27 ICm 4057/2017
č. j. 27 ICm 4057/2017-15 KSOS 34 INS 10530/2017

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Barbarou Csepcsarovou v právní věci

žalobce: Euro Benefit a.s., IČO 25120514 sídlem Letenské náměstí 157/4, 170 00 Praha 7 zastoupen advokátem JUDr. Janem Rudolfem sídlem Na Příkopě 583/15, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Petr anonymizovano , anonymizovano bytem Čujkovova 1719/31, 700 30 Ostrava-Zábřeh o určení pravosti pohledávky

takto: I. Žaloba na určení, že pohledávka žalobce, společnosti Euro Benefit a.s., se sídlem: Letenské náměstí 157/4, PSČ: 170 00 Praha 7, IČ: 25120514, za dlužníkem Petrem anonymizovano , n anonymizovano , trvale bytem Ostrava, Čujkovova 1719/31, PSČ 700 30, je ve výši 51.456,40 Kč po právu, se zamítá pro předčasnost.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění: 1. Žalobou ze dne 14.9.2017, která byla doručena soudu téhož dne, se žalobce domáhal určení, že pohledávka žalobce, společnosti Euro Benefit a.s., se sídlem: Letenské náměstí 157/4, PSČ: 170 00 Praha 7, IČ: 25120514, za dlužníkem Petrem anonymizovano , n anonymizovano , trvale bytem Ostrava, Čujkovova 1719/31, PSČ 700 30, je ve výši 51.456,40 Kč po právu. isir.justi ce.cz KSOS 34 INS 10530/2017

2. Žalobce v žalobě uvedl, že přihláškou pohledávky ze dne 30.6.2017 uplatnil vůči Petru anonymizovano (dále jen dlužník) své pohledávky z titulu směnek vystavených dlužníkem na řad věřitele, pohledávky byly přihlášeny jako nevykonatelné. Vyrozuměním žalovaného (patrně měl na mysli insolvenční správkyni, která v tomto sporu není vůbec žalovanou) ze dne 23.8.2017 byl žalobce informován o tom, že při přezkumném jednání konaném dne 15.8.2017, jehož se žalobce nezúčastnil, žalovaný přihlášenou pohledávku popřel co do pravosti, a to částečně dílčí pohledávku č. 1 ve výši 14.499, 35 Kč a dílčí pohledávku č. 2 ve výši 14.598,65 Kč. Důvodem popření pohledávky bylo, že půjčka, resp. půjčky byly dlužníkovi poskytnuty do výše 5.000 Kč, směnka byla dlužníkovi údajně předložena podvodně, když dlužník údajně nevěděl, že ji podepisuje. Dlužník pohledávku nepopřel. Žalobce dále uvedl, že se neztotožňuje s názorem žalovaného, nejedná se o nepřiměřeně vysokou částku, jak udává žalovaný, natož o lichvu, když si žalovaný musí být vědom, že žalobci vzniklo v důsledku porušení smluvních povinností dlužníkem, jež mu vyplývaly z příslušné smlouvy o úvěru, právo požadovat vedle neuhrazené jistiny též smluvní pokutu a další nároky související s vymáháním dlužné částky. Uvedl, že směnečná suma, tedy přihlášená jistina převyšuje původní půjčovanou částku, žalobce uvádí, že v tomto nelze shledávat žádný rozpor s ustanovením VOP obsahujícím směnečné vyplňovací právo a citoval příslušný článek-5.3 VOP. Považuje za zcela lichou argumentaci žalovaného, že Dlužník o podpisu směnek nevěděl, když mu tyto měly být k podpisu předloženy podvodně. Dále uvedl, že skutečnost, že předmětné úvěry byly zajištěny směnkami, vyplývá jak ze smlouvy o úvěru a VOP, které tvoří její nedílnou součást, tak ze skutečnosti, že v případě dílčí pohledávky č.1 byl předmětný nárok uplatněn též soudně, aniž by to dlužník ve směnečném řízení jakkoliv rozporoval, či zpochybňoval. Je též důležité poukázat na fakt, že tvrzení ohledně údajného podvodného předložení směnek nepochází od samotného dlužníka, ale od žalovaného, tedy insolvenčního správce (pro úplnost soud dodává, že žalovaným je v této věci pouze dlužník, nikoli insolvenční správce), který kontraktačním procesům u jednotlivých smluv ani nebyl přítomen a jeho tvrzení v tomto směru tak nemůžou obstát. Žalobce v tomto směru závěrem uvedl, že každá ze smluv o úvěru navíc počítala s vystavením dokonce dvou blankosměnek v každém případě, tedy s celkem čtyřmi podpisy, tudíž by bylo možné pouze stěží uvěřit, že si dlužník podpisu tolika dokumentů nevšiml. Dále se žalobce vyjádřil k tomu, že přihlásil pohledávku z titulu směnky, která splňuje všechny zákonné náležitosti, existence závazků ze směnky není závislá na existenci zajištěné pohledávky. Uplatněná směnka je tedy samostatným závazkem dlužníka a takto také musí být vnímána. Dále se zabýval náležitostmi přihlášení své pohledávky, dle žalobce přihláška všechny požadované náležitosti splňuje. 3. Žalovaný (dlužník) se k žalobě na výzvu soudu nevyjádřil. 4. Oba účastníci byli v rámci poučení o procesních právech a povinnostech vyzváni, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, jen na základě účastníky předložených listinných důkazů ( § 115a o.s.ř.). Účastníci byli poučeni, že v případě, zůstane-li tato výzva ve stanovené lhůtě bez vyjádření, bude soud mít za to, že účastník nemá proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§101, odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce a žalovaný na výzvu soudu a citované poučení nereagovali, soud dle ust. § 115a o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 5. Podle ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon- dále jen IZ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k níže uvedeným skutkovým zjištěním.

Shodu s prvopisem potvrzuje Lukáš Mareš KSOS 34 INS 10530/2017

7. Z insolvenčního spisu Krajského soudu v Ostravě vedeného pod sp. zn. KSOS 34 INS 10530/2017 soud zjistil: 8.-Z usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 34 INS 10530/2017-A6 ze dne 1.6.2017, že byl zjištěn úpadek dlužníka: Petr anonymizovano , r.č. 740420/5600, Čujkovova 1719/31, 700 30 Ostrava -Zábřeh, insolvenčním správcem byla ustanovena Mgr. Zuzana Sedláčková a soud povolil řešení úpadku oddlužením. 9.-Z usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 34 INS 10530/2017-B-4 ze dne 3.10.2017, že bylo schváleno oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. 10.-Z přihlášky pohledávky č. P25, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení vůči dlužníkovi Petru anonymizovano , dále jen dlužník, nezajištěnou dílčí pohledávku č. 1 v celkové výši 25.668,55 Kč z titulu směnky, vystavené dne 21.6.2010 v Ostravě na řad společnosti Euro Benefit a.s., rubopisovanou na řad společnosti FORSET COLLECT LIMITED a dále na věřitele. Tato pohledávka se skládá z jistiny ve výši 11.169,20 Kč a z příslušenství ve výši 14.499,35 Kč (6% úrok ročně z částky 11.169,20 Kč od 18.5.2011 do 1.6.2017 + směnečná odměna + náhrada nákladů ve výši 10.140 Kč), tato pohledávka je přihlášena jako vykonatelná po částku 11.169,20 Kč dle směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.5.2011 č.j. 32 Cm 229/2011-14. Dále žalobce přihlásil nezajištěnou dílčí pohledávku č. 2 v celkové výši 25.787,85 Kč z titulu směnky, vystavené dne 21.6.2010 v Ostravě na řad společnosti www.money24.cz a.s., rubopis na řad společnosti FORSET COLLECT LIMITED a dále na věřitele. Tato pohledávka se skládá z jistiny ve výši 11.189,20 Kč a z příslušenství ve výši 14.598, 65 Kč (6% úrok ročně z částky 11.189,20 Kč od 29.3.2011 do 1.6.2017 + směnečná odměna ve výši 37,30 Kč + náhrada nákladů ve výši 10.410 Kč), tato pohledávka je přihlášena jako vykonatelná po částku 11.189,20 Kč. 11.-Z protokolu o přezkumném jednání a schůzi věřitelů z 15.8.2017 včetně seznamu přihlášených pohledávek, že byly přezkoumány pohledávky za dlužnicí, výsledek přezkumu byl zapsán do seznamu přihlášených pohledávek a tento upravený seznam je součástí protokolu-zápisu o přezkumném jednání. 12.-Ze seznamu přihlášených pohledávek-přezkumného listu coby přílohy protokolu o přezkumném jednání ze dne 15.8.2017, že pohledávka žalobce se skládá ze dvou dílčích pohledávek. Pohledávka č. 1 v celkové výši 25.668,55 Kč je vykonatelná ve výši 11.169,20 Kč, s právním důvodem vzniku pohledávky: Směnka vystavená dne 21.6.2010. V kolonce popřeno- pravost není nic vepsáno, ani v kolonce výše pohledávky-z toho uznáno je uvedeno 0,00 Kč. Pohledávka č. 2 v celkové výši 25.787,85 je vykonatelná ve výši 11.189,20 Kč s právním důvodem vzniku pohledávky: Směnka vystavená dne 21.6.2010. V kolonce popřeno-pravost není nic vepsáno, ani v kolonce výše pohledávky-z toho uznáno je uvedeno 0,00 Kč, stejně jako u dílčí pohledávky č. 1. V kolonce Celkem přihlášeno je uvedená částka 51.456,40 Kč, která je ručně přešrtnutá, v kolonce Z toho zjištěno je uvedena částka 51.456,40 Kč, která je ručně přešrtnuta a je zde dopsána 0. V kolence Celkem popřeno je ručně dopsáno 51.456,40 Kč. Stanovisko dlužníka znělo: uznávám , toto je přešrtnuto a ručně dopsáno popírám . V rubrice Další okolnosti je uvedeno: ,,Důvod popření: poskytnuta půjčka pouze 1x 5.000 Kč, směnka předložena podvodně, dlužník nevěděl, že podepisuje . Na přezkumném listu se dále nacházejí nečitelné podpisy u opravené částky, je zde podepsán insolvenční správce a soudce, nachází se zde razítko Krajského soudu. 13.-Z vyrozumění insolvenční správkyně, že vyrozuměla věřitele číslo 25 (ve skutečnosti je žalobce věřitel č. 20) s tím, že při přezkumném jednání konaném dne 15.8.2017 jako insolvenční správkyně popřela pohledávku přihlášenou do řízení jako P25. Uvedla, že pohledávku popřela co do pravosti, a to částečně dílčí pohledávku č. 1 ve výši 14.499,35 Kč a dílčí pohledávku č. 2 ve výši 14.598,65 Kč. Důvodem popření pohledávky bylo, že půjčka byla poskytnuta do výše 5.000 Kč, směnka předložena podvodně, dlužník nevěděl, co podepisuje. Následuje informace: Dlužník pohledávku nepopírá . Věřitel-žalobce byl poučen, že má v souladu s ust. § 198 IZ

Shodu s prvopisem potvrzuje Lukáš Mareš KSOS 34 INS 10530/2017

podat žalobu na určení k insolvenčnímu soudu. Dle ust. § 410 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníkovi. 14.-Z elektronického soudního systému ISIR (rovněž z insolvenčního rejstříku na adrese isir.justice.cz), že ohledně této přihlášky pohledávky v insolvenčním řízení KSOS 34 INS 10530/2017 byla dne 13.9.2017 podána žaloba insolvenční správkyní ve vykonatelné části pohledávky, řízení je vedené pod sp.zn.: 17 ICm 4064/2017. Pro dokreslení situace soud cituje části žaloby: Žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 34 INS 10830/2017 (pozn.-nesprávná sp.zn., správná je.: 10530) pohledávku č. 1 v celkové výši 25.668,55 Kč a pohledávku č. 2 v celkové výši 30.529,20 Kč (pozn. tato výše činí 25.787,85 Kč, věřitel v přihlášce pohledávky uvedl v kolonce přihlášky pod bodem 10 Vlastnosti pohledávky: Splatná od 28.3.2011 patrně chybně výši dílčí pohledávky č. 2 v částce 30.529,20 Kč) Na přezkumném jednání konaném dne 15.8.2017 popřela žalobkyně jako insolvenční správkyně obě pohledávky žalovaného co do pravosti v celém rozsahu. S ohledem na skutečnost, že pohledávka č. 1 byla v rozsahu částky 11.169,20 Kč a pohledávka č. 2 v rozsahu částky 11.189,20 Kč přihlášena jako vykonatelná, podává tímto žalobkyně tímto dle ust. § 199 IZ žalobu na určení pravosti pohledávek . 15.-Ze směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6.4.2011, č.j. 39 Cm 357/2011-15, že soud uložil žalovanému (dlužníkovi), aby do 3 dnů ode dne doručení směnečného platebního rozkazu zaplatil žalobci směnečný peníz ve výši 11.189,20 Kč s 6% úrokem od 23.8.2011 do zaplacení a odměnu 37, 30 Kč a dále náhradu nákladů řízení ve výši 10.410 Kč k rukám právního zástupce žalobce ( 600 Kč soudní poplatek a 9.810 Kč náklady právního zastoupení), nebo aby podal ve lhůtě 3 dnů od doručení námitky. Rozhodnutí nabylo právní moci ve výroku o jistině dne 27.4.2011 a ve výroku o nákladech řízení 10.5.2011. 16.-Ze směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.5.2011, č.j. 32 Cm 229/2011-14, že soud uložil žalovanému (dlužníkovi), aby do 3 dnů ode dne doručení směnečného platebního rozkazu zaplatil žalobci směnečný peníz ve výši 11.169,20 Kč s 6% úroky od 18.5.2011 do zaplacení a odměnu 37, 23 Kč a dále náhradu nákladů řízení ve výši 10.410 Kč k rukám právního zástupce žalobce, nebo aby podal ve lhůtě 3 dnů od doručení námitky. Rozhodnutí nabylo právní moci a vykonatelnosti ve výroku ve věci samé dne 1.7.2011 a ve výroku o nákladech řízení právní moci dne 13.7.2011 a vykonatelnosti dne 1.7.2011.

17.Insolvenční řízení dlužníka dosud trvá. 18.Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto skutkovému stavu: 19.Žalobce podal žalobu, kterou se domáhal vůči žalovanému určení pravosti svých dílčích dvou pohledávek č. 1 a č. 2, které byly přihlášené žalobcem do insolvenčního řízení z titulu dvou směnek, vystavených dne 21.6.2010. Dílčí pohledávka č. 1 byla přihlášená v celkové výši 25.668,55 Kč (z toho byla přihlášena jako vykonatelná v části 11.169,20 Kč z důvodu směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.5.2011, č.j. 32 Cm 229/2011-14). Dílčí pohledávka č. 2 byla přihlášena v celkové výši 25.787,85 Kč (byla přihlášena jako vykonatelná v části 11.189,20 Kč z důvodu směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6.4.2011, č.j. 39 Cm 357/2011-15.). 20.Nad rámec posuzované věci soud dodává, že v řízení vyšlo najevo, že se jedná v případě obou dílčích pohledávek č. 1 i č. 2 o vykonatelné pohledávky v celém rozsahu, neboť žalobce nesprávně přihlásil do insolvenčního řízení u obou pohledávek jako vykonatelnou část pouze jistiny (směnečné sumy) obou pohledávek, ačkoli i výroky o náhradě nákladů řízení rovněž nabyly právní moci a jsou vykonatelné. Dle § 198, odst. 3 IZ to není v takovém případě důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle § 199.

Shodu s prvopisem potvrzuje Lukáš Mareš KSOS 34 INS 10530/2017

21.Soud se zabýval přípustností žaloby, pokud jde o procesní legitimaci účastníků a dodržení zákonné lhůty k podání žaloby. 22.Dle ust. § 198 odst. 1 IZ (ve znění do 30.6.2017) věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání, tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. 23.Dle ust. § 410, odst. 2 IZ (ve znění do 30.6.2017) popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku. 24.Dle ust. § 199 odst. 1 IZ insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žalovaný později poslední den lhůty soudu. 25.Přezkumné jednání v dané věci se konalo dne 15.8.2017, žalobce podal žalobu dne 14.9.2017, tedy v souladu s § 198 odst. 1 IZ a s § 410 IZ. Předmětná žaloba je tedy přípustná, pokud jde o dodržení lhůty stanovené zákonem o její včasnost a tvrzené důvody. Ohledně procesní legitimace účastníků není možno učinit v současné době závěr, zda bylo žalováno správně, a to z níže uvedených důvodů. 26.Soud se musel nejprve zabývat popěrnými úkony insolvenčního správce a dlužníka ve vazbě na přezkumné jednání, tedy ohledně přezkumného listu-seznamu přihlášených pohledávek a dospěl k závěru, že popěrné úkony insolvenčního správce a dlužníka trpí vadami, a to vadami spočívajícími v neurčitosti a nesrozumitelnosti. Popěrný úkon jako právní úkon procesní povahy musí být určitý, srozumitelný, jednoznačný, aby mohl vyvolat zamýšlené účinky. Vady popěrného úkonu nejsou odstranitelné v rámci incidenčního sporu a žalobu podanou po takto nonperfektním popěrném úkonu nutno zamítnout pro předčasnost v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu 29 Cdo 3829/2010 a 23 Cdo 1726/1998. 27. V této souvislost soud konstatuje, že popření pohledávky je dle ustálené judikatury, zejména dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1726/98 ze dne 24.5.2001 uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 76/2002, procesním úkonem, pro nějž přiměřeně platí ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. Z ust. § 42 odst. 4, věty první o.s.ř. vyplývá, že pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. 28.Podle ust. § 193 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ) o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela. 29.Podle ust. § 194 IZ o popření pohledávky co do její výše jde tehdy, je-li namítáno, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka. Ten, kdo popírá výši pohledávky, musí současně uvést, jaká je ve skutečnosti výše pohledávky. 30.Hlavní vadou popěrného úkonu v daném případě je chybějící důvod popření insolvenčního správce, respektive není jasno, zda vůbec, v jaké výši a z jakých důvodů insolvenční správkyně pohledávku popřela a rovněž případný nejasný a nesrozumitelný popěrný úkon dlužníka, a to z důvodu naprosté zmatečnosti přezkumného listu a v něm ručně prováděných dodatečných

Shodu s prvopisem potvrzuje Lukáš Mareš KSOS 34 INS 10530/2017

změn. Nutno zdůraznit, že u vykonatelné pohledávky může být v incidenční žalobě uveden pouze důvod, který byl uveden u přezkumu, proto musí být takový důvod vyprecizován již ve fázi přezkumu a posléze ho nelze rozšiřovat, resp. měnit. Pokud jde o nevykonatelnou pohledávku, tak u ní mohou být důvody popření doplněny, nicméně důvod popření jako takový musí být uveden již ve fázi přezkumu a to již z toho důvodu, aby bylo možné posoudit o jaký popěrný úkon se jedná (tj. zda se jedná o popěrný úkon dle § 193, resp. § 194, resp. § 195 insolvenčního zákona. Uvedené má oporu i v ust. § 11 odst. 2 vyhl. č. 311/2007 Sb., podle kterého pokud insolvenční správce pohledávku popírá, uvede ve svém stanovisku, v jaké části a z jakého důvodu . Důvod popření pohledávky musí být uveden nejpozději do skončení přezkumného jednání. 31.Jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu 29 Cdo 31/2014 ze dne 28.4.2016: Pro posouzení, zda a v jakém rozsahu popřel insolvenční správce pravost, výši nebo pořadí pohledávky, je určující obsah popěrného úkonu insolvenčního správce při přezkumném jednání (do skončení přezkumného jednání); srov. § 192 odst. 2 insolvenčního zákona a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2014, sp. zn. 29 Cdo 716/2012. Těmto závěrům se oproti mínění dovolatele právní posouzení věci odvolacím soudem (který uzavřel, že žalovaný popřel při přezkumném jednání pravost dovolatelem v insolvenčním řízení uplatněných pohledávek) neprotiví, když z popěrného úkonu žalovaného (jak byl zachycen v protokolu o přezkumném jednání konaném dne 26. července 2010) je v souladu s ustanovením § 42 odst. 4 o. s. ř. zřejmé, co jím popírající insolvenční správce sleduje (tedy že popírá při absenci údaje o odlišné výši či pořadí přihlášených pohledávek jen jejich pravost). Z hlediska určitosti popěrného úkonu přitom není významné, zda v něm popírající insolvenční správce také skutkově blíže vymezí důvody svého popření (jakkoli je jinak v obecné rovině uvedení takových údajů pro další postup účastníků insolvenčního řízení jistě žádoucí) [viz pro poměry konkursního řízení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 3829/2010, jehož závěry jsou uplatnitelné i v řízení insolvenčním]. V rozsudku sp. zn. 29 Cdo 716/2012 Nejvyšší soud dále uvedl, že v mezích určitého popěrného úkonu je insolvenční správce vázán důvody svého popření jen při popření vykonatelné pohledávky, tedy podává-li následně sám žalobu (srov. § 199 odst. 3 insolvenčního zákona). Důvody popření pravosti nebo výše nevykonatelné pohledávky, stejně jako důvody popření pořadí pohledávky (lhostejno, zda vykonatelné) může insolvenční správce (jako žalovaný v mezích obrany proti incidenční žalobě věřitele popřené pohledávky) doplňovat nebo měnit po dobu, po kterou tomu v incidenčním sporu nebrání účinky koncentrace řízení. 32.Vzhledem k tomu, že soud neshledal popěrný úkon insolvenčního správce, případně dlužníka jako perfektní, další dokazování ve vztahu ke vzniku a existenci případně dalším okolnostem tvrzené existence přihlášené pohledávky neprováděl, neboť vzhledem k výše uvedenému, to v této fázi řízení považoval za nadbytečné a žalobu zamítl pro předčasnost. 33.Jak již shora uváděno, popření pohledávky ze strany insolvenčního správce musí být srozumitelné, odůvodněné a zejména přezkoumatelné. Nestačí, pokud insolvenční správce vysloví popěrný úkon, musí jej rovněž zdůvodnit. Odůvodnění popěrného úkonu je totiž zcela zásadní pro obranu věřitele při incidenčním sporu. Pouze konkrétní důvod, který byl při popření pohledávky věřitele uveden, tudíž může být předmětem řízení o incidenční žalobě u insolvenčního soudu, a jen proti jednoznačně vymezenému důvodu popření pohledávky se může následně věřitel bránit. Jen důvod, pro který insolvenční správce či dlužník pohledávku popřeli, tak může být předmětem posouzení ze strany insolvenčního soudu. 34.V posuzovaném případě, kdy se jedná o obě dílčí pohledávky č. 1 a č. 2 nemůže potom těmto nárokům dostát tento důvod popření: poskytnuta půjčka pouze 1 x 5.000 Kč směnka předložena podvodně, dlužník nevěděl, že podepisuje .Z tohoto stanoviska insolvenční správkyně a dlužníka k dílčím pohledávkám č. 1 a č. 2 nelze žádným způsobem dovodit, z jakého důvodu a kdo

Shodu s prvopisem potvrzuje Lukáš Mareš KSOS 34 INS 10530/2017

pohledávku popírá. Není jasné, zda důvod popření: poskytnuta půjčka pouze 1 x 5.000 Kč směnka předložena podvodně, dlužník nevěděl, že podepisuje je stanovisko dlužníka, insolvenčního správce, nebo obou. Není jasná výše, zda správkyně či dlužník popírají celou výši obou pohledávek, nebo lze vyvodit, že uznávají částku 5.000 Kč a tato částka je zjištěna. Není uveden důvod popření, zdali popírají pravost, výši, nebo obojí. Jak již bylo uvedeno výše, pohledávka je přihlášena částečně vykonatelná a částečně nevykonatelná (soud dodává, že obě dílčí pohledávky jsou dle názoru soudu vykonatelné v celém rozsahu, ačkoli vzhledem k zamítnutí této žaloby pro předčasnost to v tomto ohledu na věci nic nemění.) Proto byly podány dvě žaloby, jedna ohledně nevykonatelné části (nicméně věřitel-žalobce ji v této posuzované věci se dožaduje v žalobním petitu určení své pohledávky ve výši 51.456,40 Kč, tedy v celém rozsahu, insolvenční správkyně podala žalobu ve vedlejším sporu-17 Icm 4064/2017 ve výši 22.358,40 Kč.) 35.Insolvenční správkyně ve věci 17 Icm 4064/2017 podala žalobu ohledně pohledávek v celkové výši 22.358,40 Kč a uvedla, že na přezkumném jednání konaném dne 15.8.2017 popřela žalobkyně jako insolvenční správkyně obě pohledávky žalovaného co do pravosti v celém rozsahu. Ohledně částky 11.169,20 Kč (dílčí pohledávka č. 1) a ohledně částky 11.189,20 Kč (dílčí pohledávka č. 2) v žalobě uvedla, že v rozsahu těchto částek je pohledávka přihlášena jako vykonatelná. 36.Ve vyrozumění o popření pohledávky ze dne 23.8.2017, kterým byl žalobce, resp. jeho právní zástupce vyzván k podání žaloby v této věci ( 27 Icm 4057/2017) je však uvedeno: pohledávku jsem popřela co do pravosti, a to částečně dílčí pohledávku č. 1 ve výši 14.499,35 Kč a dílčí pohledávku č. 2 ve výši 14.598,65 Kč. Důvodem popření bylo, že půjčka byla poskytnuta do výše 5.000 Kč, směnka předložena podvodně, dlužník nevěděl, že podepisuje a následně uvedla, že dlužník pohledávku nepopírá. Toto svědčí o naprosté zmatečnosti úkonů insolvenční správkyně zachycených na přezkumném listu, který tvoří nedílnou součást protokolu z přezkumného jednání. Není možné připustit, aby ohledně týchž dvou pohledávek insolvenční správkyně měnila své stanovisko ohledně svého popěrného úkonu, které se diametrálně liší v řízeních 27 Icm 4057/2017 a 17 Icm 4064/2017. O tom, že insolvenční správkyně popřela částečně dílčí pohledávku č. 1 ve výši 14.499, 35 Kč a dílčí pohledávku č. 2 ve výši 14.598,65 Kč není v přezkumném listu ani řádka. Rovněž je důležité, aby bylo najisto postaveno, zda dlužník, nebo insolvenční správce pohledávku popřeli, či nikoli. Pokud pohledávku, či pohledávky žalobce popřeli, tak je nutné uvést, v jaké výši a z jakého důvodu. Dle přezkumného listu dlužník pohledávky nejprve uznal, pak jeho stanovisko bylo ručně opraveno na popírám, dle vyrozumění dlužník pohledávku nepopírá. 37.Tomu také nasvědčuje přepisování a vpisky do kolonek na přezkumném listu, kdy původně insolvenční správkyně nepopřela žádnou pohledávku věřitele a učinila tak až dodatečně, nebo tak učinil pouze dlužník-toto z přezkumného listu nevyplývá. Obecnost a neurčitost, resp. neexistence řádného vymezení popěrného důvodu a z toho plynoucí nesrozumitelnost popěrného úkonu, pak znemožňují přihlášenému věřiteli nést břemeno tvrzení o procesní obraně a břemeno důkazní v rámci incidenčního sporu. Není proto jasné, zda věřitel ,,žaloval dobře či nikoli, tedy zda měl žalovat pouze dlužníka, nebo insolvenční správkyni, nebo oba. Věřitel nemůže mít jasno ani v tom, v jaké výši se má dožadovat určení pravosti, či výše svých pohledávek, když tuto skutečnost nemá ujasněnou ani sama insolvenční správkyně, či případně dlužník. 38. Lze tak shrnout, že popření pohledávky žalobce dlužníkem, insolvenčním správcem, nebo oběma je v daném případě zcela neurčité a nesrozumitelné, když není zřejmé, zda je popírána pravost, či výše přihlášené pohledávky. Nedostatky popěrného procesního úkonu nejsou zhojitelné v incidenčním sporu. Odůvodnění popěrného úkonu je totiž zcela zásadním

