28 Cdo 1670/2002
Datum rozhodnutí: 25.05.2004
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.




NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY



28 Cdo 1670/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy

JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., o dovolání R. Š., zast. advokátem, podanému proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. května 2002, sp. zn. 17 Co 385/2001 (v právní věci žalobce Města Z., zast. advokátem, proti žalované R. Š., zast. advokátem, o neplatnost nájemní smlouvy a vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 6 C 416/99) takto:

I. Řízení o dovolání se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení o dovolání.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 20.5.2002, č.j. 17 Co 385/2001-52 rozsudek Okresního soudu ve Znojmě dne 27.4.2001 č.j. 6 C 416/99-36 ve výroku I. změnil tak, že zamítl žalobu na určení neplatnosti nájemní smlouvy ze dne 17.9.1999 uzavřené mezi účastníky o nájmu bytu č. 5 v domě ve Z., P. ul., ve výroku II. ve věci samé potvrdil, a ve výroku III. o náhradě nákladů řízení změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení v částce 3.300,- Kč do rukou zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ohledně nákladů odvolacího řízení byla žalovaná uznána povinnou zaplatit žalobci do rukou jeho advokáta částku 4.788,- Kč.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná odvolání ze dne 20.6.

2002, ve kterém brojí proti závěrům krajského soudu.

V podání zaslanému Okresnímu soudu ve Znojmě dne 26.8.2002 žalovaná uvádí, že vzhledem k dalšímu vývoji věci má být považováno její podání ze dne 20.6.2002 za bezpředmětné .

Dovolací soud věc projednal a rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 1.1.2001, a to v souladu s ustanovením části dvanácté, hlavy I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,

ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.).

Vzhledem k nejasnosti přípisu ze dne 26.8.2002, vyzval dovolací soud přípisem ze dne 31.3.2004 právního zástupce žalované ke sdělení, zda uvedené podání učiněné jménem jeho mandantky má být bráno jako zpětvzetí dovolání. Protože tento krok dovolacího soudu zůstal bez odpovědi, vyzval tento dne 10.5.2004 opětovně advokáta žalované ke sdělení, zda má být podání ze dne 20.6.2002 považováno za zpětvzetí dovolání. Dovolací soud dále výslovně uvedl, že v případě, že neobdrží požadované sdělení ve stanovené lhůtě 8 dnů, bude vycházet z toho, že dovolání bylo vzato zpět, s procesními důsledky ve smyslu § 243b odst. 4 věta druhá o.s.ř.

Přípis Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.5.2004 byl advokátní kanceláři právního zástupce žalované dle doručenky doručen dne 13.5.2004 (převzal Mgr. R. V.). Oslovený účastník (ani prostřednictvím svého advokáta) do dnešního dne nijak neodpověděl.

Vzhledem k výše uvedenému posoudil dovolací soud podání žalované ze dne 26.8.2002 jako zpětvzetí dovolání, a v návaznosti na to Nejvyššímu soudu ČR nezbylo, než v souladu s ustanovením § 243b odst. 5 věty druhé o.s.ř. dovolací řízení zastavit.

Žalovaná v řízení o dovolání neměla úspěch. Žalobci v souvislosti s dovolacím řízením žádné náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá výrok o nákladech dovolacího řízení odůvodněný ust. § 142 odst. 1, § 151, § 224 odst. 1 a § 243 b odst. 5 o.s.ř.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 25. května 2004

JUDr. Oldřich Jehlička, CSc., v. r.

předseda senátu