28 Cdo 2771/2015
Datum rozhodnutí: 03.08.2015
Dotčené předpisy: § 241a odst. 2 o. s. ř.



28 Cdo 2771/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobkyně INSOL.UTION, v.o.s. , IČO: 248 47 381, se sídlem v Praze 3, Žižkov, Koněvova 2660/141, insolvenční správkyně úpadce I. PARKAM HOLIDAYS s.r.o. , v konkurzu, IČO: 257 08 074, se sídlem v Praze 1, Senovážné náměstí 980/22, zastoupené Mgr. Matoušem Hrabalem, advokátem se sídlem v Praze 9, Sokolovská 351/213, proti žalovanému R. Š., zastoupenému JUDr. Liborem Petříčkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Kodymova 2526/4, o zaplacení 133.000,- Kč , vedené u Okresního soudu Praha východ pod sp. zn. 3 EC 642/2011, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. srpna 2014, č. j. 24 Co 208/2014-171, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozsudkem Krajský soud v Praze změnil rozsudek Okresního soudu Praha východ ze dne 8. listopadu 2012, č. j. 3 EC 642/2011-86, ve výroku II o náhradě nákladů řízení (výrok I); jinak (tj. v části ukládající žalovanému zaplatit žalobci částku 133.000,- Kč) rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok II) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž uvedlo tolik, že rozsudek odvolacího soudu napadá v plném rozsahu . Co do důvodu dovolání odvolacímu soudu vytkl nesprávné právní posouzení věci (odkazuje na ust. § 241a odst. 1 o. s. ř.); k otázce přípustnosti dovolání se konkrétně nevyslovil, odkazuje na to, že využívá svého zákonného práva a v souladu s ust. § 237 o. s. ř. podává prostřednictvím svého právního zástupce v dvouměsíční lhůtě ode dne doruční toho ( ) dovolání .

Podle § 237 občanského soudního řádu (o. s. ř.) není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části). K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu; z rozhodovací praxe Ústavního soudu pak např. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13, usnesení Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, usnesení Ústavního soudu ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14 či usnesení Ústavního soudu ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14, dostupná na webových stránkách Ústavního soudu.

Příslušná pasáž dovolání (článek II dovolání) ve světle výše uvedeného zjevně není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání. Požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání dovolatel nedostál ani v jiných částech dovolání (posouzeném potud z obsahového hlediska).

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

O nákladech dovolacího řízení bylo pak rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy jiným účastníkům než dovolateli v dovolacím řízení účelně vynaložené náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. srpna 2015

Mgr. Petr Kraus
předseda senátu