Shodu s prvopisem potvrzuje Lukáš Mareš KSOS 34 INS 10530/2017

východiskem pro vedení incidenčního sporu. S ohledem na uvedené je pak nezbytné výrokem č. I tohoto rozhodnutí žalobu podanou žalobcem zamítnout pro předčasnost. 39. Ze shora citovaného rozhodnutí NS 29 Cdo 31/2014 ze dne 28.4.2016 lze dovodit, že důvod popření u nevykonatelné pohledávky není třeba skutkově vymezit, ale je třeba ho vymezit alespoň tak, aby bylo možno určit, zda jde o popření dle § 193, §194 nebo § 195 IZ. V daném sporu je však rozhodující, že se jedná o pohledávku částečně vykonatelnou, u které, jak již shora uváděno, může být v incidenční žalobě uveden pouze důvod, který byl uveden u přezkumu-a tento důvod musí být vyprecizován již ve fázi přezkumu. Taktéž z citovaného usnesení NS 29 Cdo 31/2014 lze tento závěr dovodit, kdy NS uzavírá, že: V rozsudku sp. zn. 29 Cdo 716/2012 Nejvyšší soud dále uvedl, že v mezích určitého popěrného úkonu je insolvenční správce vázán důvody svého popření jen při popření vykonatelné pohledávky, tedy podává-li následně sám žalobu (srov. § 199 odst. 3 insolvenčního zákona . Jelikož v daném případě se v popěrném úkonu nenachází řádně skutkově vymezený důvod popření, současně za situace, kdy je rozhodující, že se jedná o pohledávku přihlášenou jako částečně vykonatelnou, nezbylo, než žalobu pro vady popěrného úkonu a tudíž pro předčasnost zamítnout. 40.Teprve poté, bude-li žalobcem přihlášená pohledávka u případně nového přezkumného jednání některým z tomu oprávněných subjektů popřena, a to jednoznačným, řádným a srozumitelným způsobem, může se žalobce novou incidenční žalobou domáhat určení oprávněnosti své pohledávky. V daném případě nelze žalobě vyhovět pro vady popěrného úkonu, byť popěrný úkon v daném případě učinila insolvenční správkyně, která v tomto řízení žalovaná nebyla a ohledně popěrného důvodu dlužníka má soud pochybnosti. 41.Z výše uvedených důvodů soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl pro předčasnost. 42.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu dle ust. § 150 o.s.ř., jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Soud žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť zavinění je zcela evidentně na straně insolvenční správkyně, která v tomto řízení není žalovanou. U dlužníka dále není zřejmé, zda on sám učinil (vadný) popěrný úkon, nebo ho učinil insolvenční správce, nebo ho učinili oba, neboť přezkumný list a vyrozumění o popření se v tomto rozchází, kdy dle přezkumného listu dlužník pohledávku popřel, dle vyrozumění o popření nikoli. Není možné proto žádnému z účastníků řízení uložit povinnost k náhradě nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Ostrava 1. března 2018

JUDr. Barbara Csepcsarová, v.r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Lukáš Mareš