27 ICm 1496/2013
Č. j. 27 ICm 1496/2013-894

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Ludvíkem ve věci

žalobce: Milan anonymizovano , anonymizovano bytem 54 Durham Court, Graham Street, Sliema, SL08, Malta zastoupený advokátem Mgr. Miloslavem Strnadem sídlem Jugoslávská 620/29, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Mgr. Ing. Miroslav Kořenář, IČO: 60835346 sídlem Radniční 133/1, 370 01 České Budějovice insolvenční správce dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano zastoupený advokátem Mgr. Martinem Kolaříkem sídlem Pod Zámkem 477/18, 373 71 Rudolfov za vedlejší účasti: Petr Touše anonymizovano bytem Svobody 80, 379 01 Třeboň zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Pelikánem sídlem Újezd 450/40, 118 01 Praha 1

o vyloučení akcií ze soupisu majetkové podstaty,

takto: I. Z majetkové podstaty dlužníka Petra anonymizovano sepsané v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 27 INS 1855/2009 se vylučuje 10 ks akcií společnosti CB-MERCURY CENTRUM a.s., IČO: 27112098, se

Shodu s prvopisem potvrzuje: Alena Linhová isir.justi ce.cz

sídlem Nádražní 1759, 370 01 České Budějovice, na jméno Milan anonymizovano , r. č. 710405/3231, bytem Maltská republika, 54 Durham Court, Graham Street, Sliema SL08, v listinné podobě, č. 000001-000010, každá o jmenovité hodnotě 100 000 Kč. II. Žalovaný a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši 175.711,26 Kč, k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

1. Žalobce se domáhal vyloučení shora označených listinných akcií ze soupisu majetkové podstaty dlužníka Petra anonymizovano (v řízení dlužník vystupuje jako vedlejší účastník) s odůvodněním, že žalobce se sám, bez vyrozumění insolvenčního správce dozvěděl, že žalovaný zahrnul do majetkové podstaty dlužníka předmětné akcie. Žalobce tvrdil, že předmětné akcie nabyl smlouvou o převodu akcií emitenta společnosti CB-MERCURY CENTER a.s. ze dne 3. 12. 2007 od dlužníka Petra anonymizovano , když na základě stejné smlouvy získal ještě dalších zbylých 10 ks akcií na majitele v listinné podobě od Zdeňka Syrovátky. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti dne 3. 12. 2007. Převod vlastnického práva byl vázán na účinnost smlouvy, nikoli na předání akcií, neboť tyto akcie byly v úschově zástavního věřitele společnosti Česká spořitelna a.s. Zároveň tento převod akcií nebyl notifikován společnosti ani třetím osobám, pročež, jak Zdeněk Syrovátko, tak Petr Toušek, v minulosti zmocňovali žalobce k jednání na valných hromadách společnosti CB-MERCURY CENTER a.s. a žalobce se valných hromad zúčastňoval a hlasoval na nich v zastoupení Petra anonymizovano a Zdeňka Syrovátky. Toto jednání bylo motivováno tím, že žalobce byl osobou trestně stíhanou a měl podezření, že by při vědomosti zástavního věřitele společnosti Česká spořitelna a.s. který společnosti CB-MERCURY CENTER a.s. poskytl úvěr, došlo k zesplatnění tohoto úvěru. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že dne 19. 8. 2009 bylo do majetkové podstaty dlužníka předchozím insolvenčním správcem společností Dytrych & Švihla v.o.s. zapsáno 10 ks kmenových akcií společnosti CB-MERCURY CENTER a.s. na majitele v listinné podobě č. 01 až 10, každá o jmenovité hodnotě 100 000 Kč. Tyto akcie byly zajištěny zástavním právem smluvním, zřízeném ve prospěch věřitele Česká spořitelna a.s. na základě smlouvy o zastavení listinných akcií č. ZA1/2862/05/LCD ze dne 19. 10. 2005. Uváděná smlouva o převodu akcií ze dne 3. 12. 2007 nebyla dlužníkem dle žalovaného vůbec uzavřena. Dlužník návrh smlouvy, který mu byl doručen žalobcem prostřednictvím emailové pošty, dne 3. 12. 2007 vytiskl a doma v Třeboni podepsal. Následně pak došel uznat svůj podpis za vlastní na Městský úřad v Třeboni. V souladu s dohodou smluvních stran po svém podpisu doručil jím podepsaný návrh smlouvy k rukám zbylých dvou účastníků smlouvy. Jím podepsaný návrh na uzavření smlouvy však nebyl dlužníkovi nikdy doručen podepsaný zpět a ani jej nikdo neinformoval o přijetí tohoto návrhu na uzavření smlouvy. Z těchto důvodů pak dlužník považoval svůj návrh na uzavření smlouvy za zaniklý. O údajném přijetí návrhu na uzavření smlouvy se tak dlužník a žalovaný dozvěděli až na základě přípisu žalobce ze dne 19. 11. 2012. Dlužník měl důvod považovat svůj návrh na uzavření smlouvy za zaniklý nejen z výše uvedených důvodů, ale rovněž proto, že nikdy neobdržel ani část kupní ceny ve výši 500 000 Kč, kterou měl obdržet v den sjednání smlouvy o převodu akcií, ani nikdy neobdržel zbývají část kupní ceny ve výši 15 000 000 Kč, které měl obdržet do 30. 1. 2009. Dalším důkazem o neuzavření smlouvy je pak skutečnost, že všechny osoby se nadále chovaly tak, jako by byl dlužník vlastníkem akcií, když na jednotlivých valných hromadách společnosti CB-MERCURY CENTER a.s., na kterých vystupoval žalobce, vystupoval tento pouze jako zástupce dlužníka, nikoli jako vlastník akcií. Žalobce nikdy nevystupoval jako akcionář, který má vlastnická práva k akciím a účastnil se tedy

Shodu s prvopisem potvrzuje: Alena Linhová

valných hromad buď jako zmocněnec akcionářů, či jako zmocněnec dlužníka, a teprve v období po 19. 11. 2012 začal vystupovat jako akcionář společnosti CB-MERCURY CENTER a.s., s odkazem na smlouvu o převodu akcií ze dne 3. 12. 2007. Žalovaný svá tvrzení o zániku návrhu smlouvy na převod akcií podpořil tvrzením, že dne 27. 11. 2007 uzavřel dlužník smlouvu o zařízení prodeje akcií, uzavřenou mezi ním a Zdeňkem Syrovátkou, jako akcionáři společnosti CB-MERCURY CENTER a.s., a žalobcem, když ze zápisu ze dne 30. 4. 2008 pak plyne, že Zdeněk Syrovátko a dlužník, jako akcionáři z CB-MERCURY CENTER a.s., předali žalobci výpověď této smlouvy o zařízení prodeje akcií, když tento zápis žalobce převzal a nijak nezpochybňoval, z čehož lze dovodit, že ani ke dni 30. 4. 2008, tedy více než 5 měsíců po tvrzeném uzavření smlouvy o prodeji akcií, žalobce nebyl akcionářem společnosti CB- MERCURY CENTER a.s. Zároveň žalovaný tvrdil, že se promlčelo právo žalobce na podání žaloby na vyloučení předmětných akcií z majetkové podstaty, když k zápisu předmětných akcií došlo dne 19. 8. 2009 a k podání žaloby došlo dne 24. 4. 2013, a proto zde uplynuly více jak 3 roky ode dne zahrnutí akcií do majetkové podstaty dlužníka, jeho právo na podání žaloby je tak promlčeno, a to dne 19. 8. 2012. Zároveň též žalovaný pro případ, že by bylo prokázáno uzavření smlouvy o převodu akcií, tvrdil, že žalovaný předmětné akcie vydržel, neboť žalobce nikdy svá akcionářská práva neuplatňoval, a proto žalovaný jako insolvenční správce oprávněně tyto zahrnul do majetkové podstaty dlužníka a ke zpochybnění vlastnického práva dlužníka k akciím došlo až dne 19. 11. 2012 a žalovaný pak po oprávněném soupisu akcií do majetkové podstaty a uplynutí příslušné vydržecí doby, akcie vydržel, když žalovaný, jako insolvenční správce, neměl nikdy možnost objektivně zjistit, že by právo k akciím příslušelo jiné osobě, než dlužníkovi. Zároveň též žalovaný uvedl, že v době údajného uzavření smlouvy o převodu akcií dne 3. 12. 2007, byly tyto akcie součástí společného jmění manželů Petra anonymizovano a jeho manželky Bc. Alice Touškové, když manželka dlužníka nikdy s převodem akcií ve smyslu ustanovení § 145 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb. nesouhlasila a poté, co jí žalovaný sdělil tvrzení žalobce o údajném převodu akcií, manželka dlužníka sdělila, že uplatňuje námitku relativní neplatnosti, když o údajném uzavření smlouvy o převodu akcií byla informována teprve bezprostředně po doručení této žaloby žalovanému a námitku relativní neplatnosti tak současně uplatňuje i žalovaný, který sice není subjektem převodu akcií a účastníkem předmětného právního úkonu, ale je předmětným právním úkonem dotčen a o skutečnostech o převodu akcií se dozvěděl až z přípisu ze dne 19. 11. 2012. Dále žalovaný uvedl, že doposud ze strany žalobce neobdržel žádnou úhradu na kupní cenu a v případě, že by smlouva o převodu akcií byla platně uzavřena, došlo tak k jejímu odstoupení ve smyslu ustanovení § 253 IZ ze strany insolvenčního správce, neboť se žalovaný ve lhůtě 15 dnů od prohlášení konkurzu nevyjádřil tak, že smlouvu splní, a proto platí, že od smlouvy odstoupil. 3. Žalobce s uplatněnou obranou nesouhlasil a tvrdil, že smlouvu o převodu akcií předložil on osobně dlužníkovi a Zdeňkovi Syrovátkovi při jednání konaném dne 3. 12. 2007 v kanceláři na Václavském náměstí v Praze. Dlužník za účasti žalobce, Zdeňka Syrovátky a JUDr. Oršuly podepsal bez úředního ověření svého podpisu a z důvodu časové tísně v době podepisování vzal smlouvu s sebou do Třeboně, kde pak uznal svůj podpis za vlastní a ještě týž den smlouvu, která již byla opatřena všemi třemi podpisy, tudíž byla uzavřena, doručil kurýrem zbylým dvěma stranám této smlouvy. Žalobce též rozporoval možnost vydržení předmětných akcií buď dlužníkem či insolvenčním správcem samotným s tím, že samotný institut vydržení na tuto skutečnost nemůže dopadat, neboť vydržení lze předpokládat u věcí, které daná osoba nově nabude, ačkoliv jí nesvědčí vlastnické právo a je v dobré víře, že jsou věci její a oprávněně je tak drží. V daném případě však došlo k opačné situaci, kdy smlouvou o převodu akcií vlastnické právo dlužník převedl a držba i přesto, že dlužník vykonával práva pojící se s vlastnictvím předmětných akcií, je tak u posuzovaného případu pojmově vyloučena. Zároveň je též vyloučena případná dobrá víra dlužníka, neboť dlužník sám věděl, že akcie prodává a nemohl tak nikdy být v dobré víře, přičemž do dne prohlášení konkursu na majetek dlužníka neuběhla ani tříletá promlčecí lhůta. Taktéž akcie nemohl vydržet insolvenční správce. Žalovaný dále uvedl, že je

