28 Cdo 3212/2016
Datum rozhodnutí: 03.11.2016
Dotčené předpisy: § 241 o. s. ř.



28 Cdo 3212/2016


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobkyně M. H. , zastoupené Mgr. Ing. Petrou Fifkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Duškova 164, proti žalované UNICA TECHNOLOGIES akciové společnosti , IČ 416 95 381, se sídlem v Praze 4, Novodvorská 803/82, zastoupené Mgr. Martinem Bělinou, advokátem se sídlem v Praze 8, Pobřežní 370/4, o obnovu řízení , vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 6 C 3/2012, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. srpna 2014, č. j. 28 Co 37/2014, 28 Co 38/2014-161, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 14. 8. 2014, č. j. 28 Co 37/2014, 28 Co 38/2014-161, změnil usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 24. 10. 2013, č. j. 6 C 3/2012-95, doplněné usnesením ze dne 26. 11. 2013, č. j. 6 C 3/2012-101, jímž tento soud zamítl návrh na obnovu řízení a rozhodl o náhradě nákladů řízení, tak, že upravil výši přisouzené náhrady nákladů řízení (výrok I.), ve zbylé části je potvrdil (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.).

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně, aniž by byla zastoupena advokátem (a aniž by tvrdila či dokládala své právnické vzdělání), včasné dovolání.

Usnesením Okresního soudu v Nymburce ze dne 1. 12. 2014, č. j. 6 C 3/2012-198, kteréžto nabylo právní moci dne 24. 2. 2015, byla žalobkyni jako její právní zástupkyně pro podání dovolání ustanovena advokátka Mgr. Ing. Petra Fifková, která dovolání žalobkyně nedoplnila, ani nenahradila vlastním podáním, jak ostatně sama výslovně uvádí v podání ze dne 20. 4. 2016 (č. l. 282 spisu).

V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, které je podle čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dle čl. II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum.

Nejvyšší soud se jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) nejdříve zabýval splněním podmínek dovolacího řízení.

V souladu s § 240 odst. 1, větou první, o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle ustanovení § 241 odst. l o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.

Dle ustanovení § 241 odst. 4 o. s. ř. dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, § 21a, § 21b, anebo v § 26a odst. 3 o. s. ř., která má právnické vzdělání.

Ustanovení § 241 o. s. ř. představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění nelze o dovolání rozhodnout. Požadavek povinného zastoupení přitom není naplněn již tím, že si dovolatel zvolí zástupcem advokáta, případně že mu je advokát jako zástupce ustanoven rozhodnutím soudu, jako tomu bylo i v tomto případě, nýbrž s ohledem na dikci ustanovení § 241 odst. 4 o. s. ř. musí být dovolání tímto advokátem také sepsáno. Jestliže je dovolateli právní zástupce ustanoven až poté, co sám podal dovolání, je nezbytné, aby tento podání nahradil nebo doplnil vlastním podáním; nestane-li se tak, nebylo požadavku povinného zastoupení vyhověno (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2016, sp. zn. 23 Cdo 4345/2015).

V dané věci žalobkyně podala dovolání, aniž byla při tomto úkonu zastoupena advokátem či notářem, a nebylo prokázáno (ani tvrzeno), že by sama měla právnické vzdělání. Vzhledem k tomu, že následně ustanovená zástupkyně neučinila patřičné úkony v zákonné lhůtě uplynuvší dne 24. 4. 2015, nebyla splněna shora naznačená podmínka dovolacího řízení. Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle § 241b odst. 2, části věty před středníkem, a § 104 odst. 2, věty třetí, o. s. ř. zastavil (k tomu srov. též kupříkladu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2015, sp. zn. 30 Cdo 4257/2015, ze dne 12. 8. 2014, sp. zn. 26 Cdo 2671/2014, či ze dne 1. 12. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1077/2015).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3, věta druhá, o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 3. listopadu 2016

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu