28 Cdo 217/2017
Datum rozhodnutí: 29.03.2017
Dotčené předpisy: § 104 odst. 1 o. s. ř.



28 Cdo 217/2017 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobkyně České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě , IČO: 44941439, se sídlem v Opavě, Rybí trh 185/16, zastoupené JUDr. Ondřejem Rathouským, advokátem se sídlem v Praze 1 Staré město, Ovocný trh 1096/8, proti žalovaným: 1) České republice Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových , IČO: 69797111, se síelem v Praze 1, Nové Město, Rašínovo nábřeží 390/42, a 2) Moravskoslezskému kraji , IČO: 70890692, se sídlem v Ostravě Moravské Ostravě, 28. října 2771/117, o určení vlastnického práva , vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 17 C 198/2015, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. srpna 2016, č. j. 57 Co 236/2016-103, takto:

I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :


V záhlaví označeným usnesením odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne 26. ledna 2016, č. j. 17 C 198/2015-86, jímž bylo zastaveno řízení (výrok I) a rozhodnuto o nákladech řízení (výrok II).
Dovoláním žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu ve výroku o zastavení řízení.
Podané dovolání Nejvyšší soud odmítl podle ustanoven § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), neboť není přípustné.
Dovoláním napadené rozhodnutí nepatří do okruhu usnesení uvedených v § 238a o. s. ř. a přípustnost proti němu oproti mínění dovolatelky nezakládá ani ustanovení § 237 o. s. ř., neboť označenou otázku procesního práva, na jejímž řešení napadené rozhodnutí, odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (z ní srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 21 Cdo 1435/2011, jež je spolu s ostatními rozhodnutími Nejvyššího soudu vydanými po 1. lednu 2001 dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu, a v němž dovolací soud v procesně obdobné situaci uzavřel, že pokud podání žalobce nebylo další žalobou v téže věci a bylo o něm přesto (nesprávně) vedeno řízení, musí být řízení zastaveno z toho důvodu, že ve věci nebyl podán návrh na zahájení řízení (§ 79 o. s. ř.), ačkoliv podle zákona ho bylo třeba (§ 103 a § 104 odst. 1 o. s. ř.), a nejde o překážku litispendence ve smyslu § 83 odst. 1 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (srov. § 243f odst. 3 věty druhé o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. března 2017
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu