27 ICm 282/2013
Číslo jednací: (4) 27 ICm 282/2013-294 (KSBR 27 INS 20629/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Zdeňkou Mikolajkovou v právní věci žalobce: Ing. Jiří Zapletal, bytem Přemyslovo nám. 21, 627 00 Brno, právně zastoupen: JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem, sídlem Údolní 5, 602 00 Brno, proti žalovanému: Mgr. Ivana Rychnovská, sídlem Palackého třída 2203/186, 612 00 Brno, insolvenční správce dlužníka PLOMA, a.s., sídlem Velkomoravská 79, Hodonín, IČ: 25556045, právně zastoupen: Mgr. Leonou Hartman, LL.M., advokátkou, sídlem Dobrovského 824/50, Brno, o určení pravosti a výše pohledávky

takto:

I. Žalobce má za dlužníkem pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení za bezesmluvní užívání pozemku žalobce ve výši 1.405.428,46 Kč.

II. Pokud se jedná o částku 692.360,80 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na nákladech řízení částku 3.807,--Kč. Z toho Kč 3.000,--bude vypořádáno ze složené zálohy. Kč 807,--je žalobce povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na nákladech řízení Kč 7.071,--Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. isir.justi ce.cz

Odůvodnění :

Žalobce se svým podáním z 28.1.2013 domáhal určení, že pohledávka žalobce v celkové výši 2.169.115,23 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení na dlužníka PLOMA, a.s., je po právu. V žalobě uvedl, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 15.10.2012, č.j. KSBR 27 INS 20629/2012-A-17 byl zjištěn úpadek společnosti PLOMA, a.s., IČ: 25556045, Velkomoravská 79, 695 31, Hodonín. Insolvenčním správcem byla ustanovena Mgr. Ivana Rychnovská.

Přihláškou pohledávky ze dne 27.9.2012, evidovanou insolvenčním soudem pod číslem přihlášky P46 uplatnil žalobce svou pohledávku za dlužníkem společností PLOMA, a.s., v celkové výši 2.169.115,23 Kč z toho, částku ve výši 1.915.378,90 Kč tvoří jistina a částku ve výši 253.736,33 Kč úroky z prodlení. Pohledávka vznikla z titulu práva žalobce na vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo dlužníkovi bezesmluvním užíváním pozemků žalobce. Podáním ze dne 2.1.2013 žalobce na výzvu správkyně přihlášku doplnil.

Při přezkumném jednání konaném dne 15.1.2013 žalovaná pohledávku žalobce zcela popřela co do důvodu i výše.

Ke vzniku pohledávky uvedl žalobce následující: žalobce jako osoba oprávněná dle § 4 zákona č. 229/1991 Sb., uplatnil podáním ze dne 24.8.1992 u Magistrátu města Brna, pozemkového úřadu, svůj restituční nárok na vydání pozemku p.č. PK 469/2 o výměře 4.007m2 (dříve p.č. PK 469) v k.ú. Slatina nyní vedeného v katastru nemovitostí jako část parcely č. 2201/1 v k.ú. Slatina. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Brno ze dne 18.9.2007, č.j. 294/92/6-RBD, které nabylo právní moci dne 1.10.2007 pak bylo rozhodnuto, že žalobce je vlastníkem nemovitosti pozemku p.č. PK 469/2-role v k.ú. Sladina, po reambulanci p.č. KN 2201/17-zast. plocha o výměře 2.791 m2, p.č. KN 2201/12-zast. plocha o výměře 268 m2 a p.č. KN 2201/16-zast. plocha o výměře 937 m2 v k.ú. Slatina. Na základě tohoto rozhodnutí pak bylo zapsáno vlastnické právo žalobce k těmto pozemkům do katastru nemovitostí. Z listu vlastnictví č. 4105 pro obec a k.ú. Slatina a sdělení Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město ze dne 12.11.2007 byl k pozemku p.č. 2201/17 zastavěná plocha a nádvoří o výměře 2791 m2 zapsán duplicitní zápis vlastnického práva ve prospěch právního předchůdce žalovaného, který byl proveden na základě kupní smlouvy ze dne 20.12.2004 s právními účinky vkladu práva ke dni 21.12.2004 uzavřené mezi Jihomoravskými dřevařskými závody, a.s. (právní nástupce státního podniku Jihomoravských dřevařských závodů Brno) a právním předchůdcem žalovaného. Kupní smlouva byla uzavřena, přestože účastníkům bylo známo, že k předmětné nemovitosti byl žalobcem uplatněn restituční nárok.

Žalobce poukázal na § 5 odst. 3 z.č. 229/1991 Sb., dle kterého osoba povinná nemůže věci, k nímž je uplatněn restituční nárok, převést do vlastnictví jiného. Pokud tak učiní, je právní úkon absolutně neplatný. Žalobce tak považuje kupní smlouvu ze dne 2.12.2004 za absolutně neplatnou.

Žalobce dále uvedl, že se domáhá žalobou určení vlastnického práva k nemovitostem a to k pozemku p.č. 2201/17 zast. plocha a nádvoří o výměře 2791 m2 v k.ú. Slatině, věc je vedena pod sp.zn. 20 C 168/2005 u Městského soudu v Brně. Žalobce tvrdí, že dlužník užívá pozemek žalobce bez právního důvodu, aniž by mu za užívání poskytl jakoukoliv náhradu, vzniká mu tak bezdůvodné obohacení a to minimálně ve výši nájemného, které by byl povinen hradit v případě existence řádného nájemního vztahu.

K námitkám žalované, že pozemky, které jsou ve vlastnictví žalobce, neužívá, poukázal žalobce ne to, že žalovaná pozemek p.č. 2201/17 v k. ú. Slatina zahrnula do majetkové podstaty úpadce PLOMA a. s. Již tímto úkonem žalovaná se sporným pozemkem nakládá, omezila žalobce v jeho vlastnických právech a brání žalobci nejen v užívání pozemku, který je jeho vlastnictvím, ale i v tom, aby ohledně pozemku uplatnil případné nároky na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce se z opatrnosti obrátil na společnost AZ WOOD a. s. s výzvou k vydání bezdůvodného obohacení, přípisem ze dne 19. 5. 2015 však tato společnost nárok odmítla právě s poukazem na to, že pozemek byl zapsán do soupisu majetkové podstaty dlužníka.

Pozemek p. č. 2201/17 v k.ú. Slatina je situován uvnitř oploceného areálu. Jedná se o bývalý areál Jihomoravských dřevařských závodů, státní podnik následně Jihomoravským dřevařských závodů a. s. Tato akciová společnost celý areál prodala kupní smlouvou ze dne 20. 12. 2004 společnosti PLOMA a.s. a tato společnost na základě rámcové smlouvy a kupní smlouvy ze dne 30. 6. 2009 převedla pozemky v tomto areálu na společnosti AZ WOOD a.s. Následně společnost AZ WOOD a. s. odstoupila od části kupní smlouvy a souhlasným prohlášením ze dne 1. 9. 2009 smluvní strany konstatovaly, že vlastníkem pozemků p. č.2197/62, 2200/12, 2201/1 a 2201/9 v k.ú. Slatina je společnost PLOMA a.s . Stejného dne 1.9. 2009 PLOMA a. s. zřídila věcné břemeno k pozemkům p. č. 2197/62, 2200/12, 2201/1 a 2201/9 v k.ú. Slatina ve prospěch vlastníka budov nacházejících se v areálu, kterým v té době byla a stále je společnost AZ WOOD a.s.

Společnost PLOMA dále na pozemku vystavěla stavbu lehké ocelové haly a to na základě stavebního povolení vydaného ÚMČ Brno-Slatina ze ne 1.7.2005, č.j. 1275/70-sř/05/Mach, které nabylo právní moci dne 4.8.2005 a užívána na základě kolaudačního rozhodnutí, které žalobce obdržel postupem dle zák. č. 106/1999 Sb. v nečitelné podobě. V řízeních vystupovala PLOMA a.s. jako stavebník a vlastník stavby, stavba nebyla součástí kupní smlouvy ze dne 30.6.2009. Je situována zčásti na pozemku žalobce a v tomto rozsahu ji žalovaná užívá i fyzicky. Skutečnosti byly zjištěny na místě samém, v řízení u Městského soudu v Brně, sp.zn. 29 C 25/2014, žalobce poukázal též na řízení 52 C 283/2008.

Ačkoliv PLOMA haly postavila, nenechala je zapsat do katastru nemovitostí

Žalovaná nakládala s částí pozemku č. 2201/17 k.ú. Slatina i tím způsobem, že jej přenechala nájemní smlouvou společnosti KENE real, spol. s r.o.

Původně se žalobce domáhal za užívání pozemku od 1.10.2007 do 30.9.2012 celkové částky 1.915.378,90 Kč a úroků z prodlení ve výši 253.736,33 Kč. Cena za užívání byla stanovena dle znaleckého posudku ing. Kovalčíka pro období od 1.10.2006 do 22.6.2008 a ing. Karla Abraháma pro období od 23.6.2008 do 30.9.2012, které se týkaly pozemků stejného či obdobného charakteru v téže lokalitě, jako je daným pozemek 2201/17 v k.ú. Slatina. Po výzvě soudu k doplnění žaloby vzal žalobce svým podáním ze dne 11.3.2016 žalobu částečně zpět ohledně částky 71.325,97 Kč, tato částka se týkala přihlášených a žalobou uplatněných úroků z prodlení. Po částečném zpětvzetí úroků z prodlení se tedy žalobce domáhá jistiny a úroků z prodlení. Nárok na úroky z prodlení žalobce odvíjí na základě následujících skutečností:

1. Žalobce svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení uplatnil u Městského soudu v Brně žalobou ze dne 10. 12. 2008 podanou dne 12. 12. 2008 s tím, že v okamžiku podání žaloby se domáhal zaplacení částky 251.190,-Kč se zákonným úrokem z prodlení od podání žaloby do zaplacení, tedy vydání bezdůvodného obohacení za období do 1. 10. 2007 do 30. 9. 2008. Žaloba byla žalovanému doručena dne 25. 2. 2009. Doručením žaloby se žalovaný dozvěděl o výši žalobcem uplatněné pohledávky. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobou uplatněnou pohledávku žalobci neuhradil nejpozději do 26. 2. 2009, dostal se dnem 27. 2. 2009 do prodlení s úhradou svého závazku a žalobci tak vznikl nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 251.190,-Kč, tj. úroku ve výši 8,25 % ročně od 27. 2. 2009 do zaplacení, resp. do 27. 1. 2011 tj. do data, kdy skončila žalovanému lhůta k plnění dle změny žalobního návrhu žalobce ze dne 23. 6. 2010, celkem tedy na zaplacení částky ve výši 39.811,89 Kč.

2. Podáním ze dne 23. 6. 2010 podaným soudu téhož dne žalobce rozšířil svůj žalobní návrh v souvislosti se závěry znaleckého posudku č2343 ze dne 1. 6. 2010 znalce Ing. Karla Abrahama na částku 294.087,-Kč se zákonným úrokem z prodlení. Změna žalobního návrhu byla žalovanému doručena dne 26. 1. 2011 a lhůta k plnění tak žalovanému marně uplynula dnem 27. 1. 2011.Žalovaný žalobci částku ve výši 294.087,-Kč dne 27. 1. 2011 neuhradil, dostal se nejpozději dnem 28. 1. 2009 do prodlení a žalobci tak vznikl nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z této částky, tj. úroku ve výši 7,75 % ročně od 28. 1. 2011 do zaplacení, resp. do 27. 9.2012, tedy data prohlášení konkursu na majetek úpadce, celkem 37.964,42 Kč.

3. Podáním ze dne 29. 9. 2010 podaným soudu dne 30. 9. 2010 žalobce rozšířil svůj žalobní návrh o nárok na vydání bezdůvodného obohacení za další období, a to o období od 1. 10. 2008 do 30. 9. 2010, tedy o částku 810.506,40 Kč. Změna byla žalovanému doručena dne 26. 1. 2011 a lhůta k plnění tak žalovanému marně uplynula dnem 27. 1. 2011. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci částku ve výši 810.000,-Kč dne 27. 1. 2011 neuhradil, dostal se nejpozději dnem 28. 1. 2009 do prodlení s úhradou tohoto svého závazku a žalobci tak vznikl nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z této částky, tj. úroku ve výši7,75 % ročně od 28. 1. 2011 do zaplacení, resp. do 27. 9. 2012, tedy data prohlášení konkursu na majetek úpadce ve výši 104.633,05 Kč.

Žalovaný k návrhu uvedl, že usnesením ze dne 15.10.2012 č.j. KSBR 27 INS 20629/2012-A-17 byl zjištěn úpadek dlužníka PLOMA, a.s., IČ: 25556045, se sídlem Velkomoravská 79, 695 31 Hodonín (dále jen dlužník ). Tímto usnesením byl ustanoven insolvenčním správcem. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 16.1.2013, č.j. KSBR 27 INS 20629/2012-B-58 byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 3.7.2013, číslo jednací: 39 ICm 1612/2013-135; KSBR 27 INS 20629/2012-C5-16 však byl mimo jiné zrušen výrok II. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16.1.2013, č.j. KSBR 27 INS 20629/2012-B-58, kterým byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 18.7.2014. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6.8.2014, č.j. KSBR 27 INS 20629/2012-B-255 byl na majetek dlužníka opětovně prohlášen konkurs. Žalovaná v rámci zjišťování majetkové podstaty dlužníka zjistila, že dle kupní smlouvy ze dne 20.12.2004 uzavřené mezi společností PLOMY, a.s. jakožto nabyvatel a Jihmoravskými závody a.s. jakožto prodávajícím nabyla společnost PLOMA a.s. do vlastnictví pozemek p.č. 2201/1 k.ú. Slatina, ze kterého byl následně oddělen pozemek p.č. 2201/17. Dne 18.9.2007 bylo vydáno rozhodnutí Ministerstva zemědělství, pozemkový úřad Brno, sp.zn. 294/92 č.j. 294/92/6 RBD, které nabylo právní moci 1.10.2007. Mj. jím bylo rozhodnuto, že žalobce je vlastníkem pozemku p.č. 2201/17 v k.ú. Slatina. Na základě tohoto rozhodnutí došlo k duplicitnímu zápisu do katastru nemovitostí. V současné době je tedy na příslušném LV č. 4105 v k.ú. Slatina zapsáno vlastnické právo společnosti PLOMA a.s. a zároveň vlastnické právo žalobce. Předmětná nemovitost byla tedy zapsána na základě tohoto zjištění do soupisu majetkové podstaty pod položkou n2 ve znění aktualizace soupisu ze dne 28.8.2013, žalobce byl vyrozuměn přípisem z 27.8.2013, doručeným 2.9.2013. Neplatnost kupní smlouvy ze dne 20.12.2004, ta se týká smlouvy, která byla uzavřena mezi žalovanou a třetí osobou, která není účastníkem řízení. Má tedy za to, že rozhodnutím v tomto řízení by bylo zasaženo do práv třetí osoby, která není účastníkem řízení. Ohledně předmětné nemovitosti je vedeno odvolací řízení u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. 15 Co 434/2012, žalovaný podal proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 27.3.2012, č.j. 20 C 168/2005-217 ze dne 2.7.2012 odvolání.

Žalovaná navrhla přerušení řízení a to do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp.zn. 29 C 25/2014, které dle jejího tvrzení bylo v pokročilejší fázi a žalobce v něm požaduje nájemné za dobu od prohlášení konkursu.

Soud tomuto návrhu nevyhověl, vzhledem k tomu, že v tomto řízení jde o pohledávku nejen za jiné období ale i v jiné situaci, neboť jde o období před zahájením insolvenčního řízení, kdy (dle tvrzení žalobce) byl uživatelem dlužník, nikoliv insolvenční správkyně dlužníka.

Žalovaná dále tvrdila, že místním šetřením v době bezprostředně nadcházejícím po prohlášení konkursu bylo insolvenční správkyní na předmětných pozemcích zjištěno, že tyto pozemky jsou užívány společnostmi KENE s.r.o a AZ WOOD a.s., nikoliv dlužníkem. Místním šetřením správkyně nezjistila žádný movitý majetek či činnost dlužníka na předmětných pozemcích. Žalovaná tvrdila, že v celém období od zápisu duplicitního vlastnického práva pozemky společnost nevyužívala ani zde neprovozovala podnikatelskou činnost a i přesto, že je areál oplocen, byl tento z veřejné komunikace přístupný vjezdovou branou a žalované nijak v užívání nebránila. Tvrdila, že v areálu jsou další pozemky, u kterých byl uplatněn restituční návrh, avšak oprávnění restituenti tyto pozemky bez problémů využívali. Žalovaná není ve věci pasivně legitimována.

U jednání konaného dne 27.11.2017 žalovaná doplnila, že po koncentraci řízení bylo u Městského soudu v Brně rozhodnuto ve sporu, který se týkal jiného účastníka ze strany žalobce ve věci 30 C 187/2015-132, právní moc nastala rozhodnutím odvolacího soudu ze dne 21.9.2017 18 Co 26/2017-162, z těchto rozhodnutí vyplývá, že PLOMA nabyla pozemek v dobré víře. Má proto za to, že k bezdůvodnému obohacení ze strany PLOMY tedy nedošlo. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout.

Mezi stranami je nesporné a z úplného výpisu dlužníka PLOMA a.s. vedeného zdejším soudem v oddíle B, vložka 2886 vyplývá, že usnesením zdejšího soudu ze dne 15.10.2012, č.j. KSBR 27 INS 20629/2012-A-12 byl zjištěn úpadek dlužníka PLOMA a.s. Dne 16.1.2013 usnesením zdejšího soudu KSBR 27 INS 20629/2012-B-58 byl zamítnut návrh na reorganizaci dlužníka a na majetek dlužníka PLOMA a.s. byl prohlášen konkurs. Dalším usnesením zdejšího soudu ze dne 3.7.2013, sp.zn. 39 ICm 1612/2013-135 KSBR 27 INS 20629/2012-C5-16 byl výrok o prohlášení konkursu na majetek PLOMA a.s. zrušen. Usnesením zdejšího soudu ze dne 6.8.2014, č.j. KSBR 27 INS 20629/2012-B-255 byl znovu prohlášen na majetek dlužníka PLOMA a.s. konkurs. Insolvenční správkyní byla ustanovena žalovaná.

Z přihlášky žalobce do předmětného insolvenčního řízení vyplývá, že žalobce do insolvenčního řízení vedeného na majetek společnosti PLOMA a.s. přihlásil pohledávku, která je předmětem této žaloby.

Řízení bylo usnesením ze dne 6.6.2014 č.j. 34/-74 přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp.zn. 20 C 168/2005, tedy řízení, ve kterém se žalobce domáhal určení, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. 2201/17 v k.ú. Slatina. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 7.1.2015. Poté soud usnesením ze dne 26.5.2015, č.j. 4/34/-91 rozhodl o pokračování v řízení. V uvedeném řízení byl žalobce úspěšný, Městský soud v Brně rozhodl rozsudkem ze dne 5.12.2014, č.j. 20 C 168/2005-289, v p.m. 7.1.2015, že žalobce je výlučným vlastníkem uvedeného pozemku. Žalobcem v dané věci byl ing. Jiří Zapletal, žalovanou Mgr. Ivana Rychnovská, insolvenční správkyně dlužníka PLOMA a.s., tedy stejné subjekty, které jsou účastníky i nynějšího řízení, kteří jsou tak výrokem rozsudku v smyslu ust. § 159a/ o.s.ř. vázáni. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že vlastnictví nabyl dle zák.č. 229/1991 Sb. žalobce. Nárok uplatnil žádostí ze dne 24.8.1992 a dne 1.10.1991 u Jihomoravských dřevařských závodů s.p.

Pro úplnost soud uvádí, že z rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Brno ze dne 18.9.2007, v právní moci 1.10.2007, sp.zn. 294/92, č.j. 294/92/6-RBD vyplývá, že pozemkový úřad rozhodl v řízení, jehož účastníky byly Jihomoravské dřevařské závody Brno, státní podnik, jako osoba povinná a Ing. Jiří Zapletal, jako osoba oprávněná a

Pozemkový fond České republiky, tak, že oprávněná osoba podle ust. § 4 odst. 1 zákona o půdě pan ing. Jiří Zapletal je vlastníkem pozemku p.č. PK 469/2-role v k.ú. Slatina po reambulanci p.č. KN 2201/17 o výměře 2791 m2-p.č. KN 2201/12 zast. pl. o výměře 268 m2 a p.č. KN 2201/16 zast. pl. o výměře 937 m2. k.ú. Slatina. V odůvodnění tohoto usnesení je mj. uvedeno, že dle místního šetření konaného 6.4.2006 se na pozemku PK 469/2 (po reambulaci část p.č. KN 2201/1, 2201/12 a 2201/14) v k.ú. Slatina nachází plocha, která je součástí oploceného areálu firem PLOMA a OK Mont STM, spol. s r.o.

Z kupní smlouvy na nemovité věci ze dne 20.12.2004, uzavřené mezi Jihomoravskými dřevařskými závody a.s. jako prodávajícím a PLOMOU a.s. jako kupujícím soud zjistil, že předmětem kupní smlouvy byl mj. též pozemek p.č. 2201/1 o výměře 22011 m2 (mezi stranami není sporu o tom, že pozdějším oddělením vznikla z tohoto pozemku předmětná parcela 2201/17 o výměře 2791 m2).

Ze smlouvy vyplývá, že prodávající byl vlastníkem této nemovitosti na základě velké privatizace-smlouvy o vkladu majetku do společnosti 912/1993 dle zakladatelské listiny FNM ČR ze dne 9.12.1993.

Z vyrozumění o duplicitním zápisu ze dne 12.11.2007 vyplývá, že Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-město, vyrozuměl žalobce, dále společnost KENE real a společnost PLOMA a.s. o tom, že Katastrálnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-město byla v záznamu předložena listina rozhodnutí pozemkového úřadu z 18.9.2007, č.j. 294/92/6-RBD, na základě které vzniklo vlastnické právo k pozemkům p.č. 2201/12 a 2201/16 (sdělení pro KENE real spol. s r.o) a pozemku p.č. 2201/17 (sdělení por PLOMA a.s.). Z výpisu z katastru nemovitostí z LV č. 4105 v k.ú. Slatina vyplývá, že duplicitní vlastnické právo zde je zapsáno na základě výše uvedených listin, tedy smlouvy kupní z 20.12.2004 a rozhodnutí pozemkového úřadu z 18.9.2007. Stejně tak na LV č. 4106 týkající se pozemku 2201/12 a 2201/16 k.ú. Slatina, kde je zaznamenán nabývací titul pro KENE real s.r.o. na základě rozhodnutí valné hromady z 25.6.2007 a rozhodnutí pozemkového úřadu o vlastnictví z 18.9.2007.

Z vyjádření žalobce vyplývá, že mu pozemek nikdy nebyl předán žádnou z povinných osob do užívání.

Z listiny s názvem Dohoda o převodu úkolů a činnosti uzavřené dne 30.6.2009 mezi společností PLOMA a.s. označenou též jako dosavadní zaměstnavatel a společností AZ VOOD a.s., označenou také jako přejímající zaměstnavatel soud zjistil, že PLOMA a.s. provozovala do data 30.6.2009 odbytový sklad v Brně Slatině. Kupními smlouvami z 30.6.2009 převedla na AZ WOOD a.s. podstatnou část nemovitostí, movitých věcí a zásob sloužících k provozování skladu. Vzhledem k tomu dochází ke změně provozovatele skladu. Strany se dohodly, že dle ust. § 338 dojde k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců z dosavadního zaměstnavatele na přejímajícího zaměstnavatele. Od 1.7.2009 tyto úkoly činnosti má provozovat AZ WOOD a.s.

Ze sdělení společnost AZ WOOD a.s. ze dne 12.5.2015 vyplývá, že společnost AZ WOOD a.s. přímo neužívá pozemek 2201/17 k.ú. Slatina, pouze na malou část tohoto pozemku zasahuje montovaná hala, nacházející se z podstatné části na sousedním pozemku 2201/1. Společnost AZ WOOD za toto užívání v současné době nic nehradí, neboť v tomto stavu převzala užívání montované haly od společnost PLOMA a.s. Se společností PLOMA a.s. měla dohodu, že po dořešení sporných vztahů k pozemkům s restituenty odprodá příslušné pozemky společnosti AZ WOOD a.s., k čemuž nedošlo.

Ze sdělení společnosti KENE s.r.o z 12.5.2015 vyplývá, že společnost využívá pro své aktivity část pozemkové parcely 2201/17 k.ú. Slatina v Brně, na které se nachází lehká montovaná skladovací hala v majetku společnosti KENE s.r.o. Užívání se uskutečňuje na základě smlouvy o nájmu pozemků, kterou uzavřel právní předchůdce společnosti KENE s.r.o, tj. společnost OK mont-STM spol. s r.o. s pronajímatelem PLOMA a.s. dne 21.9.2005. V roce 2008 přešla práva a povinnosti z této nájemní smlouvy na společnost KENE s.r.o na základě dohody o cessi z 31.8.2008. Nájemné je hrazeno na základě vystavených daňových dokladů insolvenční správkyní. Nájemní vztah vyplývá též ze smlouvy o nájmu nemovitosti uzavřené 21.9.2005, na kterou poukazuje dané vyjádření, ze kterého vyplývá, že společnost PLOMA a.s. pronajala společnosti OK STM, spol. s r.o. část pozemku parcelní číslo 2201/1 k.ú. Slatina, specifikovanou v příloze 1, a to za účelem zřízení a provozování skladu pomocného zámečnického materiálu. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od 1.10.2005. Nájemce v této smlouvě prohlašuje, že byl pronajímatelem obeznámen se skutečností, že k části pozemku parcelní číslo 2201/1 k.ú. Slatina byl vznesen restituční nárok s nímž je spojena možnost vydání předmětného pozemku třetí osobě (ing. Jiřímu Zapletalovi). Pro případ vydání si strany dohodly možnost okamžitého ukončení nájemního vztahu. K užívání pozemku byl sjednán roční nájem.

Ke smlouvě byl uzavřen dne 11.9.2008 dodatek, který stanovil, že nájemce je oprávněn vybudovat na pronajaté pozemkové parcele p.č. 2201/1 zastavěná plocha a nádvoří protipožární stěnu v rámci výstavby přístavby haly dle projektové dokumentace ing. Michaely Jandové. Účastníci smlouvy jsou oprávněni společně využívat vybudovanou protipožární stěnu v rámci zajištění prevence vzniku požáru v dané lokalitě.

Z dohody o cessi uzavřené dne 31.8.2008 vyplývá, že společnost PLOMA a.s, společnost OK mont-STM, spol. s r.o. a společnost KENE real, spol. s r.o. si sjednaly úplný přechod práv a povinností nájemce na obchodní společnost KENE real, spol. s r.o.

Z protokolu o šetření na místě samém ze dne 30.7.2015 uskutečněném ve věci 29 C/2014 vedeného u Městského soudu v Brně vyplývá, že areál při ulici Řípská je areál oplocený, dle zaměstnance využíván společnost AZ WOOD, prodejnu haly užívá společnost AZ WOOD, v areálu byl provoz spočívající v nakládání materiálu zákazníky v prodejně, přítomní zaměstnanci AZ WOOD. Zaměstnanec pan Jurečka potvrdil, že brána u vchodu je přes noc zamykána společností AZ WOOD.

Z listin vyžádaných od Úřadu městské části Brno-Slatina, a to ze stavebního povolení ze dne 1.7.2005 č.j. 1275/70-sř/05/Mach vyplývá, že na základě žádosti společnosti PLOMA a.s. bylo vydáno stavební povolení na stavbu lehké ocelové haly pro skladování dřevařských výrobků citované na parcele KN č. 2201/1 k.ú. Slatina. Ze stavebního povolení vyplývá, že žádost byla podána dne 20.4.2005. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne 15.9.2005 č.j. 2582/185/05/Mach vyplývá, že stavebníkovi PLOMA a.s. bylo povoleno užívání výše uvedené lehké ocelové haly. Z odpovědi úřadu Městské části Brno-Slatina z 15.11.2016 vyplývá, že právní spis ohledně daného stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí nebyl nalezen.

Ing. František Černý uvedl v čestném prohlášení ze dne 7.3.2016, že společnost PLOMA a.s. v době od 1.10.2007 do 30.9.2012 neužívala pozemek p.č. 2201/17 o výměře 2791 m2 v k.ú. Slatina. Čestné prohlášení podepsal jako místopředseda představenstva PLOMA a.s., avšak z porovnání s úplným výpisem z obchodního rejstříku vyplývá, že v této funkci nikdy nepůsobil, od 20.11.2011 je pouze členem představenstva. Při svém účastnickém výslechu uvedl ing. František Černý, že za dřívější období měl o společnosti PLOMA a.s. znalosti vzhledem k tomu, že byl členem představenstva společnosti AZ WOOD, jejíž dceřinou společností byla společnost PLOMA a.s. Uvedl, že dle jeho znalostí společnost v období, tak jak uvedl, daný areál neprovozovala, má za to, že v období předchozím ho provozovala. Sám areál navštívil až v roce 2010, kdy pomáhal ohledně převodu společnosti PLOMA švýcarské firmě. Ohledně užívání před rokem 2010 měl povšechné znalosti zřejmě z představenstva, dnes již neví přesně, jak to bylo. Nepamatoval, si, zda PLOMA kupovala celý nebo část areálu. Čestné prohlášení sepsal na základě žádosti insolvenční správkyně, která mu sdělila data, v jakém období, od kdy do kdy má se má k užívání vyjádřit. Nevzpomínal si, že by měla PLOMA ve Slatině zaměstnance, měl za to, že je tam neměla, avšak nedokázal se vyjádřit k dohodě z roku 2009, neboť o ní nic nevěděl.

Soud neuvěřil čestnému prohlášení a to již proto, že sám ing. Černý při výslechu uvedl, že měl pouze povšechnou znalost, že již přesně neví jako to bylo, dále i z důvodu nesrovnalostí v tomto čestném prohlášení (podpis s uvedeném funkce místopředseda) a v neposlední řadě bylo tvrzení vyvráceno dalšími důkazy (mj. i výpovědí předsedy představenstva Martina Černého).

Z výslechu pana Martina Černého, předsedy představenstva společnosti PLOMA a.s. (dle výpisu z obchodního rejstříku v období od 15.9.2006) soud zjistil, že nebyl přítomen koupě areálu. V době, když se stal předsedou představenstva, areál byl již v majetku PLOMY. V dané době měla společnost PLOMA a.s. více středisek. Ve Slatině byl sklad dřeva, prodávaly se zde dřevěné zahradní domky. PLOMA přestala užívat areál v době, kdy se ho chystala prodat společnosti AZ WOOD. Smlouva o prodeji podniku (tedy všech jeho movitých i nemovitých věcí společnosti AZ WOOD) byla již podepsána, když se objevily námitky ze strany Jihomoravských dřevařských závodů, a.s., že jsou zde nějaké restituční nároky. Obě strany zjistily až po tomto prodeji, proto došlo k odstoupení, narovnání, přesně si nepamatoval, jaké úkony byly učiněny, výsledek však byl ten, že došlo k prodeji pouze části majetku, toho u kterého měli za to, že zde nejsou žádné nároky. Zbytek se dostal do režimu nájmu. Ohledně výstavby hal si již nic přesně nepamatoval. Měl za to, že společnost tam spíše legalizovala existenci černých staveb, nikoliv že byl šlo o výstavbu něčeho nového. V době, kdy stavba byla kolaudována, kdy žádali o stavební povolení, tak tam PLOMA provozovala dřevosklad. Před prodejem firmě AZ WOOD se tam určitě činnost provozovala. Společnost PLOMA zřejmě koupila část podniku i se zaměstnanci. O nákupu areálu vypověděl, že ho PLOMA koupila a provozoval areál celý. Zda tam měl někdo jiný přístup po dobu, kdy se ho chystala prodat nebo zda tam měl někdo jiný přístup, nevěděl. PLOMA provozovala areál jako dřevosklad. Nevěděl, zda bylo zřízeno též věcné břemeno na pozemky, které si ponechala PLOMA nebo zda byla uzavřena pouze nájemní smlouva nebo obojí. Dle jeho názoru v době, kdy uzavíral smlouvu, tj. z 30.6.2009, on osobně o oznámení katastrálního úřadu nevěděl, zřejmě se k němu nedostalo. Na jednání s KENE o nájemní smlouvě se již nevzpomínal. O sporu pana Zapletala s PLOMOU a.s. od roku 2005 věděl, ale ne dříve než uzavíral smlouvu s AZ WOODEM v roce 2009. Po převodu části AZ WOODU má za to, že PLOMA areál nijak neužívala. I když převedli po odstoupení pouze jeho část, tak na zbytek bylo věcné břemeno.

Ze smlouvy uzavřené 30.6.2009 soud zjistil, že společnost PLOMA a.s. jako prodávající uzavřela se společností AZ WOOD a.s. jako kupujícím smlouvu o prodeji pozemků, mj. též pozemek p.č. 2201/1 zastavěná plocha a nádvoří, pozemky. Právní účinky vkladu nastaly k 21.7.2009.

Ze souhlasného prohlášení ze dne 1.9.2009 potom vyplývá, že dne 1.9.2009 odstoupili částečně od kupní smlouvy, a to mj. pokud se týká pozemků parcelní číslo 2201/1 zastavěná plocha a nádvoří.

Dne 1.9.2009 zároveň společnost PLOMA a.s. a společnost AZ WOOD a.s. uzavřeli smlouvu o věcném břemenu spočívající v právu průchodů a průjezdů, právo skladování materiálu a výrobků a užívání za účelem provozování výroby, obchodu a služeb, váznoucí mj. na pozemku 2201/1, k.ú. Slatina a to ve prospěch vlastníka budovy stojící na pozemku 2201/2, budovy bez č.p/č.e na pozemku 2201/3 a budovy na pozemku 2201/8, k.ú. Slatina. Právní účinky smlouvy nastaly 16.9.2009.

Z geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. 1511-3383-2004 z 21.10.2004 vyhotovený ing. Zdeňkem Krausem vyplývá, že pozemek parcelní číslo 2201 o výměře 3 ha 1.168 m2 byl rozdělen na pozemky 2201 o výměře 2 ha 2011m2, pozemek p.č. 2201/14 o výměře 5.567 m2 a pozemek 2201/15 o výměře 3.590 m2, vše v katastrálním území Brno-Slatina. Z dalšího geometrického plánu ze dne 24.7.2007 vyhotoveného ing. Petrem Kolaříkem pod č. 1796-446/2007 vyplývá, že došlo k dalšímu rozdělení pozemku 2201/1. Z tohoto pozemku byla oddělena parcela 2201/17 o výměře 2.791m2. Z porovnání parcel vyplývá, že pozemek 2.201/17 byl původně součástí parcely 469/2, vše katastrální území Brno-Slatina.

K prokázání vzniku nároku na úrok z prodlení žalobce navrhl listiny z připojeného spisu Městského soudu v Brně vedeného pod sp.zn. 52 C 283/2008, ze kterých soud zjistil následující skutečnosti: žalobou ze dne 10.12.2008, podanou 12.12.2008 uplatnil žalobce nárok na vydání bezdůvodného obohacení za období od 1.10.2007 do 30.9.2008 ve výši 251.190,--Kč s úrokem z prodlení ve výši 8.25 % od 27.2.2009 do zaplacení.

Podání z 23.6.2010, doručeného soudu téhož dne rozšířil žalobce požadovanou částku na 294.087,--Kč a to za bezdůvodné obohacení za stejné období, tj. od 1.10.2007 do 30.9.2008, a to v souvislosti s tím, že byl vyhotoven znalecký posudek ing. Karla Abraháma, kterým byla stanovena výše ceny nájmu v průběhu daného období. Zároveň žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení z této částky a to od podání žaloby do zaplacení.

Z dalšího podání z 29.9.2010, doručeného Městskému soudu v Brně 30.9.2010 vyplývá, že žalobce rozšířil žalovanou částku na Kč 1.104.593,40 Kč a požadoval úrok z prodlení z částky 251.190,--Kč od podání žaloby do 22.6.2010 a z částky 294.087,--Kč od 23.6.2010 do 30.6.2010 a z částky 810.506,40 Kč od 1.10.2010 do zaplacení. Tímto podáním žalobce tedy zopakoval svůj nárok uplatněný žalobou a rozšířením z 23.6.2010 a nově požadoval náhradu bezdůvodného obohacení za období od 1.10.2008 do 30.10.2010 s úrokem s prodlení od 1.10. do zaplacení v zákonné výši. Z doručenky vyplývá, že právnímu zástupci společnosti PLOMA a.s. bylo toto podání zároveň s usnesením o pokračování v řízení doručeno 26.1.2011.

Další rozšíření na částku 1.915.378,90 Kč ze dne 25.9.2012 již nebylo společnosti PLOMA a.s. do prohlášení konkursu doručeno.

K prokázání výše bezdůvodného obohacení žalobce předložil znalecké posudky, tyto však neobsahovaly posouzení obvyklé ceny k pozemkům parcelní číslo 2201/17, k.ú. Slatina. Soud nařídil znalecký posudek, ustanovil znalcem ing. arch. Veroniku Křivánkovou, ze znaleckého posudku č. 02-01/2017 ze dne 24.2.2017 vyplývá, že obvyklá cena pozemku parcelní číslo 2201/17 k.ú. Slatina činí za užívání celého pozemku za období od 1.10.2007 do 30.6.2009 889.058,61 Kč, za užívání části pozemku pod bílou halou, v užívání společnosti AZ WOOD a.s.-část dle výkresu map založených pod písmenem B přílohové obálky za období od 1.7.2009 do 30.9.2012 činí 147.738,35 Kč, za užívání části pozemku p.č. 2201/17 k.ú. Slatina, pod halou v užívání společnosti KENE, spol. s r.o., vymezené v příloze č. 1 smlouvy o nájmu nemovitostí ze dne 21.9.2005 označené písmenem A pod halou za období od 1.9.2009 do 30.9.2012 činí 138.178,81 Kč, kolem haly za období od 1.7.2009 do 30.9.2012 Kč 109.500,19 Kč. Obvyklá cena v součtu za užívání výše uvedených pozemků v daném rozsahu činí 1.284.480,--Kč.

Dle ust. § 136 odst. 1 z.č. 182/2006 Sb (insolvenční zákon). Insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Dle ust. § 136 odst. 2 písm. b/ citovaného ustanovení obsahuje rozhodnutí o úpadku mj. výrok, jímž insolvenční soud ustanovuje insolvenčního správce, dle písmena d/ výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky tak učinili ve lhůtě 2 měsíců, s poučením o následcích jejího zmeškání.

Dle ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona Věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu kdykoli v průběhu insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá.

Dle ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Dle ust. § 198 odst. 2 insolvenčního zákona v žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku.

Dle ust. § 159a/ odst. 1 o.s.ř. je pro účastníky řízení výrok pravomocného rozsudku závazný.

Dle ust. § 451 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění změn a dodatků kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

Dle ust. § 451 odst. 2 cit. občanského zákoníku bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

Dle ust. § 458 odst. 1 občanského zákoníku musí být vydáno vše co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení náleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

