28 Cdo 3209/2014
Datum rozhodnutí: 14.10.2014
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.



28 Cdo 3209/2014 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a JUDr. Josefa Rakovského ve věci žalobkyně České republiky Ministerstva obrany se sídlem v Praze 6, Tychonova 1, adresa pro doručování: Sekce legislativní a právní, odbor pro právní zastupování, Praha 6, náměstí Svobody 471, proti žalovanému J. F. , P., t. č. se zdržujícím na adrese T., o zaplacení částky 373.200,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 11 C 187/2008, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. května 2014, č. j. 55 Co 133/2014-272, takto:

I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalovaný podal dovolání proti shora označenému usnesení Městského soudu v Praze, jímž tento soud potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. ledna 2014, č. j. 11 C 187/2008-259, kterým bylo podle § 208 odst. 1 občanského soudního řádu pro opožděnost odmítnuto odvolání žalovaného, směřující proti usnesení téhož soudu ze dne 15. října 2013, č. j. 11 C 187/2008-250.
Nejvyšší soud České republiky dovolání projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. článek II bod 7 zákona č. 404/2012 a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013) dále jen o. s. ř. . Shledal, že dovolání není přípustné.
Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4.
Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
V posuzované věci žalovaný dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost. Proti takovému usnesení jak plyne se shora citovaných ustanovení zákona je přípustná žaloba pro zmatečnost (srov. § 229 odst. 4 o. s. ř.) a dovolání je proto vyloučeno (srov. § 238 odst. 1 písm. f/ o. s. ř.).
Proto Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl (srov. § 243c odst. 1 věty první o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyni, která by jinak měla na jejich náhradu zásadně právo, v tomto řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. října 2014
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu