28 Cdo 2424/2006
Datum rozhodnutí: 14.09.2006
Dotčené předpisy: § 236 předpisu č. 99/1963Sb.





28 Cdo 2424/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., ve věci žalobce P. D., zastoupeného advokátem, proti žalovanému M. M., zastoupenému advokátem, pro 214.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 171/2003, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. března 2006, č. j. 6 Cmo 391/2005, 6 Cmo 98/2006-74, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně jednak zastavil odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku (usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. května 2005, č. j. 13 Cm 171/2003-59), a jednak zamítl žádost žalobce o prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku z odvolání spolu se žádostí o přiznání odkladného účinku tomuto návrhu (usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. července 2005, č. j. 13 Cm 171/2003-64).


Žalobce v dovolání namítl, že postupem soudů obou stupňů byl zbaven práva na spravedlivý proces, neboť pro procesní formalitu mu bylo znemožněno, aby sporná záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem. Dále dovolacímu soudu předkládá argumenty prokazující důvodnost věcného přezkumu meritorního rozhodnutí. Navrhuje proto, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.


Dovolání není přípustné.


Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř., lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř.


Přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 o.s.ř. není dána již proto, že rozhodnutím odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení, kterým by soud prvního stupně rozhodl ve věci samé (k pojmu věc sama srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. prosince 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10/1998, pod poř. č. 61). Dovolání není přípustné ani podle § 238 a § 238a o.s.ř., neboť usnesením odvolacího soudu nebylo rozhodnuto ve věcech zde vyjmenovaných, a z § 239 odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. rovněž nevyplývá, protože nejde o případy v těchto ustanoveních uvedené.


Protože dovolání není podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu přípustné, Nejvyšší soud je aniž se jím mohl zabývat z pohledu uplatněných námitek odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.).


Dovolání žalobce bylo odmítnuto, žalovanému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, žádné takové náklady (podle obsahu spisu) nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ust. § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.


Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 14. září 2006


JUDr. František Ištvánek, v. r.


předseda senátu