28 Cdo 1022/2005
Datum rozhodnutí: 07.12.2006
Dotčené předpisy:




28 Cdo 1022/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Františka Ištvánka o dovolání dovolatelky L. J., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 24.11.2003, sp.zn. 57 Co 472/2003, vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp.zn. 81 C 117/2003 (žalobkyně Libuše Janšová proti žalovanému O. Z., o určení vlastnictví), takto:

I. Řízení o dovolání se zastavuje.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.

O d ů v o d n ě n í :



Žalobkyně podala dne 24.3.2003 u Okresního soudu v Ostravě podání, které označila jako žalobu na určení vlastnictví ; v tomto podání uváděla svůj názor, aby soud zjistil vlastníka pastevního družstva H., které si převedl do vlastnictví Ing. O. Z.

K výzvě o odstranění vad podání žalobkyně z 24.3.2003, učiněné usnesením Okresního soudu v Ostravě z 20.6.2003, čj. 81 C 117/2003-2, žalobkyně v podání z 1.7.2003 označila účastníky řízení, uvedla, že je v této právní věci žalobkyní a žalovaným je Ing. O. Z. Po skutkové stránce žalobkyně uváděla, že pastevní družstvo H., okres O., o jehož pozemky tu jde, není majetkem Pozemkového fondu, ale vlastníkem tu je Obec H. a tento obecní majetek se nestal oprávněně majetkem žalovaného Ing. Z. Z uvedených důvodů žalobkyně podala návrh soudu na určení vlastnictví pastevního družstva H.

Okresní soud v Ostravě pak vydal usnesení ze 6.8.2003, čj. 81C 117/2003-5, jímž odmítl podání žalobkyně z 24.3.2003. Bylo také rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění tohoto usnesení bylo uvedeno, že žalobkyně odstranila vady svého podání jen částečně, ale neuvedla skutečnosti, ze kterých dovozuje právní zájem na svém požadovaném určení, neuvedla důkazy k prokázání svých tvrzení a zejména neuvedla, jak žádá, aby soud ve věci rozhodl, a také podání žalobkyně neobsahovala přesný, určitý, srozumitelný a vykonatelný žalobní návrh ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 občanského soudního řádu, tedy že určitá konkrétní fyzická osoba či právnická osoba je vlastníkem přesně označeného pastevního družstva v H. Proto soud prvního stupně postupoval podle ustanovení § 42 odst. 2 občanského soudního řádu a podání žalobkyně odmítl pro neodstranění vad podání i přes výzvu a poučení dané soudem; o nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle ustanovení § 146 odst. 3 občanského soudního řádu.

O odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze 6.8.2003, čj. 81 C 117/2003-5, rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením z 28.11.2003, sp.zn. 57 Co 472/2003. Tímto usnesením odvolacího soudu bylo odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně potvrzeno; bylo také rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

V odůvodnění usnesení odvolacího soudu bylo uvedeno, že vady podání žalobkyně (které došlo soudu 24.4.2003) neumožňují pokračovat v řízení. Soud prvního stupně řádně žalobkyni poučil, jak je třeba vady podání odstranit. Protože však žalobkyně své podání neopravila, nedoplnila je potřebným způsobem a neučinila tak ani v odvolání, odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako správné podle ustanovení § 219 občanského soudního řádu; odvolací soud rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 214 odst. 2 písm. b/ občanského soudního řádu. O nákladech odvolacího řízení bylo odvolacím soudem rozhodnuto s poukazem na ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.

Usnesení odvolacího soudu bylo doručeno žalobkyni L. J. dne 19.12.2003. Dne 12.2.2004 žalobkyně zaslala Nejvyššímu soudu své podání /doručené 16.2.2004/, které označila jako žaloba , vyjadřující nesouhlas se zamítavým stanoviskem Okresního soudu v Ostravě a Krajského soudu v Ostravě, stran její žaloby, týkající se pastvin v H. , jejichž vlastníkem byla Obec H. a podle pozemkové knihy Pastevní družstvo Hrabová; nepokládala proto žalobkyně za správné převedení pastvin bez souhlasu původních majitelů /eventuálně obce/ na žalovaného, a to bez jakéhokoli finančního vyrovnání .

Dne 2.2.2005 vydal Okresní soud v Ostravě usnesení /čj. 81 C 117/2003-22, jímž zamítl návrh žalobkyně L. J. na ustanovení jí zástupce k ochraně jejích zájmů.

Následovalo vydání usnesení z 31.3.2005, čj. 81 C 117/2003-25, jímž Okresní soud v Ostravě vyzval žalobkyni, aby si pro podání dovolání proti usnesení odvolacího soudu z 28.11.2003 (sp.zn. 57 Co 472/2003 Krajského soudu v Ostravě) zvolila advokáta, předložila soudu podepsanou plnou moc pro něho a advokátem sepsané dovolání. Usnesení obsahovalo i poučení, že bez splnění výzvy soudu (ve stanovené lhůtě 10 dnů) dojde k zastavení řízení o dovolání.

Podáním z 11.4.2005 žalobkyně žádala o vysvětlení z jakých důvodů nemá nárok na občanskoprávní řízení , neboť jeho provedením by se zamezilo protahování soudů a dalším komplikacím .

Podání žalobkyně L. J. z 12.2.2004 (a doplněním z 24.9.2004), ze 6.12.2004, z 10.3.2005 a z 11.4.2005), vyjadřující námitky žalobkyně proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu z 24.12.2003 (sp.zn. 57 Co 472/2003 Krajského soudu v Ostravě), jež bylo předloženo dne 29.4.2005 dovolacímu soudu k vyřízení jako dovolání, bylo třeba posoudit vzhledem k ustanovení § 241 odst.1 občanského soudního řádu, podle něhož musí každý, kdo se dovolává proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, tedy každý dovolatel fyzická osoba, která nemá právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (nebo notářem), jímž musí být dovolání sepsáno (§ 241 odst. 4 občanského soudního řádu). Není-li splněna podmínka povinného zastoupení dovolatele, uvedená v ustanovení § 241 občanského soudního řádu, postupuje se obdobně jako podle § 104 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož nepodaří-li se odstranit chybějící zákonem stanovené podmínky řízení, soud řízení zastaví (viz § 104 odst. 2, věta třetí, občanského soudního řádu).

V rozhodnutí uveřejněném pod č. 13/1993 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem, bylo vyloženo, že ustanovení § 241 odst. 1 občanského soudního řádu o tom, že dovolatel musí být zastoupen advokátem, pokud sám nemá právnické vzdělání, je ustanovením donucující povahy, jež nepřipouští vyjímky. Nedostatek takového zastoupení je nedostatkem bránícím v pokračování dovolacího řízení. Jestliže dovolatel přes výzvu a poučení soudu uvedený nedostatek ve stanovené lhůtě neodstraní, bude řízení usnesením dovolacího soudu zastaveno ve smyslu ustanovení § 243c občanského soudního řádu a ustanovení § 104 odst. 4 občanského soudního řádu.

V daném případě vycházel dovolací soud při posuzování dovolání dovolatelky (tedy jejího podání z 12.2.2004, jímž se obrátila na Nejvyšší soud, jako na soud dovolací) podle ustanovení § 243c a § 104 odst. 1 občanského soudního řádu pro nesplnění bezvyjímečné podmínky řízení stanovené občanským soudním řádem v § 241 odst. 1, 4.

Žádný z účastníků v řízení o dovolání nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomu usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.



V Brně dne 7. prosince 2006

JUDr. Josef Rakovský, v. r.

předseda senátu