Z výše uvedeného dokazování i nesporného tvrzení stran vyplývá, že usnesením zdejšího soudu z 15.10.2012 byl ve smyslu ust. § 136 insolvenčního zákona zjištěn úpadek dlužníka PLOMA a.s., a insolvenční správkyní byla ustanovena žalovaná. Usnesením ze dne 6.8.2014 byl na základě ust. § 244 a násl. insolvenčního zákona prohlášen na majetek společnosti PLOMA prohlášen konkurs. Žalobce podal ve smyslu ust. § 173 insolvenčního zákona včas přihlášku, jejíž předmětem byly pohledávky, které jsou uvedeny v této žalobě. Žalobce tedy v žalobě uvádí ve smyslu ust. § 198 odst. 2 insolvenčního zákona jako důvod vzniku popřené pohledávky ty skutečnosti, které byly uplatněny v přihlášce. Mezi stranami je nesporné, že přihlášená nevykonatelná pohledávka byla správkyní popřena. Žalobce podal žalobu na určení pohledávky včas ve smyslu ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona vzhledem k tomu, že přezkumné jednání, při němž byla popřena přihlášená pohledávka, se konalo 15.1.2013 a žaloba byla u soudu podána 29.1.2013. Žalovaná je jako insolvenční správkyně ve věci pasivně legitimována, aktivní legitimace žalobce je dána přihláškou jeho pohledávky. Žalobce prokázal výše uvedenými rozhodnutími Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu, že je vlastníkem daného pozemku. Strany jsou však zejména vázány ve smyslu ust. § 159a/ o.s.ř. pravomocným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 5.12.2014, č.j. 20 C 168/2005-289, z něhož vyplývá, že výlučným vlastníkem daného pozemku je žalobce. Tvrzení žalovaného, že v jiném řízení vyplývá z rozhodnutí soudu, že PLOMA nabyla pozemek v dobré víře, nemá na rozhodnutí v této věci žádný vliv. Pokud dlužník užíval pozemek jiného vlastníka a to bez právního důvodu, získal bez ohledu na to, zda tak činil v dobré víře, bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. Vzhledem k tomu, že bezdůvodné obohacení není možné vydat, musí být dle ust. § 458 obč. zákoníku poskytnuta peněžitá náhrada, která odpovídá obvyklé výši nájemného v daném období.

Soud se tedy zabýval především posouzením toho, zda a v jakém rozsahu daném období nynější dlužník PLOMA a.s. pozemek užíval a jaká byla obvyklá cena nájemného.

V provedeném dokazování bylo prokázáno, že dlužník PLOMA a.s. pozemky v žalovaném období užíval avšak nebylo prokázáno, že by užíval celý pozemek po celé tvrzené období. Vyplývá z něj, že nynější dlužník užíval celý pozemek žalobce v období od 1.10.2007 do 30.6.2009, jednalo se o pozemek oplocený, jehož brána se na noc zamykala. To, že nynější úpadce pozemek užíval, vyplývá především z výpovědi předsedy představenstva a dále i z Dohody o převodu úkolů a činnosti uzavřené 30.6.2009 se společností AZ WOOD a.s. Proto soud vyhověl částečně žalobě a přiznal žalobci Kč 889.058,61 Kč z titulu bezdůvodného užívání celého pozemku od 1.10.2007 do 30.6.2009. Ovšem zároveň bylo prokázáno, že v dalším období, tj. od 1.7.2009 do 30.9.2012, za které žalobce také požaduje náhradu za bezdůvodné obohacení, nynější dlužník užíval jen menší část pozemku. Jedná se o části pod halami. Tzv. bílá hala postavená částečně na pozemku žalobce, byla v daném období ve vlastnictví dlužníka a pozemek pod halou KENNE s.r.o. dlužník pronajímal. Nakládal tedy s ním, jako se svým vlastním. Proto soud přiznal žalobci bezdůvodné obohacení v rozsahu celkem 359.421,39 Kč. Z toho činí část pod bílou halou 147.738,35 Kč a zbývající částku potom pozemek pod halou v užívání KENNE s.r.o včetně přiléhajícího pozemku užívaného s halou. Při stanovení hodnoty-obvyklé ceny bezdůvodného obohacení soud vyšel ze znaleckého posudku ing. arch. Křivánkové.

K jistině soud přiznal žalobci též nárok na úrok z prodlení a to ve výši dané Nař. vlády č. 142/1994 Sb. ve znění Nař. vlády č. 163/2005 Sb. Úrok dle cit. ustanovení činil od 1.1.2009 do 30.6.2009 9,25 % (pozn. žalobce požaduje úrok od 27.2.2009), od 1.7.2009 do 31.12.2009 činil 8,50 %, od 1.1.2010 do 30.6.2010 činil 8 %, od 1.7.2010 do 30.6.2012 činil 7,75 %, od 1.7.2012 do 31.12.2012 činil 7,50 % (žalobce požaduje úrok do 27.9.2012). Úrok byl žalobci přiznán od prvního dne prodlení s úhradou dluhu. Tuto úhradu požadoval žalobce po žalovaném až prostřednictvím žaloby a jejího rozšíření ve věci vedené u Městského soudu v Brně po sp. zn. 52 C 283/2008, tedy splatnost pohledávky nastala až doručením žaloby, resp. doručením rozšíření žaloby. Dlužník se tak dostal do prodlení, když částku požadovanou žalobou neuhradil, nejpozději dne 27.2.2009, u částky požadované rozšířením dnem 28.1.2011. Soud tak přiznal žalobci úrok z prodlení od 27.2.2009, resp. od 28.1.2011 do 27.9.2012 pokud se týká rozšíření žaloby (což je v intencích § 170 z.č. 182/2006 Sb.-insolvenční zákon, dle kterého se nepřiznává úrok z prodlení z přihlášených pohledávek vzniklých před rozhodnutím úpadku, pokud přerostly až v době po tomto rozhodnutí). Celkem tak byl žalobci přiznán úrok z prodlení ve výši 120.948,46 Kč.

Ve zbytku byla žaloba, jak týkající se jistiny, tak úroků z prodlení přináležející k této jistině, zamítnuta.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 202 z.č. 182/2006 Sb., dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek.

O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto dle ust. § 148 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě byl žalobce úspěšný v 65 %. Celkové náklady státu činily 10.878,--Kč, žalobce, který byl neúspěšný v 35 % sporu, je tak povinen zaplatit České republice 3.807,--Kč, z toho 300,--Kč bude vypořádáno ze složené zálohy. Zbytek je povinen žalobce uhradit. Žalovaný nezaplatil žádnou zálohu, je tedy v poměru svého neúspěchu, tj. 65 % povinen zaplatit České republice 7.071,--Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou mu tímto rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí .

Krajský soud v Brně dne 4.12.2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Zdeňka Mikolajková, v.r. Eliška Šobová samosoudce