28 Cdo 2362/2011
Datum rozhodnutí: 20.03.2012
Dotčené předpisy: § 43 odst. 2 o. s. ř., § 21a o. s. ř., § 15 odst. 1 předpisu č. 2/1969Sb., § 16 předpisu č. 449/2001Sb.




28 Cdo 2362/2011


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., ve věci žalobce G. H. , zastoupeného Alexandrem Petričko, advokátem se sídlem v Liberci, Chrastavská 188/27, proti žalované České republice , o zaplacení částky 85.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 23 C 2/2006, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci ze dne 28. března 2011, č. j. 30 Co 10/2011-156, takto:


Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci ze dne 28. března 2011, č. j. 30 Co 10/2011-156, a usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 24. listopadu 2010, č. j. 23 C 2/2006-147, se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Liberci k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :


Shora označeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci potvrdil usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 24. listopadu 2010, č. j. 23 C 2/2006-147, jímž tento soud odmítl žalobu, kterou se žalobce domáhá vůči žalované České republice zaplacení částky 85.000,- Kč s 9% úrokem z prodlení od 5. 1. 2006 do zaplacení.
Po přezkoumání usnesení soudu prvního stupně i odvolací soud dospěl k závěru, že žaloba je co do označení žalované neúplná, neboť postrádá označení příslušné organizační složky státu, která za stát v řízení před soudem jedná. Žalobcem označený správní úřad, Magistrát města Liberce, takovou organizační složkou státu není. Uvedený nedostatek žalobce neodstranil ani po výzvě soudu podle § 43 odst. 1 občanského soudního řád (dále jen o. s. ř. ) a i odvolací soud jej pokládá za vadu žaloby, pro kterou nelze pokračovat v řízení (§ 43 odst. 2 o. s. ř.).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že jím podaná žaloba není projednatelná, pokud postrádá označení příslušné organizační složky jednající v řízení za stát, nebo je-li toto označení nesprávné. Zastává názor, že věci týkající se odpovědnosti státu za škodu způsobenou mysliveckou stráží patří do působnosti orgánu, který mysliveckou stráž ustanovil a jímž je v dané věci Magistrát města Liberce. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 7. 2009, neboť dovoláním je napadeno rozhodnutí odvolacího soudu, které bylo vydáno po 30. 6. 2009 (srov. článek II, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení), zastoupenou advokátem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě stanovené § 240 odst. 1 o. s. ř. a že jde o rozhodnutí, proti němuž je dovolání přípustné podle ustanovení § 239 odst. 3 o. s. ř., přezkoumal usnesení bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věty první o. s. ř.) a shledal dovolání opodstatněným.
V posuzované věci žalobce uplatňuje nárok z odpovědnosti za škodu, která mu byla způsobena mysliveckou stráží, fyzickou osobou při výkonu státní správy, a do řízení na stranu žalovanou povolává stát (Českou republiku) coby subjekt odpovědný za vznik takto tvrzené majetkové újmy [§ 3 písm. b/ zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů dále jen zákon č. 82/1998 Sb. ; § 16 odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů].
Podle § 21a odst. 1 o. s. ř. za stát před soudem vystupuje: a) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v případech stanovených podle zvláštního právního předpisu, b) organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu v ostatních případech.
Je-li účastníkem řízení stát (jenž je v soukromoprávních vztazích právnickou osobou), svá procesní práva vykonává a procesní povinnosti plní prostřednictvím organizační složky, jak ji definuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, pokud není založena příslušnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podle zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Za stát vystupuje v řízení ta organizační složka, která je k tomu podle zákona příslušná, což je povinen soud zjistit a jednat s ní, a to dokonce bez ohledu na to, jakou organizační složku označil žalobce v žalobě (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. června 2009, sp. zn. 25 Cdo 1649/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 10, ročník 2010).
Případné chybné určení organizační složky státu žalobcem není ani vadou podání (§ 43 o. s. ř.) ani nedostatkem podmínky řízení (§ 104 o. s. ř.), jelikož občanský soudní řád v § 21a odst. 1 kogentně stanoví, kdo vystupuje v řízení za stát a je povinností soudu, aby tento zákonný příkaz i bez součinnosti s účastníky řízení naplnil (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. června 2005, sp. zn. 30 Cdo 629/2005, uveřejněný v časopise Právní rozhledy, č. 18, roč. 2005).
Uplatňuje-li žalobce nárok z odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci, řídí se určení příslušné organizační složky zákonem č. 82/1998 Sb. jako zvláštním předpisem. Ten v § 6 odst. 1 stanoví, že ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a regresních náhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen úřad ). Vymezení úřadu jednajícího jménem státu ve sporu o náhradu škody je provedeno na odvětvovém principu (srov. § 6 odst. 2 až 4 zákona č. 82/1998 Sb.), přičemž příslušný úřad jedná za stát jako organizační složka státu i v řízení před soudem, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak (srov. § 6 odst. 5 tohoto zákona).
Z ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, pak vyplývá, že výkon státní správy na úseku myslivosti (s výjimkou myslivosti na území národních parků) náleží do působnosti Ministerstva zemědělství.
K jinému závěru nelze dojít ani výkladem ustanovení § 16 odst. 4 zákona č. 87/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, které jako jeden z orgánů státní správy myslivosti (jehož prostřednictvím stát náhradu škody poskytuje ) označuje obecní úřad obce s rozšířenou působností (srov. § 60 tohoto zákona). Oprávnění tohoto orgánu vystupovat za stát v řízení před soudem z něj ovšem neplyne a vylučuje jej i okolnost, že jde orgán obce [§ 5 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů], jenž mezi organizační složky státu (ve smyslu § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších přepisů) nepatří.
Z výše uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby podle § 43 odst. 2 o. s. ř., správné není; proto je Nejvyšší zrušil (§ 243b odst. 2 in fine o. s. ř.). Jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věty druhé o. s. ř.).
Právní názor vyslovený Nejvyšším soudem v tomto rozhodnutí je pro soudy nižších stupňů v dalším řízení závazný (§ 243d odst. 1, § 226 odst. 1 o. s. ř.).
V novém rozhodnutí o věci bude rozhodnuto i o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení (§ 243d odst. 1, § 151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. března 2012

Mgr. Petr Kraus
předseda senátu