Shodu s prvopisem potvrzuje: Alena Linhová

nepřípadná aplikace ustanovení § 253 IZ na daný případ, neboť tato právní norma vyžaduje, aby smlouva o tzv. vzájemném plnění nebyla splněna ani jednou ze stran, když-jak vyplývá z přímého textu smlouvy o převodu akcií-smlouva byla ze strany dlužníka Petra anonymizovano splněna již pouhým podpisem, neboť došlo k převodu vlastnického práva k akciím. Zároveň je též žalovaný toho názoru, že ustanovení § 253 IZ nelze vykládat tak, jak jej vykládá žalobce, ale toto ustanovení se týká práv a povinností, které mají účastníkům smlouvy o vzájemném plnění teprve v budoucnu vzniknout, nikoli těch, které již v minulosti vznikly. S uplatňovanou námitkou relativní neplatnosti smlouvy o převodu akcií z důvodu absence souhlasu manželky dlužníka žalobce nesouhlasil s odůvodněním, že je právo dovolávat se neplatnosti tohoto úkonu se promlčuje v obecné tříleté promlčecí lhůtě, která od roku 2007 již uplynula. Žalobce taktéž rozporoval námitku o promlčení práva na podání žaloby s tím, že toto procesní právo promlčení nepodléhá. 4. Nejprve se soud musel k námitce žalovaného zabývat otázkou, zdali je právo žalobce na podání této žaloby, promlčeno. Soud na rozdíl od žalovaného má jiný právní názor na možnost žalobce uplatit právo na vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka formou žaloby, když je toho názoru, že právo žalobce uplatnit svá práva u soudu se nemůže promlčet, neboť se jedná o procesní institut, nepodléhající úpravě promlčení v občanském zákoníku. Jedinou skutečností, která je spjata s plynutím času, týkající se nároku na vyloučení věcí z majetkové podstaty, je prekluze práva přímo vtělená do ustanovení § 225 odst. 2 IZ, která je však ze své podstaty jinou lhůtou než tou, o které hovoří žalovaný. Žalobou se tak soud musel zabývat věcně. 5. Z vyrozumění o soupisu majetku do majetkové podstaty dlužníka ze dne 22. 4. 2013 zjistil soud, že žalovaný vyrozuměl žalobce o zahrnutí akcií do majetkové podstaty dlužníka. Žaloba na vyloučení těchto akcií z majetkové podstaty byla podána k soudu dne 24. 4. 2013 a je tedy podána ve lhůtě dle ustanovení § 225 odst. 2 IZ. 6. Z insolvenčního spisu Krajského soudu v Českých Budějovicích spis. zn. 27 INS 1855/2009 soud zjistil, že s účinky k 7. 4. 2009 bylo zahájeno insolvenční řízení na majetek dlužníka Petra anonymizovano , na kterého byl následně dne 5. 6. 2009 prohlášen konkurz. Ze soupisu majetkové podstaty a jeho doplnění ze dne 23. 6. 2014 zjistil soud, že předmětné akcie byly zapsány do majetkové podstaty dlužníka, po změně právní úpravy bylo upraveno i jejich označení, na což též reagoval žalobce změnou žaloby, kterou soud na jednání dne 17. 9. 2014 připustil. Ze smlouvy o úvěru č. 2862/05/LCD ze dne 21. 9. 2005 zjistil soud, že společnost Česká spořitelna a.s. poskytla společnosti CB-MERCURY CENTER a.s. úvěr ve výši 870 000 000 Kč. Na základě smlouvy o úvěru došlo dne 19. 10. 2005 k uzavření smlouvy o zastavení listinných akcií č. ZA1/2862/05/LCD s dlužníkem a smlouvy č. ZA2/2862/05/LCD se Zdeňkem Syrovátkou, na základě kterých došlo k předání listinných akcií společnosti CB-MERCURY CENTER a.s. společnosti Česká spořitelna a.s., o čemž svědčí protokol o předání listinných cenných papírů ze dne 19. 10. 2005. Z přípisu žalobce ze dne 19. 11. 2012 zjistil soud, že žalobce oznamuje insolvenčnímu správci, že je vlastníkem předmětných akcií. 7. Ze Smlouvy o převodu akcií, emitenta CB-MERCURY CENTER a.s. ze dne 3. 12. 2007 zjistil soud, že touto smlouvou se převádí akcie společnosti CB-MERCURY CENTER a.s. akcionářů Petra anonymizovano (dlužník) a Zdeňka Syrovátky na žalobce za kupní cenu 10 akcií ve výši 15 500 000 Kč, splatnost kupní ceny byla dohodnuta ve splátkách 500 000 Kč v den sjednání smlouvy a 15 000 000 Kč do 30. 1. 2009. Dále bylo dohodnuto, že převod veškerých práv k akciím nenastává jejich předáním, ale okamžikem, kdy tato smlouva nabude platnosti a účinnosti (čl. V. odst. 2 Smlouvy). V čl. VII odst. 4 Smlouvy se účastníci dohodli, že platnost smlouvy nastává jejím podepsáním kupujícím a aspoň jedním z prodávajících s účinky pro něj. Účinky pro druhého prodávajícícho nastávají připojením jeho podpisu. Mezi účastníky je nesporné, že koncept Smlouvy připravil žalobce, zaslal jej e-mailem dlužníku, který ho bez změn převzal, vytiskl a odeslal žalobci. Smlouva byla podepsána dlužníkem v Třeboni dne 3. 12. 2007 a Zdeňkem Syrovátkou a žalobcem v Praze dne 3. 12. 2007. Všechny tři podpisy jsou úředně

Shodu s prvopisem potvrzuje: Alena Linhová

ověřeny. Z výslechu dlužníka zjistil soud průběh podepisování smlouvy o převodu akcií ze dne 3. 12. 2007 s tím, že tato listina mu byla poslána emailem, nepodepsaná, on si ji vytiskl, podepsal, mezi devátou a desátou a nechal uznat svůj podpis na Městském úřadu v Třeboni za vlastní a zaslal jí kurýrem žalobci. Důvod podpisu této smlouvy dlužník nezkoumal, neboť byl dlouhodobým partnerem žalobce a důvěřoval mu. Zároveň též vyloučil, že by dostal jakékoli plnění na základě této smlouvy a dokument, který vytiskl a podepsal, už nikdy neviděl. Zároveň vyjádřil své překvapení nad tím, že žalobce po tak dlouhé době začal vystupovat jako akcionář společnosti CB-MERCURY CENTER a.s. Při svém výslechu před soudem žalobce podrobně popsal vznik obchodní spolupráce žalobce a dlužníka a popsal postup při uzavírání smlouvy o převodu akcií, když dle žalobce se dlužník dostavil dne 3. 12. 2007 do kanceláře na Václavském náměstí v Praze, neboť bylo potřeba řešit problémy společnosti CB-MERCURY CENTER a.s. Do kanceláře na Václavském náměstí se též dostavil pan Syrovátko, který kupní smlouvu také podepsal, resp. šel ověřit podpis na úřad, a poté ji podepsal žalobce i dlužník, který však nemohl svůj podpis ověřit, a proto si jí vzal s sebou do Třeboně, tam ji ověřil a následně kurýrem zaslal žalobci nazpátek. Žalobce taktéž uvedl, že kupní cenu dlužníku žádnou nepředal, neboť na kupní cenu provedl zápočet pohledávek, které vůči němu měl. Nízkou prodejní cenu akcií zdůvodnil žalobce tím, že byl vlastně od počátku skrytým akcionářem, a proto 15 500 000 Kč za akcie byla vlastně jen jakási odměna za to, že dlužník vystupoval jako akcionář. Jako důvod, proč žalobce nevystupoval po převodu na svou osobu jako akcionář, odpověděl, že měl obavu, že by Česká spořitelna zesplatnila úvěr, který byl poskytnut společnosti CB-MERCURY CENTER a.s. Za situace, kdy začal dlužník dle názoru žalobce tunelovat společnost CB-MERCURY CENTER a.s. se však žalobce rozhodl riskovat vypovězení smlouvy o úvěru Českou spořitelnou a.s. a vystoupil jako akcionář. Z výslechu žalobce ze dne 14. 8. 2013 před Policií ČR zjistil soud, že žalobce k procesu podepisování smlouvy o převodu akcií uvedl, že byl první osobou, která tento dokument podepsala, dále též žalobce uvedl, že smlouvu dlužníkovi osobně po svém podpisu předal a zároveň mu předal i též 500 000 Kč odměny dle znění smlouvy s tím, že zbývajících 15 000 000 Kč mu uhradil zápočtem za jeho dluhy. Z výslechu Zdeňka Syrovátky zjistil soud, že on smlouvu o převodu akcií 3. 12. 2007 podepsal a obdržel částku nějakých půl milionu korun a zbytek kupní ceny mu byl uhrazen převedením akcií společnosti IMPERIAL, smlouvu svědek podepisoval na Václavském náměstí, kde byl přítomen i žalobce a dlužník, smlouva mu byla dána, svědek odešel na magistrát a pak se vrátil s ověřeným podpisem zpět. Svědek uznal, že žalobce následně nevystupoval jako akcionář, a to z nějakého vztahu vůči bance, když přesný důvod svědek neznal. Dále uvedl, že dlužník spěchal do Třeboně a vzal si smlouvy s sebou, aby ověřil svůj podpis, když toto vyhotovení smlouvy již obsahovalo podpis žalobce i jeho. Při podepisování byl přítomen i doktor Oršula. Z výslechu Zdeňka Syrovátky ze dne 19.5.20011 před Policií ČR zjistil soud, že k tomuto dni se Zdeněk Syrovátko označoval jako majitel poloviny akcií společnosti CB-MERCURY CENTER a.s. a zároveň konstatoval, že druhým majitelem akcií je pan Petr Toušek. Z výslechu Zdeňka Syrovátka ze dne 13. 6. 2013 před Policií ČR zjistil soud, že Zdeněk Syrovátko tvrdil, že peníze za prodej akcií na základě smlouvy o převodu akcií ze dne 3. 12. 2007 nikdy žádné fyzicky neobdržel a ani neví, jestli nějaké peníze obdržel vedlejší účastník. Z výslechu svědka Jiřího Oršuly zjistil soud, že tento svědek prohlásil, že byl přítomen podepisování smlouvy o převodu akcií, kterou připravil pro žalobce, a to na Václavském náměstí 33, když při jeho přítomnosti se na smlouvu podepsal pan Toušek, pan Syrovátko potom odešel ověřit svůj podpis na úřad a pan Toušek s Kožíškem řešili hrozbu smluvní pokuty ve výši 100 000 000 Kč. Svědek Oršula tvrdil, že má za to, že viděl podepisovat všechny osoby, jak pana anonymizovano , tak pana Kožíška, tak pana Syrovátka. 8. Z kopie poznámkového kalendáře dlužníka zjistil soud, že na den 3. 12. 2007 v 10.00 hod. měl dlužník poznamenáno slovo MERCURY, které je přeškrtnuto a je za ním připsáno: Třeboň. Dále jsou zde zaznamenány schůzky ve 13.00 a 14.00 hod. u doktorky Pražákové a pana Pavlíčka. Z emailové korespondence žalobce dlužníkovi zjistil soud, že smlouva o převodu akcií byla v konceptu zaslána dlužníkovi s prosbou o vytištění ve 3 exemplářích a připojení jeho ověřeného

Shodu s prvopisem potvrzuje: Alena Linhová

podpisu s žádostí, aby poté byla odeslána do Prahy. Tento email byl žalobcem odeslán 2. 12. 2017 v 22.30. Z kopie ověřovací knihy Městského úřadu v Třeboni ze dne 3. 12. 2007 zjistil soud, že tento den na Městském úřadu v Třeboni byl ověřen podpis 21x (pořadové číslo 2298 až 2321), když dlužník ověřoval či uznával za vlastní své podpisy pod pořadovým číslem 2301 až 2308 a 2315, je tedy zřejmé, že dlužník se na Městský úřad v Třeboni dostavil ten den dvakrát k ověření několika rozdílných dokumentů a uznání jeho podpisu za vlastní na předmětné smlouvě o převodu akcií je zaznamenáno pod číslem 2305 a tedy je zřejmé, že tento den na Městském úřadě v Třeboni bylo ověřeno ještě 16 podpisů. Z přípisu Městského úřadu v Třeboni zjistil soud, že Městský úřad v Třeboni nezaznamenává v ověřovací knize přesnou hodinu ověření podpisů a nelze tak sdělit přesný čas, kdy došlo k uznání jeho podpisu za pravý. Z přípisu Městského úřadu v Třeboni zjistil soud, že Městský úřad v Třeboni vedl v rozhodném období 4 rozdílné ověřovací knihy, do kterých byly zapisované legalizace i vidimace s číslováním vzestupně, bez rozlišení vidimace a legalizace. Ze znaleckého posudku Kriminalistického ústavu Praha, který byl zadán ke zkoumání předložené smlouvy o převodu akcií ze dne 3. 12. 2007, z hlediska technického zkoumání dokladů a písemností, zjistil soud, že nelze stanovit dobu vzniku podpisů na smlouvě, či jejich případný časový odstup od jednotlivého podepisování. Dále z tohoto znaleckého posudku vyplývá, že listina nejdříve obsahovala podpis Toušek a Syrovátko, poté byl připojen ověřovací list s doložkou a následně byl vyhotoven až podpis anonymizovano , z čehož plyne závěr, že žalobce byl poslední osobou, která podepisovala listinu. Ze znaleckého posudku též vyplývá, že každý z podpisů byl vyhotoven jiným psacím prostředkem a že smlouva byla vytisknuta na stejné tiskárně, když list s připojenou ověřovací doložkou je odlišný od listů smlouvy. Ze stížnosti na postup policejního orgánu a vyjádření krajského státního zastupitelství k této stížnosti zjistil soud, že poskytnutí Policií ČR znaleckého posudku zpracovaného v trestním řízení bylo státním zástupcem policejnímu orgánu vytknuto jako nesprávný postup. Z přípisu Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jindřichův Hradec, ze dne 19. 5. 2014 zjistil soud, že kupní smlouva čj. V-1778/2007-333, na které byly podpisy ověřeny matrikou Městského úřadu v Třeboni dne 3. 12. 2007, byla podána ke vkladu práva dne 3. 12. 2007 v 15.15 hod. na podatelně Katastrálního pracoviště Třeboň. Při konfrontaci s listinou ověřování podpisů Městského úřadu v Třeboni soud zjistil, že předmětná kupní smlouva byla podepsána až po podpisu smlouvy o převodu akcií dlužníkem a lze tedy uzavřít, že k podpisu smlouvy o převodu akcií muselo dojít před třetí hodinou odpolední. Ze čtyř vyhotovení originálních listin, které obsahují ověřené podpisy u Městského úřadu v Třeboni a hlavního města Prahy v rozdílné časové posloupnosti ověřování soud neučinil žádných skutkových zjištění, neboť listiny a ověření podpisů na těchto listinách, pochází z konce roku 2014, tedy nelze z nich mít za prokázanou žádnou objektivní souvislost, s listinou z prosince roku 2007. 9. Ze zmocnění ze dne 26. 11. 2007 uděleném dlužníkem žalobci zjistil soud, že žalobce obdržel zmocnění od dlužníka vyřizovat veškeré záležitosti, které souvisí se smlouvou o budoucí smlouvě o převodu akcií ze dne 22.9.2005, uzavřené mezi CB-MERCURY CENTER a.s. a CZECH AND SLOVAK PROPERTY FUND B.V. Obdobné zmocnění se stejným zněním udělil žalobci též stejného dne Zdeněk Syrovátka. Za zařízení prodeje akcií byla dohodnuta případná odměna žalobce ve výši 21 000 000 Kč při prodeji akcií za částku přesahující 295 000 000 Kč a částka 39 000 000 Kč při prodeji akcií za částku přesahující 360 000 000 Kč. Ze zápisu ze dne 30. 4. 2008 zjistil soud, že Zdeněk Syrovátko a Petr Toušek odvolali zmocnění k prodeji akcií, když tento výpověď smlouvy žalobce převzal. Z emailové korespondence žalobce s Tomášem Píchou ze dne 10. 1. 2008 zjistil soud, že žalobce oznámil této osobě, že mu byla vypovězena plná moc s panem Touškem a Syrovátkou, na základě které je zastupoval a je třeba, aby se nadále obracel na ně samotné. Z nabídky společnosti INVESCO Real Estate s.r.o. ze dne 11. 12. 2007 zjistil soud, že tato společnost projevila zájem o koupi společnosti CB-MERCURY CENTER a.s. za částku 1 687 000 000,-Kč. Z protokolu o výslechu svědka Vojtěcha Krause ze dne 18. 5. 2011 před Policií ČR zjistil soud, že tento svědek byl jednatelem společnosti RVG Czech s.r.o., když tato společnost měla v první polovině roku 2008 zájem odkoupit akcie společnosti

Shodu s prvopisem potvrzuje: Alena Linhová

CB-MERCURY CENTER a.s. za částku převyšující 1,3 miliardy Kč. Stejným způsobem se tak při svém výslechu před Policií ČR ze dne 18. 5. 2011 vyjádřil i další jednatel společnosti Mgr. Lukáš Schirl. Z plných mocí Petra anonymizovano a Zdeňka Syrovátky ze dne 15. 2. 2008 zjistil soud, že tyto osoby zmocnily žalobce ke všem právním úkonům spojeným s výkonem práv a povinností akcionáře společnosti CB-MERCURY CENTER a.s., a to i kdyby k ní bylo potřeba zvláštní plné moci a zejména jej zmocnili k účasti a hlasování na valné hromadě této společnosti dne 21. 2. 2008. Z notářského zápisu z této valné hromady ze dne 21. 2. 2008 zjistil soud, že žalobce skutečně Zdeňka Syrovátku a Petra anonymizovano na této valné hromadě zastoupil jako zmocněnec. Ze zápisu z jednání řádné valné hromady společnosti CB-MERCURY CENTER a.s. ze dne 11. 5. 2011 zjistil soud, že na této valné hromadě vystupoval za dlužníka Petra anonymizovano jako akcionář insolvenční správce (žalovaný). Na této valné hromadě zastupoval akcionáře Ing. Zdeňka Syrovátku žalobce na základě zmocnění ze dne 9. 5. 2011. Z notářského zápisu o průběhu mimořádné valné hromady obchodní společnosti CB-MERCURY CENTER a.s. ze dne 17. 9. 2012 zjistil soud, že na této valné hromadě vystupoval za Zdeňka Syrovátku jako akcionář žalobce, když za akcionáře Petra anonymizovano (dlužníka) vystupoval žalovaný. Z emailové komunikace ze dne 30. 9. 2008 zjistil soud, že dlužník byl vyzván k obstarání ověřeného souhlasu jeho manželky s prodejem akcií společnosti CB-MERCURY CENTER a.s., který měla manželka dlužníka podepsat. Z přípisu žalobce ze dne 11. 6. 2012 České spořitelně a.s. zjistil soud, že Zdeněk Syrovátko a žalobce oznámili České spořitelně, že se žalobce stal vlastníkem 10 ks akcií, které byly dříve ve vlastnictví Zdeňka Syrovátky společnosti CB-MERCURY CENTER a.s. Z přípisu z 11. 6. 2012 žalobce České spořitelně a.s. zjistil soud, že žalobce oznámil České spořitelně, že hodlá vykonávat svá akcionářská práva pojícími se s akciemi, které byly dříve ve vlastnictví Zdeňka Syrovátky. Z opakovaných prohlášení České spořitelny a.s. vydaných po 3. 12. 2007 zjistil soud, že Česká spořitelna vždy potvrdila, jak Petru Touškovi, tak Zdeňku Syrovátkovi, že jí byly jako zástavnímu věřiteli předány akcie vedené na Petra anonymizovano či Zdeňka Syrovátko. Z dohody o zprostředkování ze dne 28. 5. 2009 uzavřené mezi Petrem Touškem a Zdeňkem Syrovátko na straně jedné a Dr. Friedrichem Winklerem na straně zprostředkovatele zjistil soud, že Petr Toušek a Zdeněk Syrovátko zde vystupují jako akcionáři společnosti CB-MERCURY CENTER a.s. a uzavírají dohodu se zprostředkovatelem o prodeji akcií společnosti CB- MERCURY CENTER a.s. Ze smlouvy o právní službě uzavřené mezi Petrem Touškem a Zdeňkem Syrovátko a JUDr. Ivanou Slivkaničovou ze dne 17. 12. 2008 zjistil soud, že Petr Toušek a Zdeněk Syrovátko vystupovali jako vlastníci CB-MERCURY CENTER a.s. Z přípisu ze dne 26. 8. 2009, který adresoval žalobce v zastoupení Zdeňka Syrovátky předchozímu insolvenčnímu správci společnosti Dytrych & Švihla v.o.s. zjistil soud, že v tomto přípise žalobce v zastoupení Zdeňka Syrovátky projevuje zájem o koupi 50 % akcií vedlejšího účastníka Petra anonymizovano a žádá insolvenčního správce o zprostředkování kontaktu při prodeji akcií s Českou spořitelnou a.s. insolvenčního správce. Z výpovědi svědka Pavla Dytrycha, který byl ohlášený společník předchozího insolvenčního správce společnosti Dytrych & Švihla v.o.s. soud zjistil, že svědek vnímal žalobce jako poradce vedlejšího účastníka s tím, že žalobce nikdy v průběhu insolvenčního řízení nevznášel nějaký nárok vůči správci na akcie a nebyl z jeho strany vznesen žádný nárok vůči těmto akciím. 10. Z výslechu manželky vedlejšího účastníka Alice Touškové zjistil soud, že svědkyně nikdy nedala souhlas vedlejšímu účastníkovi s podpisem smlouvy o převodu akcií. Ze dvou potvrzení České spořitelny a.s. ze dne 12. 2. 2013 zjistil soud, že Česká spořitelna a.s. vydala potvrzení o držení akcií 1-10 společnosti CB-MERCURY CENTER a.s., pro účely účasti na jednání valné hromady jak žalobci, tak žalovanému. Z výslechu Bc. Michala Kovaříka ze dne 4. 9.2 013 před Policií ČR zjistil soud, že tento zaměstnanec České spořitelny a.s. popsal okolnosti, kdy, jak žalobce, tak žalovaný, požádali Českou spořitelnu a.s. o vydání potvrzení k výkonu hlasovacích práv s tím, že svědek nebyl schopen vysvětlit, proč bylo vydáno Českou spořitelnou a.s. duplicitní potvrzení, jak žalobci, tak žalovanému. Z výslechu Mgr. Libora Šostého ze dne 4. 9. 2013 před Policií ČR zjistil soud, že tento zaměstnanec České spořitelny a.s. uvedl, že Českou spořitelnu v září 2012

