27 ICm 523/2010
27 ICm 523/2010-34 KSBR 27 INS 4997/2009-C9-8

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Hrstkovou v právní věci žalobce: Mgr. Tomáš Gartšík, advokát, Divadelní 616/4, 602 00 Brno, insolvenční správce dlužníka D&D Projekt spol. s r.o., IČ: 276 84 211, Holandská 878/2, 639 00 Brno, proti žalovanému: Ing. Jana Polachová, Koliště 7, 602 00 Brno, insolvenční správce dlužníka Dufestav spol. s r.o., IČ: 259 21 053, Rooseveltova 584/9, 602 00 Brno, o určení pravosti a výše pohledávky

takto:

I. Žaloba na určení, že žalobce má za žalovaným pohledávku v celkové výši 8.002.750,-Kč, s e z a m í t á . II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 9.6.2010, podanou soudu téhož dne, se domáhal D+D Projekt, s.r.o., Brno, určení své pohledávky, přihlášené do řízení dne 20.8.2009 pod č. 7 z titulu faktury splatné dne 17.7.2009. Tento nárok popřel insolvenční správce na přezkumném jednání dne 13.4.2010 proto, že právní důvod přihlášky nebyl dostatečně určitý a srozumitelný-faktura není důvodem vzniku pohledávky. Žalobce uvedl, že pohledávka vznikla z titulu ústně uzavřené mandátní smlouvy, kdy působením žalovaného vznikla žalobci škoda v přihlášené výši, která byla následně vyfaktoruvána. Žalovaný pohledávku uznal do důvodu i výše. Existenci pohledávky lze doložit i svědecky výslechem jednatele společnosti žalobce, jednatele dlužníka a výslechem Mgr. Zbořila. isir.justi ce.cz KSBR 27 INS 4997/2009-C9-8

Soud oznámil účastníkům přerušení řízení dnem 20.4.2011, protože na majetek žalobce byl prohlášen konkurz-insolvenčním správcem byl ustaven Mgr. Tomáš Gartšík. Soud vyzval žalobce k podání ev.návrhu na pokračování v řízení. Dne 12.6.2012 podal insolvenční správce dlužníka D+D Projekt, s.r.o., návrh na pokračování v řízení.

Žalovaná se vyjádřila k žalobě v rámci nařízeného soudního jednání dne 6.9.2016 a uvedla, že přihláška pohledávky nesplňovala nároky kladené na ni insolvenčním zákonem, nebyl jasně, určitě a srozumitelně uveden důvod pohledávky a popsán skutkový děj. V přihlášce se odkazovalo pouze na fakturu, což v žádném případě nemůže nahrazovat popis skutku a právní titul k plnění. V doplnění přihlášky na výzvu správce žalobce uvedl, že pohledávka vznikla na základě neuskutečněného smluvního vztahu, aniž by bylo specifikováno, o jaký vztah se mělo jednat. U přihlášky byl doplněn důvod náhrada škody opět bez bližší specifikace a nebylo popsáno jednání, kterým měl způsobit škodu dlužník. Žalovaný nepovažoval uznání závazku ze dne 30.7.2009 za platné, protože se uznává pouze jakýsi závazek plynoucí z faktury, aniž by byl splněn požadavek obchodního zákoníku uznat určitý závazek. Žalovaný proto trval na svých popěrných důvodech, protože nebyl prokázán nárok věřitele za dlužníkem.

Soud zjistil následující skutečnosti.

Z přihlášky pohledávky věřitele D+D projekt, s.r.o. ze dne 18.8.2009 podané soudu dne 20.8.2009 bylo zjištěno, že věřitel uplatnil za dlužníkem částku 8.002750,-Kč z titulu faktury č. 2009009 ze dne 3.7.2009, splatné dne 17.7.2009. Věřitel se odvolával na uznání závazku dlužníkem ze dne 30.7.2009 a pohledávku označil za nepodmíněnou, splatnou, nevykonatelnou a nezajištěnou. Přihlášku podepsala Olga Schoberová jako oprávněná osoba-jednatel společnosti dle výpisy z OR žalobce.

