28 Cdo 1865/2011
Datum rozhodnutí: 13.07.2011
Dotčené předpisy: § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.




28 Cdo 1865/2011


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce J. K. , v dovolacím řízení právně nezastoupeného, proti žalovanému J. E. , zastoupenému JUDr. Ivanou Mikulovou, advokátkou v Třinci Starém Městě, Dvořákova 259, o zaplacení částky 9.436,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 10 C 317/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 1. 2011, č. j. 51 Co 524/2010-310, takto:

Dovolání se odmítá .
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.

O d ů v o d n ě n í :


Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě shora označeným byl ve výroku II. v napadené (zamítavé) části potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 16. 8. 2010, č. j. 10 C 317/2004-277, kterým byla ve výroku I. žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4.758,- Kč spolu s tam specifikovaným úrokem z prodlení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve výroku II. rozsudku soudu prvního stupně však byla žaloba, jíž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 4.678,70 Kč s příslušenstvím, zamítnuta. Odvolacím soudem bylo dále rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (měnící výrok I.), nákladech odvolacího řízení (výrok III.) a o povinnosti žalovaného k úhradě soudního poplatku z žaloby (výrok IV.).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Při jeho podání nebyl zastoupen advokátem či notářem, jak ukládá ustanovení § 241 odst. 1 o. s. ř.
Dovolání není přípustné.
Podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. platí, že dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. však vylučuje přípustnost dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, kterými bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč. Při posuzování přípustnosti dovolání se v tomto směru nepřihlíží k příslušenství pohledávky, o níž bylo rozhodováno.
V dané věci byl dovoláním napaden rozsudek odvolacího soudu, jímž bylo ve věci samé (ve výroku II.) rozhodnuto o nepřiznaném nároku žalobce ve výši 4.678,70 Kč, tj. o peněžitém plnění, jež nepřevyšuje 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky úrokům z prodlení se zde nepřihlíží. Proti takovému rozsudku tedy dovolání objektivně přípustné není.
Nejvyšší soud rovněž zdůrazňuje, že dovolání proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení není podle právní úpravy dovolání v občanském soudním řádu přípustné, a to bez ohledu na to, zda jde o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení před soudem prvního stupně či o rozhodnutí o nákladech řízení odvolacího (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2003).
Žalobce nesplňoval podmínku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.). Vzhledem k ustanovení § 241b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. ale nebyl důvod činit opatření k odstranění nedostatku této podmínky dovolacího řízení.
Z výše uvedených důvodů proto Nejvyšší soud podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. dovolání žalobce jako nepřípustné odmítl.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 3 a § 243c odst. 1 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu nárok, neboť dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovanému v tomto řízení žádné prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 13. července 2011

JUDr. Ludvík D a v i d, CSc.
předseda senátu