28 Cdo 1732/2009
Datum rozhodnutí: 01.07.2009
Dotčené předpisy:





28 Cdo 1732/2009


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Brožové a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobkyň a) H. S., a b) H. S., zastoupených advokátkou, proti žalované G. J., zastoupené advokátem, o zaplacení částky 850.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 17 C 32/99, o dovolání žalobkyně a) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 11. 2008, č. j. 42 Co 621/2008-224, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 16.511,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.


Odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.):


Dovolání proti v záhlaví citovanému rozsudku, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 4. 2008, č. j. 17 C 32/99-177, jako první rozsudek soudu prvního stupně v projednávané věci, může být shledáno přípustným jen při splnění předpokladů uvedených v § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.


Přípustným však podle uvedeného ustanovení není, neboť dovolatelkou vznesenou otázku pasivní legitimace žalované vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.5.2004, sp. zn. 33 Odo 221/2002, jakož i rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 12.9.2007, sp. zn. 31 Odo 677/2005, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 24/2008.


Skutečnost, že soud prvního stupně a odvolací soud neprovedly všechny navrhované důkazy, nebo že je hodnotily jinak než podle názoru žalobkyně, nezakládá vadu řízení způsobilou založit přípustnost dovolání (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 8.7.1999, sp. zn. III. ÚS 87/99, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.2.2009, sp. zn. 28 Cdo 4820/2008). Vadou řízení způsobilou založit přípustnost dovolání není ani namítané nesprávné vyloučení nároku žalobkyň proti žalované k samostatnému řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2009, sp. zn. 28 Cdo 1404/2009), neboť vyloučení věci nemohlo mít vliv na výsledek sporu.


Citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou k dispozici na internetových stránkách www.nsoud.cz, rozhodnutí Ústavního soudu na stránkách http://nalus.usoud.cz .


Z důvodů shora uvedených dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí nemá zásadní právní význam, neboť je v souladu se zákonem a ustálenou judikaturou dovolacího i Ústavního soudu. Vycházeje z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů i obsah dovolání a vyjádření žalovaného k němu jsou účastníkům známy a jsou součástí procesního spisu vedeného soudem prvního stupně, dovolání podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.


O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyni a), jejíž dovolání bylo odmítnuto, uložil dovolací soud povinnost zaplatit žalované účelně vynaložené náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 13.875,- Kč (§ 10 odst. 3, § 3 odst. 1 bod 5, § 15, § 18 odst. 1 věta první vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a 19 % DPH ve výši 2.636,30 Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti byly stanoveny podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.


V Brně dne 1. července 2009


JUDr. Iva B r o ž o v á, v. r.


předsedkyně senátu