud nevyřešenou dovolacím soudem. Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu , musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které ustálené rozhodovací praxe se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). A konečně má-li být dovolání přípustné proto, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak , jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu § 241a odst. 2 o. s. ř. jen tehdy, je-li z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, nebo usnesení ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 ústavní stížnost proti němu podanou odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/2013).

Uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání (které lze uvést toliko po dobu trvání lhůty k dovolání; § 241b odst. 3 věty první o. s. ř.) dovolatelé v posuzovaném případě nedostáli. Pouhá citace ustanovení § 237 o. s. ř. jak výše uvedeno
řádným vymezením předpokladů přípustnosti dovolání není a projednatelnost dovolání nemůže založit ani pouhý poukaz na to, že se soud měl (více) zabývat okolnostmi (společenskými a právními), za kterých byla činěna výzva k vydání živého a mrtvého inventáře, neboť tato námitka je fakticky pouze námitkou skutkovou.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243c odst. 3, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a 3, části věty před středníkem, a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalovaná se vyjádřila k dovolání, rozhodnuto tak, že žalované byly přiznány ve výši 300,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. října 2015


Mgr. Petr Kraus
předseda senátu