28 Cdo 1916/2014
Datum rozhodnutí: 11.11.2014
Dotčené předpisy: § 241a odst. 2 o. s. ř., § 241c odst. 1 o. s. ř.



28 Cdo 1916/2014 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobce Ing. J. K., B., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Břeclav, zastoupeného JUDr. Jiřím Malantou, advokátem se sídlem v Brně, Wurmova 16, proti žalované KOWA, s. r. o., se sídlem v Uherském Hradišti, Sokolská 1372, IČ 46343971, o zaplacení částky 2.484.488 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 212 C 145/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně ze dne 20. 1. 2014, č. j. 60 Co 10/2014-111, takto:

Dovolání se odmítá .
O d ů v o d n ě n í:
Shora označeným usnesením odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 26. 11. 2013, č. j. 212 C 145/2011-101, kterým tento soud zamítl žádost žalobce Ing. J. K. o osvobození od soudních poplatků. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že ze strany žalobce se podle vyhodnocení obsahu tvrzeného skutkového základu v žalobě uplatněného nároku za žalovaným a výsledku trestního řízení (odsuzujícího pravomocného rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. 3. 2005, sp. zn. 48 T 18/2001) v předmětném řízení jedná o bezúspěšné uplatnění práva. Shodně se soudem prvního stupně tak dospěl k závěru, že v dané věci nebyly naplněny předpoklady žalobce pro přiznání osvobození od soudních poplatků v řízení podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. Podle odvolacího soudu dále nelze shledat opodstatněnými odvolací námitky žalobce.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozoval z ustanovení § 237 o. s. ř. Podle dovolatele rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právní otázky, kterou měl dovolací soud posoudit jinak. Podle dovolatele pokud je uplatňování jeho práva zřejmě bezúspěšné, musí se jednat o na první pohled zřejmé, zjevně a očividně bezúspěšné uplatňování práva, jinak by bylo ustanovení § 138 o. s. ř. vykládáno v rozporu s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, o což se v dané věci však nejedná. Tvrdil, že splňuje všechny podmínky pro osvobození od soudních poplatků stanovené v § 138 o. s. ř. Navrhl proto zrušení rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud odmítl dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1, věty první, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. článek II bod 2 zákona č. 293/2013, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) dále jen o. s. ř. , neboť dovolání neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.) a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení § 237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena , musí být z obsahu dovolání patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem. Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu , musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které ustálené rozhodovací praxe se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). A konečně má-li být dovolání přípustné proto, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak , jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu § 241a odst. 2 o. s. ř. jen tehdy, je-li z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, nebo usnesení ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 ústavní stížnost proti němu podanou odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/2013).
Uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání (které lze uvést toliko po dobu trvání lhůty k dovolání; § 241b odst. 3 věty první o. s. ř.) dovolatel v posuzovaném případě nedostál. Pouhá citace ustanovení § 237 o. s. ř. jak výše uvedeno řádným vymezením předpokladů přípustnosti dovolání není.
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnou pak soudy nižších stupňů v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1, část věty před středníkem; § 224 odst. 1 a § 243c odst. 3 věty první o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. listopadu 2014
JUDr. Josef Rakovský předseda senátu