28 Cdo 1788/2015
Datum rozhodnutí: 01.09.2015
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. g) o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013



28 Cdo 1788/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobce Bytového družstva Karpatská Amurská 1,3,5 a 7 v likvidaci , IČ 480 32 832, se sídlem v Praze 10, Karpatská 858, zastoupeného JUDr. Olgou Vaňkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 559/28, proti žalovaným 1. MUDr. M. F. , a 2. Ing. M. V. , zastoupeným Mgr. Zdeňkem Stránským, advokátem se sídlem v Praze 7 Holešovicích, Osadní 324/12a, o zaplacení 318.450,- Kč s příslušenstvím , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 21 C 30/2010, o dovolání žalovaného 2. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. září 2014, č. j. 28 Co 361/2014-142, takto:

Dovolání se odmítá .

Odůvodnění:


Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 30. 7. 2014, č. j. 21 C 30/2010-131, rozhodl, že soudem ustanovená znalkyně není pro podjatost vyloučena z podání znaleckého posudku v této věci (výrok I.), žalovanému 2. za hrubě urážlivé podání uložil pořádkovou pokutu ve výši 5.000,- Kč (výrok II.), upřesnil podmínky zaplacení této pokuty (výrok III.) a odmítl opožděně podanou námitku podjatosti znalkyně ze strany žalované 1. (výrok IV.).

Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. 9. 2014, č. j. 28 Co 361/2014-142, rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích II. a III., jež žalovaný 2. napadl odvoláním, potvrdil.

Proti usnesení odvolacího soudu brojí žalovaný 2. dovoláním, které pokládá za přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ).

V řízení o dovolání bylo postupováno podle o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, které je podle čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dle čl. II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum.

Nejvyšší soud se jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou, zabýval přípustností dovolání.

Dle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Z § 238 odst. 1 písm. g) o. s. ř. ovšem vyplývá, že dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o předběžném opatření, pořádkovém opatření, znalečném nebo tlumočném.

Jelikož usnesení odvolacího soudu potvrzující uložení pořádkové pokuty soudem prvního stupně bezpochyby představuje rozhodnutí o pořádkovém opatření, je přípustnost dovolání proti němu ustanovením § 238 odst. 1 písm. g) o. s. ř. vyloučena (obdobně viz kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 26 Cdo 1192/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 30 Cdo 646/2014).

Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného 2. podle § 243c odst. 1, věty první, o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rámci konečného rozhodnutí o věci (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 1. září 2015

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu