28 Cdo 1034/2008
Datum rozhodnutí: 19.02.2009
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




28 Cdo 1034/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce M. P., zastoupeného advokátkou, proti žalované České republice - Ministerstvu pro místní rozvoj, o stanovení povinnosti uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu bytu do vlastnictví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp.zn. 13 C 105/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2007, č.j. 23 Co 358/2007-38, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze svým rozsudkem shora uvedeným potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. 5. 2007, č. j. 13 C 105/2005-30, kterým byla zamítnuta žaloba, aby žalované bylo uloženo uzavřít s žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu bytu a aby žalovanému bylo uloženo převést do vlastnictví žalobce byt prvé kategorie o přiměřené velikosti bytu o podlahové výměře 57,8 metrů, který má žalobce dosud v nájmu. Odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Ke zmírnění majetkové křivdy, která byla žalobci způsobena vyvlastněním domu jeho rodiny v roce 1961, došlo v souladu podle ustanovení § 13 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. V roce 1993 byl žalobce, jako právní nástupce po své zemřelé matce a dřívější vlastnici domu, odškodněn za vyvlastnění domu formou cenných papírů - akcií. Odvolací soud uzavřel, že žalobce již byl finančně odškodněn podle speciálního předpisu, nelze se proto téhož odškodnění, byť v jiné formě, domáhat podle předpisů obecných. Žalobcův nárok neměl podle odvolací instance oporu ve hmotném právu.

Žalobce podal proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání, které opíral o nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem. Tvrdil, že šlo o pouze částečné odškodnění ze strany státu za způsobenou újmu, provedené ve formě akcií. Ty navíc vrací formou nájemného. Navrhl, aby dovolací soud zrušil jak rozsudek odvolacího soudu, tak rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud zjistil, že dovolání bylo podáno žalobcem ve lhůtě, prostřednictvím advokátky (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1 o. s. ř.) a podle všeho se opírá o přípustnost podle § 237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o. s. ř., tedy pro otázku zásadního právního významu v rozsudku odvolacího soudu (jiná možnost nepřichází v úvahu).

Dovolání není přípustné.

Nejvyšší soud může jen konstatovat, že žalobcův restituční nárok byl za situace, kdy nepřicházelo ani reálně v úvahu vydání domu žalobci - uspokojen postupem podle § 13 odst. 3, 4, 5 zákona č. 87/1991 Sb. K tomu došlo ze strany České republiky - Ministerstva financí v roce 1993, kdy byla žalobci přiznána a poskytnuta finanční náhrada za vyvlastněnou nemovitost ve výši 392.263,- Kč, spočívající ve vydání cenných papírů - akcií RIF.

Tento nárok nelze spojovat se sociální situací žalobce a tvrdit, že restituční odškodnění žalobce vrací formou nájemného ve výši 2.050,- Kč měsíčně . Toho si jistě musela být vědoma advokátka, která sepisovala žalobcovo dovolání.

Restituční předpisy nepamatují na to, aby současně zajistily případně tíživou sociální situaci restituenta, na tom nemůže soud nic změnit. Nižší instance tedy nepochybily, jestliže žalobu zamítly. Nejvyšší soud též již dříve konstatoval, že dvojí (zde nyní žádána obecná) forma uspokojení restitučního nároku není možná (srov. rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1222/2001 a další).

Dovolací soud proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. dovolání žalobce odmítl.

Žalované nevzniklo právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.

V Brně dne 19. února 2009

JUDr. Ludvík D a v i d , CSc.

předseda senátu