Shodu s prvopisem potvrzuje: Alena Linhová

kontaktoval žalobce s tím, že je 100% akcionářem společnosti CB-MERCURY CENTER a.s., když tato informace byla pro Českou spořitelnu poněkud překvapivá, neboť k akciím 1 až 10 vystupoval do té doby jako osoba oprávněná žalovaný jako insolvenční správce dlužníka Petra anonymizovano . Z výslechu Ing. Filipa Hradce, MBA, ze dne 4. 9. 2013 před Policií ČR zjistil soud, že tento zaměstnanec České spořitelny byl na podzim roku 2012 seznámen se skutečností o změně akcionářské struktury společnosti CB-MERCURY CENTER a.s. Z výslechu zaměstnanců České spořitelny Ing. Filipa Hradce, MBA, Mgr. Libora Šostého, Mgr. Jiřího Trnavského a Bc. Michala Kovaříka soud zjistil, jakým způsobem probíhala komunikace mezi zástupci společnosti CB- MERCURY CENTER a.s., když všichni tito pracovníci potvrdili, že žalobce vystupoval v minulosti opakovaně jako zástupce vedlejšího účastníka či Zdeňka Syrovátky nikoli jako akcionář, když jeho vystupování se v průběhu času přibližně v roce 2013 změnilo a bylo mu vydáno potvrzení o možnosti výkonu hlasovacích práv k akciím 1 až 10, když obdobné potvrzení bylo též vystaveno žalovanému. Soud se domnívá, že ve věci není důležité, jak si vyložil vlastnictví akcií zástavní věřitel, tedy společnost Česká spořitelna a.s., a není tak potřebné zkoumat a hodnotit proč a komu tato společnost vystavovala oprávnění k uplatnění hlasovacích práv na valné hromadě, když otázky pojící se vlastnictvím akcií, soud v tomto řízení posoudí samostatně. 11. Z usnesení Policie ČR zn. KRPC-44673-2011/TČ-213-020080 zjistil soud, že bylo zahájeno trestní stíhání mimo jiných osob i žalobce, a to mimo jiné i pro jednání žalobce v souvislosti s uplatňováním svých akcionářských práv k akciím společnosti CB-MERCURY CENTER a.s. pod č. 1 až 10 při využití mylného přesvědčení o neexistenci smlouvy o převodu akcií na žalobce, když žalobce i přesto, že smluvní vztah o převodu akcií nikdy ve skutečnosti nevznikl, vykonává nadále akcionářská práva. Toto trestní stíhání bylo zrušeno rozhodnutím krajského státního zastupitelství, č. j. KZV 430/2014-53 ze dne 27. 8. 2014, v současné době je trestní řízení ve fázi před zahájením trestního stíhání stále v šetření. Z návrhu na povolení oddlužení vedlejšího účastníka zjistil soud, že vedlejší účastník v tomto svém návrhu na oddlužení neuvedl vlastnictví akcií společnosti CB-MERCURY CENTER a.s. 12. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 13. Předložená smlouva o převodu akcií ze dne 3. 12. 2007 ve své listinné podobě vznikla tak, že žalobce zaslal koncept smlouvy prostřednictvím emailu dlužníkovi, ten tuto smlouvu bez provádění jakýchkoli změn sám vytiskl, podepsal jí a došel svůj podpis ověřit na Městský úřad v Třeboni a po podpisu této smlouvy ji podepsanou, bez podpisu Zdeňka Syrovátky a žalobce, odeslal kurýrem do Prahy. Žalobce a Zdeněk Syrovátka tutu smlouvu též následně podepsali. Smlouva dlužníku po podepsání ostatními účastníky, nebyla vrácena zpět. Žalobce po velmi dlouhou dobu, přesahující několik let, nevystupoval jako akcionář společnosti CB-MERCURY CENTER a.s., účastnil se jejich valných hromad jen jako zmocněnec vedlejšího účastníka i při jakémkoli kontaktu s třetími osobami (mimo valné hromady) nevystupoval jako akcionář. V dané věci nebylo potřebné (viz dále právní hodnocení věci) hodnotit, zda byla cena za prodej akcií žalobcem skutečně uhrazena, či nikoli. Smlouva o převodu akcií byla uzavřena bez předchozího souhlasu manželky dlužníka paní Alice Touškové. Alice Toušková se relativní neplatnosti dovolala více jak šest let po uzavření Smlouvy. 14. Dle ustanovení § 269 odst. 2 věta prvá obchodního zákoníku účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Dle ustanovení § 43a odst. 1 zák. obč zák. projev vůle směřující k uzavření smlouvy, jenž je určen jedné nebo více určitým osobám, je návrhem na uzavření smlouvy (dále jen návrh ), jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle navrhovatele, aby byl vázán v případě jeho přijetí. Dle odst. 2 citovaného ustanovení návrh působí od doby, kdy dojde osobě, které je určen. Dle ustanovení § 43c odst. 1 obč. zák. včasné prohlášení učiněné osobou, které byl návrh určen, nebo jiné její včasné jednání z něhož lze dovodit její souhlas, je přijetím návrhu. Dle ustanovení § 43c odst. 2 obč. zák.v časné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde

Shodu s prvopisem potvrzuje: Alena Linhová

navrhovateli. Přijetí lze odvolat, jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozději současně s přijetím. Dle ustanovení § 44 odst. 1 obč. zák. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu. Dle ustanovení § 44 odst. 3 obč. zák. je-li návrh určen dvěma nebo více osobám, a z jeho obsahu vyplývá, že úmyslem navrhovatele je, aby všechny osoby, kterým je návrh určen, se staly stranou smlouvy, je smlouva uzavřena, jestliže všechny tyto osoby návrh přijmou. Dle ustanovení § 45 odst. 1 obč. zák. projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde. 15. Dle ustanovení § 129 odst. 1 obč. zák. je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Dle ustanovení § 129 odst. 2 obč. zák. lze držet věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon. Dle ustanovení § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Dle ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák. se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. 16. Dle ustanovení § 145 odst. 2 obč. zák. obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný. Dle ustanovení § 40a obč. zák. Jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení § 49a, § 140, § 145 odst. 2, § 479, § 589, § 701 odst. 1, § 775 a § 852b odst. 2 a 3 považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil. Totéž platí, nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků. Je-li právní úkon v rozporu s obecně závazným právním předpisem o cenách, je neplatný pouze v rozsahu, ve kterém odporuje tomuto předpisu, jestliže se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti dovolá. 17. Dle ustanovení § 100 odst. 1 obč. zák. Právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Dle ustanovení § 100 odst. 2 obč. zák. se promlčují všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Dle ustanovení § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. 18. Dle ustanovení § 253 odst. 1 IZ nebyla-li smlouva o vzájemném plnění včetně smlouvy o smlouvě budoucí v době prohlášení konkursu ještě zcela splněna ani dlužníkem ani druhým účastníkem smlouvy, insolvenční správce může smlouvu splnit místo dlužníka a žádat splnění od druhého účastníka smlouvy nebo může odmítnout plnění. 19. Procesní obranu žalovaného tak lze shrnout do pěti základních bodů, když s námitkou promlčení práva na podání vylučovací žaloby se soud vypořádal v bodu 4. tohoto rozsudku K druhému bodu procesní obrany, který by se dal shrnout vyjádřením smlouva nebyla uzavřena uvádí soud, že na základě závazného právního názoru prezentovaného v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 3. 2017, č. j. 29 ICdo 28/2016-858, je nutno uzavřít, že v projednávané věci byla smlouva o prodeji akcií uzavřena, neboť jak již uvedl Nejvyšší soud, žalobce doručil dlužníkovi koncept smlouvy, jež obsahoval čl. VII. odst. 4, prostřednictvím elektronické pošty. Jestliže dlužník bez dalšího tento koncept převzal, vytiskl, odeslal žalobci (jakožto jím podepsaný návrh smlouvy), včetně čl. VII. odst. 4 v nezměněné podobě, který následně žalobce podepsal, nelze než uzavřít, že se dlužník a žalobce dohodli na tom, že návrh na uzavření smlouvy (podepsaný jednou smluvní stranou, v projednávané věci dlužníkem jako prodávajícím) je účinně přijat druhou smluvní stranou (žalobce jako kupujícím) k okamžiku, kdy žalobce návrh smlouvy podepíše, aniž by bylo nezbytné, aby akceptaci (vyjádření souhlasu s návrhem) doručil navrhovateli (dlužníku). Na tomto závěru pak nemůže změnit nic ani následně chování žalobce.