Z výzvy insolvenčního správce a žalovaného ze dne 29.1.2010 soud zjistil, že Ing. Jana Polachová posoudila přihlášku za nedostatečnou a vyzvala věřitele k upřesnění právního důvodu pohledávky a vylíčení všech rozhodných skutečností, na nichž se přihlášená pohledávka zakládá, skutečností, které jsou důvodem rozhodným pro vznik a výši pohledávky. Současně správkyně vyzvala k doložení listin, z nichž pohledávka vyplývá a které prokazují její existenci. Správkyně poskytla věřiteli lhůtu a patřičná poučení dle IZ.

Dle doplnění přihlášky pohledávky věřitelem ze dne 2.3.2010 se podává, že skutečně obě společnosti Dufestav a D+D Projekt spolupracovaly (a byly personálně propojené-doplňuje soud), což obchodní a občanský zákoník ani daňové zákony nezakazují a nelze přijmout tvrzení správce, že daňový doklad žalobce i uznání dlužníkem byly vystaveny účelově. Jednatel Dufek od 10/2008 přestal působit v pozici společníka společnosti D+D Projekt. Pohledávka vznikla legálně na základě neuskutečněného smluvního vztahu a je KSBR 27 INS 4997/2009-C9-8 doložena uznáním závazku dlužníkem co do důvodu a výše. K doplnění byl připojen nový formulář přihlášky pohledávky, kde důvodem vzniku pohledávky bylo: náhrada škody dle faktury č. 2009009 ze dne 3.7.2009.

Z protokolu o přezkumném jednání ze dne 13.4.2010 a z vyrozumění správce věřiteli ze dne 20.4.2010 vyplývá, že insolvenční správce (žalovaný) přihlášený nárok popřel co do jeho pravosti i výše, protože věřitel na základě výzvy insolvenčního správce nedoplnil řádně důvod pohledávky tak, aby byl dostatečně srozumitelný a určitý. Faktura není důvodem vzniku pohledávky. Správce podal věřiteli poučení dle IZ o dalším možném uplatnění jeho práv incidenčním sporem.

Z faktury č. 2009009 ze dne 3.7.2009 splatné dne 17.7.2009 vyplývá, že dodavatel D+D Projekt, s.r.o., vyúčtoval odběrateli (dlužníkovi) Dufestav, s.r.o., náhradu škody ve výši 8.002.750,-Kč.

Z uznání závazku ze dne 30.7.2009 vyplývá, že dlužník Dufestav, s.r.o., uznal svůj závazek vůči společnosti D+D Projekt, s.r.o. z titulu neuhrazené faktury č. 2009009 ze dne 3.7.2009 splatné dne 17.7.2009. Dlužník závazek uznal v plném rozsahu co do důvodu i výše 8.002.750,-Kč a zavázal se jej splatit D+D Projektu v celkové nominální výši.

Soud použil k právnímu hodnocení věci následujících ustanovení zákona.

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu kdykoli v průběhu insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá. Podle § 173 odst. 2 IZ přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Podle § 173 odst. 3 IZ přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky se považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky nemá zahájení insolvenčního řízení vliv. Podle § 173 odst. 4 IZ přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu. KSBR 27 INS 4997/2009-C9-8

Podle § 174 odst. 1 IZ přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo. Stejnopis přihlášky a její přílohy doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci. Podle § 174 odst. 2 přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání20) obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá. Podle § 175 odst. 3 jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo. Podle § 173 odst. 4 IZ jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá.

Podle § 175 IZ pohledávku je nutné vždy vyčíslit v penězích, i když jde o pohledávku nepeněžitou. Pohledávka v cizí měně musí být přepočítána na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou v den zahájení insolvenčního řízení, a stala-li se pohledávka splatnou dříve, podle kurzu vyhlášeného v den její splatnosti. Pro přepočet pohledávek v cizích měnách, pro něž Česká národní banka nevyhlašuje kurz devizového trhu, se použije střední kurz centrální banky příslušné země, popřípadě aktuální kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo k euru. Jde-li o pohledávku nepeněžitou nebo pohledávku neurčité výše, musí být vyjádřena v penězích na základě odhadu její hodnoty.

Podle § 176 IZ za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky odpovídá věřitel. Přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři; náležitosti formuláře stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna.

Podle § 177 IZ k přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou.

Podle § 188 IZ odst. 1 IZ insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu13). Dále vyzve dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Je-li to třeba, provede o pohledávkách nezbytná šetření s tím, že využije součinnosti orgánů, které mu ji jsou povinny poskytnout. Podle § 188 odst. 2 IZ nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen. KSBR 27 INS 4997/2009-C9-8

Podle § 192 odst. 1 IZ pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět. Podle § 192 odst. 2 IZ insolvenční správce může při přezkumném jednání změnit stanovisko, které zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek. Podle § 192 odst. 3 IZ není-li dále stanoveno jinak, nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění; jeho účinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popřel co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem. Podle § 192 odst. 4 IZ věřitel může až do skončení přezkumného jednání, dokud jeho pohledávka není zjištěna, měnit výši přihlašované pohledávky. Jestliže v důsledku této změny není možné přezkoumat přihlášenou pohledávku při nařízeném přezkumném jednání, nařídí insolvenční soud zvláštní přezkumné jednání. Věřitel je však povinen uhradit ostatním věřitelům na jejich žádost náklady, které jim vznikly v souvislosti s jejich účastí na zvláštním přezkumném jednání.

Podle § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.

Podle § 194 IZ o popření pohledávky co do její výše jde tehdy, je-li namítáno, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka. Ten, kdo popírá výši pohledávky, musí současně uvést, jaká je ve skutečnosti výše pohledávky.

Podle § 323 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. uzná-li někdo písemně svůj určitý závazek, má se za to, že v uznaném rozsahu tento závazek trvá v době uznání.

Podle § 373 obchodního zákoníku ten, kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně.

V projednávané věci soud dospěl k těmto právním závěrům.

Insolvenční správce postupoval řádně dle insolvenčního zákona, když popřel pravost přihlášené pohledávky. Samotné uvedení faktury v uznání závazku nepovažuje soud za splnění požadavku určitosti uznávaného závazku . V původní přihlášce pohledávky byla uvedena jako důvod uplatnění nároku pouze faktura a zcela absentovalo jakékoliv vylíčení skutkového děje, nezbytného pro posouzení právního titulu pohledávky. Na výzvu insolvenčního správce doplnil věřitel důvod pohledávky jako náhradu škody -neuskutečněný smluvní vztah, ale opět bez bližší specifikace, popisu toho, jak škoda vznikla a že to byl dlužník, kdo ji věřiteli způsobil. Nebylo nikterak vylíčeno, natož doloženo, že došlo k nějakému závazkovému vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, jehož porušením, resp. porušením povinnosti z tohoto vztahu, vznikla věřiteli škoda. Soud má za to, že přihláška byla takto způsobilá k přezkumu-bylo zřejmé, kdo, co, kolik, a z jakého důvodu po dlužníkovi žádá, byť nebyl upřesněn důvod vzniku pohledávky. Soud je ve shodě s insolvenčním správcem, že věřitel neprokázal, že pohledávka vznikla a proto správce pohledávku popřel. KSBR 27 INS 4997/2009-C9-8

Proto soud žalobu věřitele zamítl. Navíc soud poukazuje na skutečnost, že žalobce uvedl nesprávný návrh rozsudečného petitu, kdy se domáhal určení, že žalobce (Mgr. Tomáš Gartšík, IS D+D Projekt, s.r.o.) má pohledávku za žalovaným (Ing. Jana Polachová, IS Dufestav, s.r.o.)-určení mělo být žádáno tak, že pohledávka existuje za dlužníkem Dufestav, s.r.o.).

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 202 odst. 1 IZ.

P o u č e n í : proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím podepsaného soudu.

Krajský soud v Brně dne 6.9.2016 .

JUDr. Hana Hrstková, v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Pavla Široká