28 Cdo 3014/2006
Datum rozhodnutí: 25.01.2007
Dotčené předpisy:





28 Cdo 3014/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., v právní věci žalobce Státního statku S. s. p., proti žalovaným 1) A. G., 2) H. B., oběma zastoupeným advokátkou, a 3) J. G., o zaplacení 47.602,- Kč s příslušenstvím mezi žalobcem a 1. žalovaným, o zaplacení 47.602,- Kč s příslušenstvím mezi žalobcem a 2. žalovanou, o zaplacení 190.409,- Kč s příslušenstvím mezi žalobcem a 3. žalovaným, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 8 C 32/2002, o dovolání prvního žalovaného a druhé žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21.6.2006, č.j. 24 Co 69/2006-190, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21.6.2006, č.j. 24 Co 69/2006-190, byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 21.9.2004, č.j. 8 C 32/2002-122, a to ve výrocích I. a II. a souvisejících výrocích VII. a VIII.


Rozsudek odvolacího soudu byl doručen dne 31.7.2006 zástupkyni prvního žalovaného a druhé žalované, kteří proti němu podali prostřednictvím téže zástupkyně dovolání dne 29.9.2006. Dovolání bylo tedy podáno v zákonné dvouměsíční lhůtě podle ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř.


Dovolání prvního žalovaného a druhé žalované však bylo tzv. blanketní; nebyl v něm vymezen rozsah, v němž se rozsudek odvolacího soudu napadá, v dovolání nebylo uvedeno, čeho se první žalovaný a druhá žalovaná domáhá, a nebylo ani odůvodněno.


Podáním ze dne 17.10.2006 zástupkyně prvního žalovaného a druhé žalované provedla konkretizaci a odůvodnění dovolání.


Vyjádření k dovolání nebylo podáno.


Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací zjistil, že dovolání bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými - účastníky řízení řádně zastoupenými advokátem (§ 240 odst. 1 o.s.ř., § 241 odst. 1 o.s.ř.), avšak dospěl k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.


Podle ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.


Podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.


Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí dovolacího soudu napadá, je vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu. Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; ani případný pouhý odkaz na text zákona anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o.s.ř. nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. § 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.). Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti buď z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu, avšak jen do uplynutí dovolací lhůty (srov. usnesení NS ČR ze dne 5.2.2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 23, C 1688). Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§ 243c odst. 1, § 43 odst. 1 o.s.ř.), se po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou. Původně odstranitelné vady dovolání se totiž marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k případnému opožděně podanému doplnění dovolání nemůže přihlížet.


Jak patrno ze shora uvedeného, text dovolání, který měl k poslednímu dni dovolací lhůty pro prvního žalovaného a druhou žalovanou účinky pro řízení, konstantní interpretaci obsahu uplatněného dovolacího důvodu nevyhovuje. Zajisté je přípustné podat tzv. blanketní dovolání; není-li však konkretizováno řádným vylíčením dovolacího důvodu do konce běhu dovolací lhůty, brání kogentní povaha znění § 241b odst. 3 věty první o.s.ř., a tedy i již neodstranitelná vada náležitosti dovolání, dalšímu projednání věci dovolacím soudem.


Vzhledem k tomu, že zákonná lhůta, v níž bylo možno tyto nedostatky dovolání odstranit, marně uplynula, dovolací soud dovolání prvního žalovaného a druhé žalované podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítl, aniž se mohl zabývat dalšími okolnostmi.


O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 1 o.s.ř. za použití § 224 odst. 1 o.s.ř., § 151 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. První a druhá žalobkyně neměly v dovolacím řízení úspěch a žalovanému v souvislosti s podaným dovoláním žádné náklady zřejmě nevznikly.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 25. ledna 2007


JUDr. Josef R a k o v s k ý , v. r.


předseda senátu