Shodu s prvopisem potvrzuje: Alena Linhová

20. Třetím argumentem procesní obrany bylo přesvědčení žalovaného, že vlastnická práva k akciím vydržel buď dlužník, nebo žalovaný v postavení insolvenčního správce. Ačkoli lze se žalovaným souhlasit, že lze vydržet vlastnictví k akcím, v posuzovaném případě se to však nestalo. Dlužník nikdy objektivně nemohl být oprávněným držitelem akcií, neboť věděl, že s žalobcem chtějí uzavřít smlouvu o převodu akcií (koncept smlouvy zasílal žalobce dlužníku), učinil veškeré kroky k převodu akcí, neboť smlouvu podepsal a odeslal jí žalobci a neměl žádného objektivního důvodu se domnívat, že by žalobce jeho návrh na uzavření smlouvy nepřijal. Za tohoto stavu tak zcela jistě nelze hovořit o objektivní dobré víře dlužníka, že je oprávněným držitelem akcií. Nebylo tak potřeba zkoumat, po jak dlouhou dobu byl dlužník držitelem akcií. Na insolvenčního správce pak nelze vůbec pohlížet jako na držitele, ve smyslu shora cit ust. § 129 odst. 1 obč. zák., neboť insolvenční správce nikdy nenakládal s akciemi jako s věcí vlastní a akcionářská práva nikdy nevykonával pro sebe. Insolvenční správce v insolvenčním řízení vždy vystupuje jen jako mj. správce majetkové podstaty dlužníka, bez hmotněprávních vlastnických konsekvencí k majetku dlužníka. 21. Čtvrtým argumentem procesní obrany bylo, že smlouva o převodu akcií je relativně neplatná dle ustanovení § 40a obč. zák ve spojení s ustanovením § 145 odst. 2 obč. zák. V dané věci je nutno uzavřít, že právo vznést námitku relativní neplatnosti je majetkové právo svého druhu, neboť se týká rozsahu majetku dané osoby (v tomto případě manželky dlužníka), a proto je možné, aby se toto právo promlčelo, a je zřejmé, že objektivní promlčecí lhůta u promlčení tohoto práva činí tři roky. Ode dne uzavření smlouvy o převodu akcií (3. 12. 2007) do vznesení námitky relativní neplatnosti (3. 2. 2014) již promlčecí doba uběhla a je zřejmé, že do 3. 12. 2010 námitka relativní neplatnosti smlouvy o převodu akcií nebyla žádnou oprávněnou osobou vznesena. Soud pak bez toho aniž by zkoumal argumentaci, zda se akcie skutečně nacházely ve společném jmění manželů dlužníka a Alice Touškové, uzavřel, že je důvodně uplatněna námitka promlčení vznesená proti námitce relativní neplatnosti smlouvy o převodu akcií a procesní obrana v tomto směru tak nemohla být úspěšná. 22. K pátému bodu procesní obrany soud uvádí, že na základě výkladu obsahu smlouvy o převodu akcií je nutno uzavřít, že dlužník Petr Toušek splnil svá práva a povinnosti již podpisem smlouvy o převodu akcií, neboť, jak je ve smlouvě výslovně zaznamenáno, převod práv k akciím nenastal jejich předáním, ale okamžikem, kdy tato smlouva nabyla platnosti a účinnosti, přičemž platnost a účinnost dle čl. VII. odst. 4 Smlouvy nastala podepsáním kupujícím a alespoň jedním z prodávajících s účinky pro něj, když všechny zúčastněné osoby podepsaly smlouvu dne 3. 12. 2007. Nelze tak o Smlouvě hovořit jako o nesplněné ze strany prodávajícího a ustanovení § 253 IZ na zjištěný skutkový stav nelze aplikovat. 23. Byla tak vyvrácena veškerá procesní obrana žalované, a proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a vyloučil akcie z majetkové podstaty dlužníka. 24. O náhradě nákladů tohoto řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovení § 163 IZ, když plně procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému a vedlejšímu účastníku, který ho v řízení podporoval. Náklady řízení žalobce představují náklady na právní zastoupení ve smyslu ustanovení § 7 bod 5 ve spojení s ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) a § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. a příslušného 21% DPH, za 35 úkonů právní služby včetně režijních paušálů, cestovné právního zástupce žalobce z Tábora a z Prahy do Českých Budějovic a zpět a z Tábora do Prahy a zpět včetně náhrady za promeškaný čas. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Shodu s prvopisem potvrzuje: Alena Linhová

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.

České Budějovice 13. 2. 2018

JUDr. Ondřej Ludvík v. r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje: Alena Linhová